Pro stravu v nemocnici nemám jiné označení, nemám s ní slitování, nesnáším ji. Mám za sebou přes 40 narkóz a jejich velkou část tvořila hospitalizace. Za 13 let života s Crohnem mám zkušenosti se stravou nejen v pražských, ale i krajských nemocnicích a můžu vás ubezpečit, že to všude stojí za nic. Stavu hladovění v nemocnici odolávám každodenními návštěvami místních kaváren či obchodů. I zde je ale výběr kvalitních potravin značně ztížen množstvím bílého cukru, mléka a majonézy, které obsahuje skoro každý výrobek.
Jak se vám líbí moje fotka? Je libo plastového pečiva s margarínem, zapito přeslazeným čajem? Nemocnice mají od pojišťovny v průměru 70 Kč na celodenní stravu pro pacienta, která obsahuje čtyři chody. Nevím jak vy, ale já bych doma s takovým rozpočtem nevyšla. Nemůžeme se pak divit, že nám na talíři přistávají blafy nejvyššího kalibru. O kvalitních surovinách si můžeme nechat jen zdát.
Rozpočty praskají ve švech, pacientů přibývá, chronická onemocnění ovládají trh. Farmako kolos rok co rok chrlí nové chemické přípravky, vynalézají se nové přístroje, postupy. Honíme se za vyřešením důsledků nemocí jako pes za vlastním ocasem. Místo léčení příčin vynakládáme enormní peníze a energii na potlačení konečných projevů nemoci. Namísto výuky dětí na škole, jak nemocem předcházet, radši instalujeme automaty s čokoládou a Coca Colou.
Ukázkový příklad z nemocnice, když mi založili stomii. Jsem ráda, že jsem to přežila a potřebuji své zbídačené tělo nakopnout. Oh yes! K obědu máme vývar, ten mě zaručeně postaví na nohy. Oh no, donesli mi slanou vodu s pěti kousky písmenkové těstoviny, smrdící po Podravce. A jako hlavní chod nedovařené brambory s nadrobeným tvarohem. Je libo čajíček? Spěchám do kafeterie, kde pravidelně nechávám 150 Kč za oběd. S placením nadstandardního pokoje vyjde ta hospitalizace na luxusní víkend ve Vídni! 😊
Ministerstvo zdravotnictví to určitě s námi pacienty myslí dobře. Abychom byli zdraví a moc ten státní rozpočet nezatěžovali. Za mě bych pro začátek zredukovala množství přebytečného plastu, kterému pomůžete i zrušením nákupu předraženého sýru Philadelphia. Místo toho čerstvé máslo po kilech a svařit pár českých jablek spíš než německou přesnídávku. Lokální zelenina, ze které uvaříte nepřeberné množství polévek a kaší, rozhodně nestojí moc a tělu pouze prospěje. A k snídani bych prosila ovesnou kaši, místo sladkého jogurtu. Náklady jsou minimální, efekt maximální.
Je pro mě dost komplikované o tomto tématu psát, protože pohledů a názorů na věc mám v hlavě milion. Vše má svoje pro a proti. Třeba takové vyjednávání mezi zdravotními pojišťovnami a ministerstvem musí být oříšek, kterého bych se asi účastnit nechtěla. Držet hubu a krok mi ale nikdy nešlo, a proto posílám do světa svoje pohledy na věc. Které jsou ale mým subjektivním pocitem, ne dogmatem. Nechci soudit. Mám ale pocit, že si tady všichni zasloužíme něco lepšího, než je nám dnes předkládáno. A proto je na čase tu diskuzi neudusit, ale rozvíjet.
Mějte se blaze,
Tereza
Foto: archiv Terezy Nagyové
