Jak je to v současnosti s neschopenkou? Můžu pobírat invalidní důchod a zároveň být v pracovní neschopnosti? Co mám dělat, když mi končí neschopenka, ale nemůžu se vrátit do práce? Na tyto a další otázky vám přináší odpověď další článek.
Co to je pracovní neschopnost a kdy ji můžu čerpat?
Pracovní neschopnost je stav, kdy je člověk ze zdravotních důvodů dočasně uznán neschopným k výkonu zaměstnání. Má určitá práva v rámci zaměstnaneckého poměru a vztahuje se na něj tzv. ochranná doba, kdy nemůže dostat výpověď, jestliže má pracovní poměr na dobu neurčitou. Od minulého roku platí, že náhradu mzdy čerpá zaměstnanec od prvního dne své pracovní neschopnosti a dávky nemocenské může pobírat až 380 kalendářních dnů. U jedinců ve III. stupni invalidity činí tato podpůrčí doba pouze 70 kalendářních dnů v roce. Po tuto dobu má zaměstnanec nárok čerpat dávky nemocenského pojištění v případě, že ho byl účasten. Osoby v I. a II. stupni invalidity čerpají dávky nemocenského stejně jako běžní zaměstnanci. Doba pracovní neschopnosti časově omezena není, pouze tzv. podpůrčí doba, kdy zaměstnanec čerpá dávky nemocenského pojištění.
Náhrada mzdy je odstupňována podle doby, po kterou zaměstnanec neschopenku čerpá, a liší se také instituce, jež ji vyplácí. Prvních 14 dnů činí 60 % průměrného redukovaného výdělku a platí ji zaměstnavatel. Následně tuto povinnost přebírá stát, konkrétně ČSSZ, a jde o tzv. „nemocenské“, které se počítá z průměrného redukovaného vyměřovacího základu a mění se v průběhu čerpání této dávky. Výpočet nemocenského je proto individuální a odvislý od hrubé základní mzdy zaměstnance.
Co se stane, když vyčerpám lhůtu 380 dnů pracovní neschopnosti?
Často se stává, že i po uplynutí zákonem stanovené podpůrčí doby, tedy 380 kalendářních dnů, se zdravotní stav nezměnil a zaměstnanec se nemůže do zaměstnání vrátit. Tehdy je nutné obrátit se na ošetřujícího lékaře a zdravotní stav validovat. Pokud nepříznivý stav trvá už více než rok a váš pracovní výkon klesl minimálně o 35 %, máte právo žádat o invalidní důchod. Postup a specifické požadavky žádosti naleznete na stránkách ČSSZ. Je však třeba obrnit se značnou dávkou trpělivosti, celý proces vyřízení žádosti může trvat řadu měsíců.
Lékař může také určit, že vaše diagnóza neodpovídá nároku na invalidní důchod (například očekává příznivý vývoj nemoci nebo vám invalidní důchod nebyl přiznán), a rozhodne se vaši pracovní neschopnost prodloužit. V takových případech lze prodloužit i podpůrčí dobu a výplatu nemocenského, nejvíce však o 350 dnů. V pracovní neschopnosti tak můžete setrvat až po 730 kalendářních dnů, tedy dva roky, i s možností výplaty nemocenského.
Máte-li se zaměstnavatelem sjednaný pracovní poměr na dobu neurčitou, po dobu pracovní neschopnosti jej lze ukončit pouze ve výjimečných případech (zrušení zaměstnavatele nebo jeho části, hrubé porušení pracovní kázně například nedodržením povinné léčby). Po celou dobu pracovní neschopnosti vám zaměstnavatel musí držet stávající místo. Po ukončení dlouhodobé pracovní neschopnosti budete muset absolvovat mimořádnou lékařskou prohlídku v rámci pracovně-lékařské péče, která určí, zda jste schopen pracovat na sjednané pozici. Tento „závodní lékař“ může určit, že vám zdravotní stav neumožňuje vykonávat stejnou pozici jako dřív a zaměstnavatel na tuto situaci musí reagovat. Tehdy jde o ztrátu zdravotní způsobilosti k práci. V tom lepším případě vás může převést na jinou pozici, která bude lépe odpovídat vašim možnostem, nebo vám dá výpověď. Na ukončení pracovního poměru je možné se také dohodnout. V takovém případě je nutné určit objektivní důvody ztráty pracovní způsobilosti kvůli případnému nároku na finanční odstupné.
Jak je to s platbou zdravotního a sociálního pojištění?
Při pracovní neschopnosti za vás hradí zdravotní pojištění stát. Státním pojištěncem jste i v případě, když pobíráte invalidní důchod. Pokud jste ukončili pracovní poměr a setrváváte v pracovní neschopnosti, je dobré si ověřit u zdravotní pojišťovny, že vás eviduje jako státního pojištěnce. Sociální pojištění, respektive důchodové pojištění, hradí zaměstnavatel v rámci pracovního poměru. Proto zjistěte, kolik let pojištění vám zbývá pro přiznání starobního důchodu, a případně se dobrovolně přihlaste k jeho platbě. Při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu spojeném s nezaměstnaností by se mohlo stát, že nesplníte povinnou dobu pojištění pro přiznání starobního důchodu. Zvláště osoby v I. a II. stupni invalidity by měly myslet i na svoje poklidné stáří.
Přejeme vám pevné zdraví bez pracovní neschopnosti.
Foto: Pixabay
