Byl rok 2017 a v Británii se blížily volby do parlamentu. Diane Abbott, stávající poslankyně a zároveň stínová ministryně vnitra, si v rozhovorech s médii pletla čísla a nedokázala uspokojivě odpovědět na otázky moderátorů a redaktorů. Stala se terčem posměšků ve virtuálním světě. Výsledek? Vítězství ve volebním okrsku a přiznání se k cukrovce 2. typu, která jí způsobila výpadek paměti.
Diane Julie Abbott se narodila 27. září 1953 v Londýně. Její rodiče byli jamajští přistěhovalci a pracovali jako svářeč a zdravotní sestra. Rodina to kvůli svému původu neměla jednoduché – pokud jste v šedesátých letech 20. století zavítali do britské hospody, mohl na vás u vchodu čekat nápis: „Zákaz vstupu Irům, černochům a psům.“ Rodiče Diane Abbott však chtěli, aby se ona i její sourozenci měli dobře, a tak využili všech možností, aby si jejich děti polepšily.
Budoucí poslankyně vystudovala dívčí státní výběrovou školu Harrow County Grammar School for Girls a úspěšně složila přijímací zkoušky na historii na Cambridgeské univerzitě. Podle serveru WomensHistoryNetwork.org se v sedmdesátých letech minulého století dostali na Cambridgeskou univerzitu jen dva černoši a Diane Abbott byla také jediným člověkem černošského původu ze státní školy, který v tehdejší době na Cambridgi studoval (ve Velké Británii patří soukromé základní a střední školy mezi ty prestižnější a absolventi státních škol bývají na renomovaných vysokých školách podreprezentováni).
Po promoci nastoupila do zaměstnání ve státní správě, nicméně měla pocit, že jako úřednice lidem ze své komunity spíš život ztrpčuje, než aby ho zlepšovala. Proto vstoupila do Strany práce (Labour Party) a rozhodla se změnit věci k lepšímu.
Důležitým spojencem mezi labouristy jí byl Jeremy Corbyn, pozdější předseda této strany. Na začátku jejího členství dokonce byli partneři. Možná i on ji inspiroval, aby kandidovala do zastupitelstva londýnské městské části Westminster, kde vykonávala mandát v letech 1982 až 1986.
V roce 1987 kandidovala do Dolní sněmovny za volební obvod Hackney North and Stoke Newington v severním Londýně. Potýkala se ovšem s hromadou překážek.
„V kampani to bylo složité, protože někteří bělošští dobrovolníci ji pro mě nechtěli dělat,“ uvedla v knize Diane Abbott: The Authorised Biography („Diane Abbott: Autorizovaný životopis“) od Robina Bunce a Samary Linton. Ze strany se ozývaly obavy, že by Diane Abbott byla neskousnutelná pro tradiční voliče Strany práce. Nakonec však přece jen zvítězila, a stala se tak první černošskou poslankyní ve Spojeném království.
Ale ani v parlamentu to neměla snadné. Někteří kolegové si ji pletli s uklízečkami, jiní po ní zase chtěli, aby řešila případy diskriminace z jejich obvodů. Na jednoho člověka toho bylo moc.
Na začátku devadesátých let se provdala za Davida Ayensuha-Thompsona a narodil se jim syn James. Manželství však dlouho nevydrželo a pár se rozvedl.
Její syn byl od počátku středem pozornosti. Když si ho Diane Abbott vzala jako mimino do parlamentu, setkala se s kritikou kolegů, kteří nebyli nadšení z toho, že si poslankyně vodí na pracoviště dítě. Na začátku nultých let začal navštěvovat soukromou školu, a to přesto, že poslankyně kritizovala své stranické kolegy za to, že neposílají své děti do státních škol. James Abbott-Thompson se však ozval a sdělil médiím, že jít na soukromou školu byl jeho nápad. „Máma jen respektovala to, co jsem si sám zvolil,“ řekl.
Během parlamentní kariéry se věnovala především sociálním otázkám a otázkám mezinárodních vztahů. Spustila program na zlepšení vzdělávání černošských dětí a šla i proti vlastní straně, když se hlasovalo o vojenských intervencích v cizích zemích.
Dnes je Diane Abbott předsedkyní parlamentní nadstranické karibské skupiny i skupiny pro srpkovitou anémii a talasémii. Před několika dny oznámila, že se chystá vydat autobiografii s názvem „A Woman Like Me“ neboli „Žena jako já“.
Foto: Foto: PaulNUK, CC BY 2.0, via Wikimedia Commons
