„Co to děláš, ty seš snad úplně pitomá! Koukej to zvednout, slyšelas mě?!“ Slyšela. Bohužel. Zatímco ona se snaží vyburcovat svou buď flegmatickou, apatickou, nebo evidentně zcela hluchou ratolest, její věty do pozoru staví mě. Kdákavej budíček a buzerace několikrát za den. Koronavir fakt není to nejhorší, co se šíří vzduchem. Jistě, spolu to zvládneme, ovšem jen když kromě instrukce držet se doma budou někteří
Poslední dobou se nestačím divit. Řekla bych zírat, jenže s rouškou přes tvář se radši moc nerozhlížím. S ní mi najednou přijde, že se půl populace chystá operovat a půl vykrást banku. Zahlédla jsem i někoho v plynové masce, ale smát se nebudu. Protože jednak to veselý není a druhak si nehodlám zapařit pysk. Tak dál.
Kde hledat informace? Informace se sbíhají zejména na webu Ministerstva zdravotnictví ČR koronavirus.mzcr.cz, kde jsou přehledně rozděleny do jednotlivých sekcí. Nově je na těchto stránkách také okénko chatu, v němž odpovídá na jednoduché dotazy virtuální sestra Anežka (robot). Dalším doporučovaným zdrojem informací jsou stránky vlády a Státního zdravotního ústavu. Informace lze rovněž čerpat z médií, například ČT1 a ČT24 má průběžný, aktuální a často poté i graficky
Jak to dopadá, když se s někým pustíte na jeden celý rok do projektu? Dá se během dvanácti měsíců odrazit ode dna a splnit si pár veskrze obyčejných přání? A dá se najednou zastavit a bilancovat? Nedá, ale nudit se u toho nebudete. Stejně jako my a pánové z magazínu Reportér. V poslední naplánované návštěvě v Žebráku.
Leden začali Chvojkovi zostra, plánovaným hladověním a extra pohybem. Jana s Terkou se vydaly na měsíc na redukční pobyt do dětské Olivovy léčebny v Říčanech. U toho jsme samozřejmě spolu s magazínem Reportér nemohli chybět! Na žádnou proceduru jsme se sice vecpat nezvládli, ale to s akční Janou vůbec nic neznamená.
Já teda nevím, co si pod pojmem bezbariérový představujete vy, ale já většinou něco úplně jiného, než to, co prý bezba je.
Má úžasnou schopnost vysvětlovat i složité věci jednoduše a dávat je do logických souvislostí. Neuron je v jejím podání vyloženě kámoš, takže máte chuť začít žít zdravěji okamžitě a dobrovolně. Profesorka Kubala Havrdová rozhovory téměř nedává, proto je mi ctí povídat si s ní nejen o eresce a ťuflících na mozku, ale i o bacilech z lékárny a přetahování úředníků s lékaři.
Domov sv. Máří Magdalény v Jiřetíně pod Jedlovou je určený mentálně postiženým maminkám, obětem domácího násilí a jejich dětem. Takto zaměřený azylový dům je v republice ojedinělý, přesto si letos kvůli nepochopitelně zkráceným dotacím musí vystačit s rozpočtem o jeden a půl milionu nižším. Domov pátým rokem vede Marcela Dvořáčková, vítězka loňského ročníku Ženy regionu. Společně s dvanáctičlenným personálem nyní stojí před nelehkým rozhodnutím, jak maminkám a dětem pravidelně zajistit
jsi jedinej prcek, kterýho mi v následujících dnech nebude nikdo cpát na péefku, hrnku nebo kalendáři. Už proto Tě mám ráda. Nemusíš skákat na trampošce a stejně letíš, jsi boží. Promiň. 🙂 Taky se kamarádíš namátkou s oslem, kravkou, ovečkou a možná i zlatým prasátkem, což se mi do života zdá celkem příhodný. Tedy i s chlívem, delegací, hudbou a hvězdami. Taky poznáním, prostou láskou, nožkama v teple a
Dvacet dva let. Tak dlouho se odvíjí historie berounského Klubíčka, organizace, která nabízí služby, poradenství, uplatnění i zážitky lidem s postižením a jejich blízkým. Začalo to semknutím několika rodin, pokračovalo trochou oficialit a rozběhlo se do spousty nápadů a směrů napříč regionem. Klubíčko roste se svými klienty a klienti rostou i díky Klubíčku. Začtěte se a přesvědčte se sami.
