Jak dopadl dlouho očekávaný magnet? Došlo k regresi některých ložisek a aktivní ložiska vůbec nevykoukla.
V překladu do češtiny: některá ložiska se zmenšila, některá zmizela úplně a ohňostroj v mozku se nekonal. Při pohledu na snímky mi ze srdce spadl obří šutr.
ALE…
I když jsem naplno vnímala obrovskou radost, nohy zůstaly na zemi. Žádné odlétnutí k obláčkům absolutní jistoty dokonalého zdraví.
Jaké jsou důvody?
- V mozku je pořád guláš (ložisek RS je stále hodně, adenom zlobí, jen seno záhadně nenašli).
- Některá ložiska RS jsou pořád velká (jedno megadominantní – na první pohled hrozivé).
- I zbývající ložiska dokážou udělat pořádný cirkus v oslabeném těle.
- Kromě RS mám i další velmi vážná onemocnění.
- Dnes je mi různě, ale rozhodně ne fyzicky skvěle.
Jedno se naštěstí potvrdilo – moje razantní životní změny částečně zabraly.
Co „asi“ regresi pomohlo? Klasická léčba, cvičím jako o život (milovaný čchi-kung nesmí chybět), snažím se chodit, medituju, relaxuju, modlím se, odpočívám, posiluju kognitivní funkce, neházím do všeho vidle… byl by to ještě hodně dlouhý seznam.
Základem je PRAVIDELNOST aktivit a moje URPUTNÁ povaha jít dál.
Jak to často vypadá:
Nejde to? To půjde!
Nejde to? Jen si počkej!!
Nejde to? Podívej, hotovo!!!
I když je život s RS občas „pruda“ a do ničeho se mi nechce… Své pozadí z postele elegantně zvednu a makám na sobě.
Podtrženo a sečteno: Magnet dopadl nad očekávání skvěle – částečná regrese RS. Na vavřínech neusínám a jedu v aktivitách naplno dál. Kdykoli se to může změnit/zlomit/zhoršit/zlepšit. Ale taky nemusí. Záleží na mém dalším počínání se životem, božím záměru a milionech dalších okolností.
RS není jen nemoc, ale celoživotní cesta: někdy hrbolatá, bolavá, komplikovaná, pohodová, krásná, ale pořád MOJE!
Foto: Pixabay
