Minule jsem psala, jak je důležité hodit nohy nahoru a dát si pauzu. Přemýšlela jsem, co je pro mě další zásadní věcí na cestě ke zdraví a štěstí. A okamžitě mi tam padla práce. Protože v ní, chtě nechtě, trávíme tolik času!
Myslím si, že mít práci, která mě baví, je cílem každého z nás, ale ne každý má to štěstí. Já sama jsem strávila 6 let prací pro korporaci, která mě ničila. Samozřejmě jsem se tam naučila spoustu věcí, ale ten zbytek byl o dost horší, než co jsem dostala. Pamatuji si, jak jsem zoufalá a nemocná četla články typu jak žít šťastný život, jak mít práci, která mě baví… a… nesnášela jsem je. Neviděla jsem cesty ven. Neměla jsem peníze a představa nejistoty ve mně vyvolávala paniku nejvyššího stupně. Bála jsem se neznáma. Hlavou mi jely otázky, jestli to zvládnu. Co když nastane scénář A, B, C, D… Proto jsem si vždycky našla důvod nic nezměnit a zůstat pěkně v teple na místě, které mě postupně zabíjelo. A pak přišel kolaps. Kolaps, kterému vlastně vděčím za život. Stopka, která mě donutila obrátit o 180 stupňů a začít dělat to, co mě opravdu baví a naplňuje. Jiná cesta nebyla možná.
Já vím, začátky jsou těžký. Někdy až nesnesitelně moc. Neznámo, nejistota, strach. Dokola. Znám to moc dobře. Nevědět, jak to skončí. Jestli uspěju, nebo budu za blázna. Jestli není lepší jít do další společnosti, upustit od ideálů, rychle si to odkecat a jít v klidu domů.
Důvodů, proč se na to vykašlat, se vždycky najde spousta. Hlavní je nevzdávat to. Poslouchejte hlas srdce a stůjte pevně za svým. Ostatní přijde samo.
Protože vy za to stojíte 🙂
Vaše Tereza
Foto: Jan Hrdý
