Šestého ledna jsme si na Noci důstojnosti připomněli tragický osud Doroty Šandorové, kterou před dvěma lety usmrtil pečovatel. Minulý rok na systematické návštěvě Domova pod lípou, kde žijí především děti, museli pracovníci Kanceláře ombudsmana nahlásit závažná zjištění. Ombudsman kvůli špatnému zacházení s klienty podal na domov trestní oznámení. Naléhavý tlak na deinstitucionalizaci rezonuje ve společnosti stále více. Je zřejmé, že podpora, již stát poskytuje lidem s postižením, a to zejména těm s vyšší potřebou míry podpory, není dostatečná.
Podle Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením by totiž každý člověk s postižením měl mít možnost zvolit si, kde bude bydlet, a v tom místě také čerpat podporu podle své volby. Lidé s postižením by neměli být nuceni přijímat formu a nastavení služeb, jež jim nevyhovují.
I proto přijal poradní orgán na svém lednovém zasedání usnesení, ve kterém ombudsmana vyzval, aby věnoval zvýšenou pozornost sledování procesu transformace ústavních služeb ve služby komunitní. A aby ve své činnosti reflektoval výklad článku 19 Úmluvy z pohledu Výboru OSN pro práva osob se zdravotním postižením.
Právě proces deinstitucionalizace a možnosti naplnění nezávislého způsobu života si poradní orgán zvolil jako jednu z letošních priorit. Chtěl by se také zabývat podporovaným rozhodováním a nastavením posudkového systému.
„Jsem rád, že nás členové poradního orgánu prostřednictvím osobních zkušeností i odborných poznatků seznamují s důležitými tématy, kterými je potřeba se zabývat. Můžeme pak přispívat k tomu, aby tato témata byla prosazována do praxe i legislativních změn,“ uvedl ombudsman Stanislav Křeček s tím, že mezi hlavní přínosy poradního orgánu patří to, že mu může zprostředkovat autentické zkušenosti týkající se života lidí s postižením, což výrazným způsobem napomáhá k monitorování práv v této oblasti.
V minulém roce poradní orgán například upozornil na nedostatek podpory dětem s kombinovaným postižením ve speciálních školách. Poskytl rovněž cenné připomínky k Pokynům k deinstitucionalizaci, které loni rozeslal Výbor OSN pro práva lidí s postižením monitorovacím orgánům a požádal o širokou spolupráci. Přímo od poradního orgánu zazněla také připomínka k tomu, že lidé s postižením nejsou dostatečně zapojeni do legislativních procesů. Nemají tedy možnost ovlivnit zákony nebo jejich změny, které se významně propisují do jejich života.
Spolupráce s poradním orgánem probíhá i mimo zasedání a přípravu na ně. Členky a členové poradního orgánu se účastní odborných akcí ombudsmana, sdílejí připomínky k novelám zákonů, jsou nápomocní při konzultacích a v neposlední řadě s ombudsmanem spolupracují na osvětových akcích.
Zdroj: helpnet.cz
Foto: Pixabay
