Jedna z věcí, nad kterými autisté uvažují, je to, jestli se mají se svojí diagnózou tajit. Tohohle tématu jsem se už v minulosti párkrát dotkla, a proto bych se ráda k němu vrátila a pořádně ho probrala.
Špatná zpráva je, že vám nikdo neřekne, jestli máte coming-out provést. Dobrá zpráva je, že vám nikdo neřekne, jestli máte coming-out provést.
Jinými slovy – je to zcela na vás. Ani já, ani kdokoliv jiný za vás tohle rozhodnutí neudělá, což znamená, že se s tím budete muset vypořádat sami, na druhou stranu to bude vaše rozhodnutí a budete ho mít plně pod kontrolou.
Asi nejlepší článek, který jsem zatím o coming-outu četla, pochází z pera Michala Valáška, byť se týkal BDSM a informací pro začátečníky v této oblasti. Na druhou stranu se domnívám, že sekce o coming-outu by se dala vztáhnout na spoustu menšin. Univerzální odpověď skutečně neexistuje, nicméně neměli byste se pouštět do ničeho, co vám není příjemné. Jakmile ale jednou informaci o svém autismu vypustíte, už ji nebudete moct utajit.
Nemusíte se ale vyautovávat hned, pokud si nejste jisti. Já se k veřejnému coming-outu rozhoupala až po letech od diagnózy, a to poté, co jsem zhodnotila, že když se účastním internetových diskuzí o autismu, bylo by fér uvést, jaký vztah k autismu vlastně mám. Těchto diskuzí jsem se ostatně začala účastnit proto, že jsem si všimla, že málokdy se tam objevovali živí autisté, neřkuli autistky, a měla jsem potřebu dotyčným vyvrátit jejich leckdy nesmyslné představy o autismu nebo jim prostě odpovědět na otázky o něm. Nehledě na fakt, že jsem později zjistila, že si stejně lidé při rozhovoru se mnou časem uvědomí, že jsem tak trochu podivín, tudíž nemělo pro mě smysl to tajit (o tom jsem psala ve svém prvním sloupku na Inspirante, Vůbec na to nevypadáš).
Musím však upozornit na jednu věc pro ty, kteří se rozhodnou se vyautovat: Budete se muset vyautovávat opakovaně. Výjimku tvoří světoznámé celebrity, které to oznámí na Twitteru a jejichž oznámení si pak přepošle skoro celá planeta. Pokud ale nejste světoznámý člověk, počítejte s tím, že budete muset novým lidem ve svém životě svůj autismus představovat, protože vás neznají. Další možností je, že jim to poví někdo jiný nebo že si to o vás sami někde náhodou zjistí, ale leckdy je rychlejší a efektivnější jim to sdělit sám či sama.
Tak či onak – bude to vaše rozhodnutí a chybu neuděláte.
