Když mu lékaři v jednadvaceti letech diagnostikovali amyotrofickou laterální sklerózu, říkali, že nebude žít déle, než dva, nebo tři roky. Nakonec se dožil 76 let a když se kteréhokoliv člověka zeptáte na nejznámějšího vědce, pravděpodobně vysloví buď Albert Einstein, nebo jeho jméno: Stephen Hawking.
Dětství
Narodí se 8. ledna 1942 v Oxfordu. Otec Frank je výzkumníkem tropické medicíny, matka Isobel studuje filozofii, politiku a ekonomiku, po studiích se angažuje v politice a je sekretářkou výzkumného lékařského ústavu.
Rodiče se do Oxfordu přestěhovali z Londýna během druhé světové války, aby se vyhnuli následkům bombardování města. Hawking měl dvě mladší sestry a adoptovaného bratra.
Studijní léta
Otec chce, aby Stephen šel studovat medicínu jako on. Syn však dává přednost matematice, fyzice a chemii. Ještě před maturitou posílá žádost o přijetí na Oxford, je přijat a dostává studijní stipendium.
„Dívejte se vzhůru na hvězdy a nikoli dolů na nohy. Pokuste se pochopit, co vidíte a proč existuje vesmír. Buďte zvědaví.“
Na škole není možné studovat medicínu, takže se začíná věnovat fyzice. Od roku 1963 studuje kosmologii na univerzitě v Cambridge. V roce 1965 začíná pracovat na své doktorské práci u profesora Denise Sciama, britského fyzika, který je považován za jednoho z otců moderní kosmologie. O rok později práci úspěšně obhajuje a získává titul Ph.D.
Diagnóza
Nemoc mu lékaři diagnostikují v průběhu studií na Cambridge. Jde o onemocnění motorických neuronů mozku a míchy. Nedávají mu mnoho let života, ale doporučují mu, aby ve studiích pokračoval. On sám v tom nevidí smysl a upadá do depresí. Nakonec zůstává na škole, postupně však ztrácí vládu nad svým tělem. Nakonec zůstává skoro úplně paralyzován. V roce 1985 onemocní zápalem plic a dostává se do ohrožení života. Potíže musí vyřešit tracheotomie kvůli které přijde o hlas.
„Všiml jsem si, že lidé, kteří tvrdí, že vše je předurčeno a my na tom nic nemůžeme změnit, se rozhlíží před tím, než přejdou ulici.“
Ke komunikaci musí používat elektronický hlasový syntezátor. Navzdory svému postižení o sobě mluví jako o šťastlivci.
Vědec
Přes svoje postižení dokáže rozvíjet vědecký výzkum a zároveň absolvovat mnoho veřejných přednášek. Stává se postupně držitelem mnoha ocenění a členem mnoha společností. Například Královské společnosti (od roku 1974), nebo Papežské akademie věd (od roku 1986), či Národní akademie věd USA.
Řeší především základní zákony fungování vesmíru. Tvrdí například, že vesmír nemá v pomyslném čase okraj nebo hranice. Zabývá se také teoriemi Černých děr, dál rozpracovává Einsteinovu teorii relativity. Napíše skoro dvě stě vědeckých publikací, které jsou sice odbornými díly, ale částečně jsou i populárně-naučné a srozumitelné i laikovi.
Například kniha Stručná historie času se stala bestsellerem.
„Největším nepřítelem vědění není ignorance, je to iluze vědění.“
Hawking umírá 14. března 2018 v Cambridge, jeho pohřeb je světovou událostí.
Stephen Hawking:
- Britský teoretický fyzik, jeden z nejznámějších vědců vůbec.
- Narodil se 8. ledna 1942 v Oxfordu Frankovi a Isabel Hawkingovým.
- Trpěl amyotrofickou laterální sklerózou, onemocněním motorických neuronů mozku a míchy, kvůli kterému postupně přišel o vládu nad svým tělem.
- Zemřel 14. března 2018 v Cambridge.
- Je autorem mnoha vědeckých publikací, které jsou zároveň populárně-naučnými díly v nejlepším slova smyslu.
Zdroj citátů: https://citaty.net
Foto: Wikimedia Commons / Doug Wheller [CC BY 2.0]
