Celosvětová epidemie koronaviru zasahuje do života lidí, do jejich zvyklostí, přináší jim další a další omezení. Stranou logicky nemohl zůstat ani sport, který postupně ruší nebo odsouvá plánované akce. O rok byly odloženy olympijské hry v Tokiu stejně jako ty paralympijské, jež na ně navazují (uskuteční se od 24. srpna do 5. září 2021). Letos bylo zrušeno hokejové mistrovství světa, fotbalové mistrovství Evropy, řada tenisových turnajů včetně Wimbledonu, zastaveny nebo předčasně ukončeny byly pravidelné soutěže v jednotlivých zemích, jež rok co rok poutaly pozornost stamilionů diváků.
Současná situace propojuje profesionální, amatérské i handicapované sportovce, všichni se zdají být na jedné lodi. Nemohou vzhledem k ochranným opatřením sport pěstovat aktivně, jak byli zvyklí, ani pasivně, což jim vyplňovalo pravidelné hodiny jejich života.
Pro všechny by tak mohl být nejen v těchto časech východiskem virtuální sport, který například v Americe už táhne víc než ten reálný. Jako fenomén posledních let jej popisuje i Ladislav Dyntar, zakladatel a šéf eSuba, nejúspěšnějšího českého esportového týmu. Jako první z českých klubů měl svého eSport reprezentanta, který začal objíždět turnaje, a vtáhl i fotbalovou Spartu. „Jde o to oslovit nové fanoušky, přitáhnout je k fotbalu. Přitáhne to nové sponzory a tím pádem víc peněz. Z toho by měly těžit obě strany. V Belgii to už funguje, v Americe je to naprosto běžná věc. Marketingově je to zajímavé,“ říká.
Kluby berou eSport čím dál vážněji, třeba AS Řím představuje posily pro virtuální tým podobně jako skutečné hráče. Když se eSport rozjížděl v Ajaxu, představení jednoho FIFA hráče v Amsterdamu přitáhlo mediálně víc fanoušků, než když vítali největší fotbalovou posilu. Můžeme se toho dočkat i v Česku, je to jeden ze způsobů, jak pracovat s publikem.
Špičkový hráč si měsíčně vydělá nejméně pět šest tisíc eur. Někteří berou až patnáct tisíc, k tomu se ještě přičítají prémie z turnajů. Klidně se tak mohou zajistit do konce života. Sice to není na úrovni fotbalových hvězd Messiho nebo Ronalda, ale zdá se, že tato cesta vede vzhůru… Šejkové a jiní investoři totiž dávají do eSportu velké peníze. Ve zdejších poměrech lze zatím oslovit jen malé spektrum hráčů a fanoušků, ale bude-li někdo úspěšný, může získat kontrakt v zahraničí, kterým uživí celou rodinu.
Když se na hraní dáte až po třicítce, ještě si určitou úroveň můžete vydřít, ale potřebujete talent, stejně jako v reálném sportu. A důležitá je píle, protože hráči se tomu věnují šest dní v týdnu, deset až dvanáct hodin denně. Mají trenéra, který jim hlídá harmonogram. „Pro vás je FIFA koníček, hra, kterou si zapnete na hodinku a chcete se u ní odreagovat. Ale když ji hrajete denně tolik hodin, může vás potkat vyhoření. To je nejčastější důvod, proč profíci končí. V sezoně téměř nemají volno,“ vysvětluje Dyntar, co znamená ve virtuálním sportu profesionalismus.
Kluby sledují u uchazečů o angažmá výsledky i talent, mají však i mentálního kouče. „Když to přeženu, hlupák nebude v eSportu nikdy úspěšný, protože musí umět číst soupeře, studovat jeho strategii, sledovat zahraniční scénu. V reálném fotbale na to jako hráč máte analytiky, kouče, ve virtuálním světě jste sám, trenér vás může jen navést a během hry nesmí mluvit. Hráč musí mít pod čepicí a umět se i prezentovat na Facebooku nebo Instagramu,“ shrnuje šéf nejúspěšnějšího českého esportového týmu.
