Slavní s handicapem: Josef Lada

Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války, Kocour Mikeš… To jsou jména dvou z nespočtu publikací, které ilustroval tento český malíř a autor.

Josef Lada se narodil 17. prosince 1887 ve středočeských Hrusicích, obci, která je nerozlučně spjata s jeho tvorbou. Jeho otec pracoval jako švec. V dětství si Josef Lada poranil pravé oko právě o jeho ševcovský nůž a od té doby viděl pouze na levé.

Po ukončení základní školy se rok učil malířem pokojů a divadelních dekorací v Praze, nicméně poté změnil učební obor na knihařství a zlatičství. Již během studií byly otištěny jeho kresby v časopise Máj. Navštěvoval kurzy kreslení a poté chvíli studoval na uměleckoprůmyslové škole. Z ní však odešel, neboť bylo pro něj studium finančně nedostupné a výuka mu nevyhovovala.

Ačkoliv měl vzděláním blíž k výtvarnému než literárnímu umění, stal se i autorem knih, především těch pro děti. Jeho debutem byla kniha Moje abeceda z roku 1911, později přišly další, z těch nejznámějších například Kocour Mikeš a Bubáci a hastrmani, které si samozřejmě sám ilustroval.

Z cizích děl ilustroval nejen pohádky (například od Jana Drdy), ale i literaturu pro dospělé, například Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války, jejichž autorem byl Jaroslav Hašek.

Mimo to maloval i obrazy, jež nesloužily jako ilustrace k žádnému literárnímu dílu – známý je jeho cyklus 12 měsíců, stejně tak obraz Hospodská rvačka, který se dokonce před jedenácti lety dočkal živé rekonstrukce.

Roku 1923 se oženil s Hanou Budějickou a později se páru narodily dcery Alena a Eva. Mladší Eva zahynula během druhé světové války při bombardování Prahy a starší Alena se stala malířkou.

Zemřel roku 1957 v Praze na plicní embolii, nicméně jeho dílo žije dál, ať už v podobě zfilmovaných animovaných pohádek, nebo novějších vydání jeho starších děl. O jeho odkaz pečuje společnost JosefLada.cz, s. r. o., kterou vedou jeho pravnuci Martin a Viktor Ladovi.

Foto: Wikimedia Commons / VitVit / CC BY-SA

Picture of Ivana Recmanová

Ivana Recmanová

Pracuji v Reveniu jako redaktorka a zároveň působím na volné noze jako překladatelka, lektorka a mediální poradkyně. V letech 2018 - 2020 jsem byla členkou Poradního orgánu pro monitorování práv osob se zdravotním postižením zřízeném při úřadu veřejného ochránce práv. V minulosti jsem publikovala například v Deníku Referendum, Mladé frontě DNES, Alarmu nebo Novém prostoru. Jsem diagnostikovaná autistka. Ve volném čase se věnuji psaní poezie, cestování, hudbě a dobrovolnické činnosti pro Trans*parent a Amnesty International.

Další články

Podpořte nás

Náš účet je:
115-5689490267/0100

Vězte, že veškeré finance půjdou na rozvoj projektů, které pomáhají lidem se znevýhodněním plnit si kariérní a životní sny. Inspirante je jedním z nich!

Udržitelnost a etika skupiny ČEZ