Sociální podniky v gastru inovují: prodej z okénka, roušky i stream

Share on facebook
Share on twitter
Share on linkedin
Share on email

Jíst se musí, říkávala moje babička. Najednou jsme však v Česku svědky toho, že dát si jídlo v restauraci nebo v kavárně nejde. Zeptali jsme se tří sociálních podniků, které zaměstnávají v bistrech a kavárnách lidi s postižením, jak překopaly v koronadobě byznys plány a nabídku, aby mohly dál fungovat.

Případ první: pražské Café Na půl cesty 

Jako první jsme se zeptali Heleny Čechové z organizace Green Doors – vedoucí projektu Café Na půl cesty.

Café Na půl cesty je tréninková kavárna pro lidi, kteří mají zkušenost s duševní nemocí. Funguje už víc než dvě desítky let a i tady se museli rychle přizpůsobit.

Mají tu výdejní okénko, jež funguje od pondělí do pátku mezi 12. a 19. hodinou, o víkendu pak od 13 do 19 hodin. Kromě kávy tu získáte různé dobroty – vyhlášená je místní bábovka. Lákají tu však i na točenou zmrzlinu. 

Ale dejme už slovo Heleně Čechové. „Jako tréninková kavárna spojujeme klasický provoz se sociální službou. To znamená, že máme provozní tým (vedoucí a asistenti provozu, produkční a brigádníci) a terapeutický tým (pracovní terapeutky a klienti sociální rehabilitace, kteří jsou v tréninku pracovních a sociálních dovedností jako barmani a pracovníci úklidu).“

A dodává, že v době od poloviny března hrálo hlavní roli sladění obou těchto složek. Prvních 14 dní služba nefungovala (terapeutický tým podporoval klienty na dálku). Provozní tým však na nic nečekal, využil veškerý čas k odkládaným opravám, úklidu a zorientování se v situaci. 

„V prvním dubnovém týdnu jsme byli schopni otevřít na zkoušku výdejní okénko v režii provozního týmu, postupně jsme mohli do provozu okénka zapojit i terapeutický tým včetně několika klientů (barmanů i pracovníků v úklidové dílně).

I v současných omezených podmínkách pro nás bylo prioritní zůstat v kontaktu s klienty naší sociální služby a obnovit trénink (v rámci dodržení všech opatření a bezpečí klientů i pracovníků). Naši klienti (lidé se zkušeností s duševním onemocněním) nastupují do tréninku právě proto, aby se po atace duševní nemoci znovu vrátili do pracovního procesu a udrželi si režim a aktivitu. Tudíž přestávka v provozu pro ně byla a je náročná.

V tuto chvíli zprovozňujeme druhé okénko ve stánku před kavárnou, abychom mohli zapojit do provozu další naše klienty. Přenastavili jsme směny tak, aby zohledňovaly jak zájem zákazníků, tak naše personální možnosti, potřeby klientů a abychom zachovali standardy pracovního tréninku. Snažíme se, aby pro naše klienty zůstávaly alespoň základní podmínky co nejvíce stejné (struktura a čas směny, pracovní postupy, podpora pracovní terapeutky atd.), což je náročné na koordinaci. Začali jsme postupně zapojovat i brigádníky, kteří potřebují stejně jako všichni práci a přivýdělek.“

A vedoucí projektu doplňuje i novou zkušenost s technologickými inovacemi. 

„Ještě před spuštěním okénka jsme se přidali do aplikace nesnezeno.cz, což v našem případě nebylo příliš efektivní (nepřipravujeme hlavní jídla). Vzhledem k tomu, že nám vypadla veškerá produkce (koncerty, workshopy a především velká osvětová akce na Čarodějnice), připojili jsme se ke kampani na Goout svým koncertem o ničem.“

Výpadek v provozu narušil ekonomickou stabilitu

 A co další aktivity organizace Green Doors? 

„Naše další provozovny se také snažily fungovat, jak jim možnosti dovolily (Tréninková restaurace Mlsná kavka otevřela výdejní okénko, tréninková kavárna V. Kolona bohužel kvůli umístění v areálu Psychiatrické nemocnice Bohnice spustila okénko až 24. dubna). 

Co bude dál? 

„V blízké budoucnosti se budeme stejně jako všechny další podniky snažit ekonomicky zmátořit. Rádi bychom se vrátili k původnímu nastavení a co nejdříve měli možnost opět dát práci všem našim externím pracovníkům,“ uzavírá Helena Čechová.

