Otázka dne: Co firma dělá pro duševní zdraví zaměstnanců?

Share on facebook
Share on twitter
Share on linkedin
Share on email

S rostoucím nárůstem problémů v oblasti duševního zdraví a s přibývajícím stresem v běžné populaci je v podnikovém a korporátním světě stále více uznáván a podporován význam programů na podporu duševního zdraví.

Zaměstnavatelé mohou vidět přínos těchto programů v udržování stávajících zaměstnanců, ale lákat tím i ty nové. Důležitost vidím v tom, že se témata z oblasti duševního zdraví stávají součástí firemních kultur, které tak mohou výrazně podporovat své zaměstnance. Zatímco donedávna byly tyto aktivity zkušeností výhradně ze zemí západní Evropy či Spojených států, v poslední době se programy Wellbeing, zaměřené na duševní zdraví, objevují i u nás. Osobně například spolupracuji se společnostmi ExxonMobil či Ricardo Prague.

Nejčastější problémy v oblasti duševního zdraví, jako je deprese či úzkostné poruchy, mají za následek nejen složitou životní situaci jednotlivce, ale také ztrátu produktivity a ekonomickou zátěž pro systémy zdravotní péče. Ztráta produktivity v důsledku problémů v oblasti duševního zdraví v evropském regionu představuje náklady kolem 140 miliard dolarů ročně.

Ze studie společnosti Circadian s názvem Absenteeism: The Bottom Line Killer, která se zabývá otázkami pracovního prostředí, vyplývá, že neplánované absence stojí v USA u každého zaměstnance přibližně 2 650 dolarů, u společnosti s 1000 zaměstnanci bude tato ztráta tedy 2,65 milionu dolarů. Studie magazínu Forbes dále udává, že ve Spojených státech deprese zapříčiní až 400 milionů ztracených pracovních dnů a například Velká Británie uvádí 91 milionů ztracených pracovních dnů způsobených důvody z oblasti duševního zdraví, s ekonomickou ztrátou pro společnost 70 bilionů liber ročně (počítají se sem přímé náklady zdravotnické péče, ztráta produktivity a náklady spojené se sníženou kvalitou života). Jen pro zajímavost: problémy v oblasti duševního zdraví představují největší ekonomickou zátěž v celém zdravotním systému. Je to 23 %, zatímco kardiovaskulární onemocnění 16,2 %, léčba rakoviny 15,9 %.

Světová zdravotní organizace (WHO) dodává, že samotné Intervence na podporu a ochranu duševního zdraví na pracovišti by měly spočívat ve zvyšování povědomí o důležitosti duševního zdraví, informování zaměstnanců o dostupné pomoci, jejich zapojení do rozhodování, nabízení programů kariérního rozvoje a adekvátního odměňování pracovního výkonu. Jako uznání důležitosti tohoto problému se například Světový den duševního zdraví 2017 zaměřil na duševní zdraví na pracovišti.

Podle reportu Německé iniciativy pro Zdraví a Práci (IGA) s názvem „Rizikové oblasti pro psychologický stres“ vyplývá, které stresory na pracovišti souvisejí přímo se zdravotními problémy, jako jsou kardiovaskulární onemocnění, cukrovka 2. typu, ale také úzkostné poruchy a deprese. Těmito stresory jsou vysoká intenzita pracovní zátěže a nízká podpora zaměstnanců, přesčasy, nerovnováha mezi pracovním úsilím a odměnou, nízká sociální podpora, stres spojený s nejistotou pracovních rolí, šikana na pracovišti a nejistota zaměstnání.

Co mohou zaměstnavatelé dělat pro to, aby tyto situace nevznikaly v jejich firmách, a tím zabránit rozvoji zdravotních problémů svých zaměstnanců, včetně těch z oblasti duševního zdraví? Jednoduše musí snížit expozici zmíněných stresových faktorů a vytvářet pracovní prostředí, jež zaměstnancům umožní zdravé podmínky na pracovišti.

Pomocí nástrojů programů Wellbeing a zpětné vazby od zaměstnanců lze tyto stresory monitorovat a vytvářet strategii firemní kultury. Je potřeba spolu se zaměstnanci hledat řešení těchto stresorů a implementovat vhodná opatření. Tím tedy společně budovat unikátní firemní kulturu, která je schopna reagovat na potřeby svých zaměstnanců a kolegů.

Myslím, že pro zaměstnavatele a firmy je stěžejní uvědomit si důležitost péče o zdraví svých zaměstnanců. Právě otázky týkající se duševního zdraví představují pro korporátní svět současnou výzvu. Proto bych zaměstnavatelům nakonec rád položil jednu otázku. Víte, co v rámci firemní kultury děláte pro duševní zdraví svých zaměstnanců?

Foto: Pixabay

Share on facebook
Share on twitter
Share on linkedin
Share on email
Jan Drobný

Jan Drobný

V oblasti duševního zdraví se pohybuji už více než 20 let. V devadesátých letech jsem budoval základy péče pro lidi s vážným duševním onemocněním. V letech 2004 až 2012 jsem nasával zkušenosti v multidisciplinárním komunitním týmu ve Velké Británii, v Manchesteru. V roce 2016 jsem jako oblastní ředitel Fokusu Praha stál u zrodu prvních Center duševního zdraví, která jsou hlavními pilíři probíhající psychiatrické reformy. Od roku 2017 jsem členem výkonného managementu mezinárodní organizace ENALMH, která se soustředí na tématiku fyzických aktivit, pohybu, sportu a duševního zdraví. Provádím individuální a týmové supervize, školím, lektoruji, poskytuji individuální poradenství a konzultace, moderuji a pořádám teambuildingy, to vše v českém a anglickém jazyce.

Další příspěvky autora

Podpořte nás

Náš účet je:
115-5689490267/0100

Vězte, že veškeré finance půjdou na rozvoj projektů, které pomáhají lidem se znevýhodněním plnit si kariérní a životní sny. Inspirante je jedním z nich!