Současná vláda v čele s trestně stíhaným Andrejem Babišem by zřejmě byla nejraději, kdyby všechny neziskovky zmizely z povrchu zemského. Protože proč tady vlastně jsou, že jo?!? Len kradnú a nič iného!
Tak fajn. Představme si tedy, že všechny neziskové organizace byly zrušeny. Na dobu jednoho roku. Jak by to asi vypadalo?
No…
Po prvních třech měsících:
Andrej Babiš se bije v prsa a říká: „Ušetřili jsme 14 miliard. Chápete to? 14 miliard!“ Na ulicích mezitím lidé v nouzi začínají rozdělávat ohně. Nemají kam jít, nemají kde si dát polívku. Zanikají u nich veškeré sociální návyky. Naopak propuká kanibalismus. Nikdo nevychází ven beze zbraně. Nárůst úmrtnosti o čtyřicet procent, dvacet z toho jsou handicapovaní. Na dotaz, co s tím hodlá dělat, premiér odpovídá: „Tu vaší aktivistickou televizi taky skupím!“
Po půl roce:
Většinová společnost, která dosud tvrdila, že na zániku neziskového sektoru strádají jen nemakačenka, také začíná plakat. Teprve teď zjišťují za kolika z jejich volnočasových aktivit stojí neziskovky. Jejich veřejný život (pokud nějaký měli) se hroutí. Babiš zjišťuje, že 14 miliard rozhodně neušetřil, protože nezapočítal, kolik toho odpracovali dobrovolníci… „Všeci kradnú!“ říká na to.
Po tři čtvrtě roce:
Za předchozích devět měsíců zpytují svědomí také na vesnicích. Zde vypuknuvší požáry neměl kdo uhasit, jelikož dobrovolničtí hasiči neexistují. Úmrtnost už raději nikdo ani nesleduje…
Karel u maturity říká, že „sociální cítění“ je básnický přívlastek. Dostává za jedna.
Po roce:
Všychny se máme přýmo skvěle. K večeřy sem ulovyl nějakího cyzáka a ohlodal mu nohi.
Babyš ujýždý na Slovencko. Prí nechce bít v tomhle hnusu. Nevym co mu vadý.
Foto: archiv Marka Blažíčka