Slova protetika a ortotika vám asi znějí povědomě. Ale víte přesně, co tyto obory řeší? Ortopedická protetika se zabývá výrobou, aplikací a opravou individuálně zhotovovaných ortéz a protéz. Ortotika se pak zabývá náhradou ztracené funkce dané části těla. Oba obory pomáhají i klientům na vozíku, nejčastěji při zajištění rozsahu pohybu (např. protahování zkrácených svalů a dalších struktur nebo korekce patologického postavení zápěstí či prstů). Pod pokličku tohoto zajímavého odvětví vám dá nahlédnout Milan Hrnčál, zkušeným ortotik-protetik.
Kdo je ortotik-protetik, co musí umět a jaká je náplň jeho práce?
Je to člověk, který musí mít přehled o tom, jak funguje lidské tělo a jak jeho funkce technicky podpořit. Jeho úkolem je pomocí různých materiálů a polotovarů vytvořit funkční ortopedickou pomůcku.
Vaše firma byla založena v roce 1995. Co se za tu dobu v oboru změnilo?
Stejně jako každý obor, i ten náš se vyvíjí. Objevily se nové materiály a technologické postupy. Bohužel v průběhu let přibylo kolem výroby pomůcek i hodně papírování. Na všechny ortézy i protézy se dělají předběžné kalkulace a vše podléhá schvalování zdravotními pojišťovnami.
Je oblast, na kterou se specializujete?
Specializuji se na ortotiku a můj kolega na protézy. Jsme schopni vybavit pomůckou jak pacienty, kteří jsou zvyklí na kožené stehenní přístroje a jiné speciální pomůcky vyráběné původními technologiemi, tak i ty, kteří chtějí modernější pomůcky.
Kdo je váš nejčastější klient?
To nelze specifikovat. Jsou to ti, kteří potřebují naše služby. Od nejmenších dětí přes všechny věkové kategorie až po seniory.
Jsou dnešní protetici schopni reagovat i na individuální požadavky typu zpracování kůže, ušití? Nebo je trendem spíše skládání prefabrikovaných komponentů a 3D tisk?
Ve výrobě se používá označení useň – což je kůže zpracovaná činěním pro potřeby výroby pomůcek. Ve vaší otázce kůže evokuje myšlenku, že upravujeme kůži pacienta. Je to paradox, protože pásky a ortézy jsou kožené. Ale abych se vrátil k otázce, většina protetických firem, i když běžně používá moderní technologie a materiály, je stále schopna zhotovit pomůcky tak, jak se vyráběly dříve z kovu a usní. Prefabrikované komponenty se používají především pro pacienty po úrazech. U diagnóz, kde je pomůcka potřebná dlouhodobě, je vhodnějším řešením pomůcka vyrobená na míru.
Jste zastáncem individuálního přístupu, který však mnohdy znamená více práce a spoustu času navíc? Stojí pak výsledek za to?
Já ano. Jsem přesvědčen, že každý člověk je jiný. I lidé se stejnou diagnózou mají odlišné nejen rozměry, ale i jiný rozsah pohybu, jiné svalové vybavení. Proto dávám přednost individuálně vyrobené pomůcce přesně podle potřeb konkrétního člověka.
S jakými zakázkami k vám chodí spinální klienti? V čem se práce s nimi liší?
Tito lidé nejčastěji potřebují dlahy ať už na horní, nebo dolní končetiny, protože u většiny z nich hrozí vznik kontraktur určitých svalových skupin. Dále používají individuální kompenzační ortézy pro sed. Spinální klienty odbavujeme stejně jako jiné.
Jste schopný vyrobit i antidekubitní polštář nebo sedák na míru. Jde o tzv. individuální ortézy pro sed, které splní ty nejpřísnější požadavky na rozložení tlaku a kompenzaci asymetrie postury. Můžete přiblížit, čím se tato technologie liší od sériově vyráběných pomůcek a pro koho jsou nejčastěji určené?
Individuální ortézy pro sed jsou určené pro prevenci otlaků při sedu a korekci trupu. Z těchto požadavků vychází i technologie výroby. Míra se bere pomocí speciálních odfukovacích vaků, kdy je do nich klient usazen, zkorigován a po vysátí vzduchu z vaků vzniká otisk. Na jeho základě v naší dílně vyřežeme základní tvar sedačky nebo podsedáku. Při zkoušce provedeme potřebné korekce a úpravy. Tím je sedák připraven na vylepení antidekubitní pěnou a potažení látkou. Pak zhotovíme duralovou skořepinu podle rozměrů vozíku, do které se sedák vloží. Podle potřeb klienta jsou ušity fixační pásy různé šíře i délky tak, aby se v ortéze cítil pohodlně a bezpečně.
Ergoterapeuty hodně zajímají dlahy. Pracují s termoplasty, které jsou relativně jednoduše zpracovatelné. Leccos se tím vyřeší, ale ne vše. Například komplikované tvrzené dlahy s polohovacím mechanismem – ráčnou – už chtějí pořádné vybavení. Jaké pomůcky vlastně k výrobě dlahy potřebujete?