(Ne)žije to i v regionech… 

Královéhradecký Skok do života je velká organizace, pod křídly má 160 lidí a poskytuje řadu služeb, jako je sociální bydlení, dílna s chráněnými pracovními místy nebo gastroslužby. Zkvalitňuje život lidem se zdravotním znevýhodněním, zaměstnává především ty s mentálním postižením.

Na to, jak současná krize ovlivnila jejich fungování, jsme se zeptali ředitelky Kateřiny Drábkové Bíbusové.

Ta říká, že organizace má vlastní krizové plány. Omezení provozu tu totiž znají i z běžných chřipkových epidemií. Proto začali ochranné prostředky pro své lidi ve velkém shánět už v prvních březnových dnech. 

To jim po vyhlášení nouzového stavu umožnilo bez velké prodlevy fungovat a mít třeba dost dezinfekčních prostředků pro vlastní úklidovou firmu.

Celý sociální podnik – zejména jejich dílna – se také v prvních čtrnácti dnech vrhl na šití roušek. Těch mají zatím už více než 20 000. Prodávají je ve svém bistru a také v unikátním „rouškomatu“, který stojí před Atriem Hradec Králové. 

Bistro U dvou přátel

Tohle vyhledávané místo poblíž Krajského úřadu bylo nejdřív chvíli zavřené. Uklízelo se, dezinfikovalo a připravovalo na jaro. 

Zaměstnanci gastra, jejichž tým byl zcela oddělen od ostatního provozu a kontaktů, mezitím vyráběli do zásoby produkty ze zeleniny a také nudle.

Brzy otevřeli i tady, alespoň okénkový prodej. Až do úplného otevření podniku tu budou dál prodávat v době od 9 do 14 hodin.

V těchto krásných slunečných dnech tu můžete ochutnat třeba vynikající frappé a k němu si dát jogurtovou zmrzlinu. A vyhledávanou novinkou v letním sortimentu jistě bude i ovocný zmrzlinový koktejl se šlehačkou.

Případ třetí: brněnské Café Práh

Kavárna Café Práh otevřela v roce 2005 v brněnské Galerii Vaňkovka. Jak říkají její provozovatelé, od otevření ještě podnik nečelil tak velkému zásahu do provozu. 

„V kavárně pracují lidé s duševním onemocněním. Provoz je dotován jen zčásti a většinu prostředků si získáváme sami. Aktuální situace není příznivá a bez pomoci budeme muset hromadně propouštět naše zaměstnance, kterým právě práce pomáhá vrátit se k normálnímu životu. Nucené uzavření kavárny také znamenalo zrušení desítek kulturních akcí bez nároku na kompenzaci. Bohatá kulturní činnost pomáhala kavárně přežít a přispívala na nájem i ostatní provozní náklady.“

Plnou kavárnu vystřídalo ticho a nejistota…

V Café Práh zkoušejí prodej občerstvení do ulice. Otevřeno mají od 10 do 19 hodin a udělají vám palačinky, můžete si dát chlebíček, koláček, kávu i pivní speciály.

A nově tu za vstupné pořádají také online přenosy vybraných akcí, jako byla třeba přednáška cestovatele Kuby Vengláře s názvem Kyrgyzstán – Trochu jiný mainstream nebo

Island – Lowcost cestování na kouzelný ostrov severu od Davida Vargy.

„Všechny detaily o streamování kulturních akcí sledujte na našem webu cafeprah.cz,“ říká kulturní produkční Michal „Kosmi“ Šimíček.

A aby nemuseli propouštět, má Práh sbírku na portálu Donio. 

Zítra čtěte o sociálním podniku Pasta fidli, který nově nabízí prodej těstovin přímo strávníkům.


Od roku 2018 jste na stránkách Inspirante mohli číst seriál Inspirante s vůní kávy. Připomeňte si podniky, které máme rádi a podpořte je!

Foto: archiv kaváren, Pixabay

Share on facebook
Share on twitter
Share on linkedin
Share on email
Marie Zemanová

Marie Zemanová

V redakci magazínu Inspirante pracuje od června 2018. Poslední dva roky působila v časopise Zora, předtím pracovala například v České televizi, iDNES a v Economii. Od srpna 2019 píše sloupek #za-zrak. Ve facebookovém profilu Za-Zrak informuje o životě bez zraku v souvislostech. Je součástí týmu Návštěvy POTMĚ, ve kterém se nevidomí setkávají se seniory. Kromě toho aktivně naslouchá ve vlastním projektu 1 Velké ucho.

Další příspěvky autora

Podpořte nás

QR Platba

Náš účet je:
115-5689490267/0100

Vězte, že veškeré finance půjdou na rozvoj projektů, které pomáhají lidem se znevýhodněním plnit si kariérní a životní sny. Inspirante je jedním z nich!