Zdálo by se, že fyzická příprava velkou roli nehraje, ale opak je pravdou. Při eSportu hráči dlouhé hodiny sedí, bolí je záda, ruce, oči. Proto by se aspoň hodinu denně měli věnovat nějakému sportu. Často na eSport přejdou ti, které v reálném sportu zastavilo zranění. S takovými se pracuje nejlíp, protože jsou zvyklí na pevný režim, trénink, mají morálku, respektují trenéra. Ne každý hráč počítačových her je aktivní sportovec, ale to číslo je velké. Je mezi nimi i hodně vysokoškoláků. Vrchol kariéry přichází v eSportu zhruba kolem pětadvaceti. Každý rok se sice hranice posouvá, protože se zapojují mentální a kondiční trenéři, kteří životnost hráče prodlužují, ale třicátníků už na té nejvyšší úrovni moc není, reflexy a postřeh uvadají. Přesto je možné tuto hru pěstovat i v pokročilejším věku: na amatérské úrovni, věnovat se koučinku, dělat analytiky, redaktory, editory webu, psát reportáže, pomáhat s organizací.
Virtuální sport už opravdu začíná přitahovat víc lidí než ten skutečný. V Americe to platí třeba v případě hokeje a baseballu a odhaduje se, že do tří nebo čtyř let se dostane eSport na úroveň amerického fotbalu, který má nejvyšší sledovanost. „Jsou to extrémní čísla a pořád rostou: třeba Twitch, platformu pro živé vysílání, v určitých časech sleduje víc diváků než televize jako MTV nebo CNN. Mladší generace už si často nepořizuje televizi, stačí internet. Klasický sport to zatím neumí úplně reflektovat,“ přidává Dyntar. „Twitch funguje tak, že vidíte virtuální fotbal, ale kromě něj na obrazovce běží interakce diváků. Je jich třeba sto tisíc a navíc mohou přímo ovlivňovat hru. Umíte si představit, že Ronaldo nebo Messi budou mít sluchátko a fanoušci jim budou říkat, co mají dělat? Tady jsou diváci vtáhnutí do děje, to klasický sport neumožňuje. A mladou generaci to baví.“
Míří vzhledem k rostoucímu zájmu eSport na olympiádu? Předseda Mezinárodního olympijského výboru Thomas Bach řekl, že za jeho vlády se tam nedostane. Je však dost pravděpodobné, že se tam v nějaké formě jednou objeví, třeba při některých hrách v Asii, kde je hodně populární. „Měl by se vydat vlastní cestou, má vlastní turnaje a šampionáty. Olympiádě zřejmě klesá sledovanost a stárne jí klasický divák, proto má o eSport zájem,“ uzavírá Dyntar.
Co jsou eSports
Je to odvětví, které se v posledních letech dynamicky rozvíjí a točí se v něm obrovské peníze. Hráči jsou profesionálové, ti ve Spojených státech či v asijských zemích jsou královsky placeni. Soutěží se v akčních, strategických a sportovních hrách. Celosvětový dosah soutěží v počítačových a konzolových hrách se odhaduje na víc než miliardu lidí, pravidelně eSports sleduje 340 milionů diváků.
eSports také pomáhají
Při charitativním turnaji ve fotbalové simulaci FIFA, kterého se zúčastnili zástupci esportových týmů prvoligové Plzně, Sparty a Teplic, se na boj s koronavirem vybralo 175 000 korun. Částku od pořádajícího týmu Entropiq dostane klinika infekčních, parazitárních a tropických nemocí nemocnice Na Bulovce.
Běžecký seriál RunTour místo závodů, které musel zrušit kvůli koronaviru, uspořádal virtuální charitativní běh na podporu lidem bez domova v Brně a na nákup techniky na dálkové měření teploty v Ústí nad Labem, kde se závody RunTour také konají. Virtuální běh se konal na symbolický kilometr (třeba v obýváku), startovné bylo nejméně 100 korun.
Virtuální charitativní RunTour
Foto: RunTour