Já bych to nenazval pomůckami, ale je třeba široká škála různých strojů a nářadí. K tvarování plastů používáme kontaktní pec, pro zhotovení kovového polohovacího mechanismu je zapotřebí svářecí inventor. Dále potřebujeme stůl a rašple na výrobu sádrových modelů, různé vrtačky, brusky, nůžky na plast i na kov, hladicí kotouče na plast a průmyslové šicí stroje.
Co klient absolvuje, než má k dispozici svou dlahu, a jak dlouho trvá její výroba?
Většinou stačí tři setkání s protetickým technikem. Na prvním se odebere míra, na druhém se ortéza vyzkouší a při třetím se pomůcka předá. U složitějších ortéz jsou zkoušky dvě. Do doby výroby je nutné započítat i čas, kdy se čeká na schválení zdravotní pojišťovnou. Jakmile je poukaz schválený, vyrobíme pomůcku do tří až pěti týdnů.
Častou překážkou v pravidelném používání dlahy je její nasazení, které je někdy komplikované a mnohdy vyžaduje asistenci druhé osoby. Hodně probíráme specifické úpravy dlah (gripy, háčky, poutka), které klientovi umožní její samostatné nasazení, dotažení nebo sundání. Je možné je doplnit na dlahu dodatečně tak, aby mohl být klient soběstačnější?
Samozřejmě ano, pokud je to technicky možné a nenaruší to funkčnost ortézy. Vše je vždy na domluvě s klientem, případně fyzioterapeutem a ergoterapeutem.
Motivací pro to dlahu nosit je i její estetický pohled. Může si klient vybírat například barvu nebo design, aby mu bylo její používání příjemnější?
V nabídce je velké množství kolorovacích papírů na plasty, a tak si klient vybírá, co se mu líbí.
Jaké jsou nejčastější vady dlah? Při čem se nejvíce poškozují?
Nevím o vadách dlah. Jedině se někdy zasekne polohovací mechanismus, ale k tomu může dojít pouze neodbornou manipulací.
Jaké jsou současné možnosti zpracování materiálů, z nichž dlahy vyrábíte?
Všechny materiály, ze kterých se dlahy vyrábějí, jsou na bázi polyetylenu, liší se tuhostí a způsobem použití. Jsou jak pevné, tak pěnové a dají se tepelně tvarovat i mechanicky opracovávat, proto splňují všechny naše požadavky pro materiály na výrobu dlah.
Někteří klienti jsou vzhledem k poruše citlivosti ohroženi vznikem defektů z nepřiměřeného působení tlaku. V jakých situacích se rozhodnete pro vyměkčení a po jakém materiálu nejčastěji sáhnete?
Dlahy vyměkčujeme vždy, pro klienty se specifickými potřebami více. K prevenci otlaků je nápomocný i polohovací mechanismus, který umožní regulaci tlaku na danou oblast končetiny.
Co by měl klient dělat, když mu dlaha přestane vyhovovat (například změní se jeho situace, dlaha tlačí, praskne, ztratí se nějaký komponent)?
Jednoznačně by měl kontaktovat protetického technika, který mu vzhledem ke stavu a stáří dlahy navrhne řešení.
Kde vaše firma sídlí a pracujete pouze ve vaší provozovně, nebo také dojíždíte za klienty do domácího prostředí?
Naše firma sídlí v Luži a s klienty se potkáváme v ambulancích zdravotnických zařízení, kde máme domluvené ordinační hodiny. Podle potřeby navštěvujeme po telefonické domluvě i jiná zařízení. Preferujeme spolupráci s fyzioterapeuty a ergoterapeuty pacientů, protože oni po domluvě s lékařem dokážou nejlépe specifikovat potřeby klientů.
Provádíte také úpravu pomůcek, které nejsou vyrobené přímo u vás?
Pokud jsou pomůcky v záruce, upravuje a opravuje je výrobce. V ostatních případech záleží na tom, o jakou úpravu jde a zda je technicky proveditelná. Vše je na domluvě.
Jak je to s úhradami vaší práce?
Máme smlouvy se zdravotními pojišťovnami, a tak valnou část naší práce uhradí ony.
Na co klienti nejčastěji při běžném užívání nebo při péči o pomůcky zapomínají?
Napadá mě jen to, že plastové dlahy včetně vyměkčení jsou omyvatelné.
Jaká byla nejsložitější nebo nejzajímavější zakázka, kterou jste zpracovával?
Ta zakázka byla vlastně obojí. Reciprokátor je prostě výzva a nedělá se často. Jde o pánevní koš s plastovými přístroji dolních končetin a speciálním mechanismem umožňujícím chůzi lidem s paraplegií dolních končetin nebo některým typem dětské mozkové obrny.
Kam si myslíte, že se bude váš obor v nejbližší době vyvíjet?
Rozhodně k elektronizaci. Už dnes se používají bionické klouby při výrobě protéz a umím si představit například 3D skenery při braní měr, výrobu pomůcek za pomocí CNC strojů apod.
Co vás na vaší práci těší?
Baví mě různorodost mé práce a to, když je spokojený klient. Svou profesi beru jako poslání, protože mohu lidem zlepšit kvalitu jejich života.
Zdroj: vozejkov.cz
Foto: pixabay.com
