Slavní s handicapem: Lidská bytost se vzhledem nestvůry. Sloní muž, Joseph Merrick

Šeredná zrůdo! Tahle slova slyšel takřka nepřetržitě. Každý den. Byl na ně zvyklý už od dětství, z domova. Nepřekvapovala ho, dokonce je očekával. Ale stejně o sobě věděl, že je lidská bytost… Co na tom, co říkají ostatní? Jako člověk se narodil, jako člověk žil a jako člověk i zemřel.

Druhá polovina 19. století, Anglie. Přesněji 5. srpna 1862 v Leicesteru se do rodiny otce Josepha Merricka a matky Mary Jane rodí syn. Dostane jméno Joseph po otci. Matka dává synovi veškerou mateřskou lásku. Otec Joseph je o poznání chladnější…  Po necelých dvou letech po narození se u jeho syna začíná projevovat něco divného. Otékají mu rty, prsty, nadočnicový oblouk… Na kůži se mu dělají podivné hrboly. A ta barva! Vždyť on vypadá jako slon!

Mary Jane ho však nepřestává milovat. Zvláštní fyzické postižení svádí většina lidí na ni. Respektive na moment, kdy se během těhotenství polekala v cirkuse slona. Na takzvané „mateřské vtištění“ se běžně věřilo. Sám Joseph Merrick to považoval za příčinu toho, jak vypadá až do konce svého života. To ovšem vůbec nebrání tomu, aby i on k matce choval velmi vřelý vztah. Ta však po jedenácti letech jeho života umírá.

Jeho otec si najde novou družku. Ta k malému Josephovi nepociťuje zdaleka takové pouto jako jeho matka. Spíš naopak… Podporu nemá ani u otce. Dvakrát se pokouší utéct z domu. Otec ho vždycky přivede zpátky. Proč? To Joseph neví, možná, že to neví ani jeho otec… Když ve třinácti letech opouští Joseph Merrick školu, najde si místo v továrně na výrobu cigaret. Jeho znetvoření ale dále postupuje. Deformace pravé ruky, která přestává vypadat jako končetina člověka, ho připraví o zručnost. On je tak nucen po třech letech továrnu opustit.

 Posměch, posměch a zase posměch…

Další útěky z domova, další pokusy uživit se (tentokrát jako podomní obchodník), další úšklebky okolí. Po všech možných zvratech končí v chudobinci. Je mu sedmnáct let. Cítí se hrozně. Za svůj dosavadní život potkal jen posměch, posměch a zase posměch… Kvůli tomu, jak vypadá. Ano, přesně kvůli tomu. Jediný, kdo ho měl rád, byla matka. Ale matka už tu není. Matka je mrtvá. Jak se dostat z chudobince? Jak? Poradila by mu?

Nakonec zjistí, že jedinou možností pro něj znamená uchýlit se do panoptika. Posměchu vstříc. Vydat se na „obdiv“. Ano, zkusí to. 3. srpna 1884 skutečně opouští chudobinec a začíná novou etapu svého života. Vystupuje pod přezdívkou Sloní muž (takto se jmenuje i film, který později natočí David Lynch a který je inspirován Merrickovým životním osudem). Uvádějí ho jako „napůl člověka, napůl slona“. Stává se hvězdou, vychází i jeho biografie. Není jasné, zda na ní sám Merrick spolupracoval, ale obsahuje přesné informace o jeho životě. Zajímají se o něj i lékaři.

Před lékaři se ovšem cítí špatně, civí na něj, zkoumají a za vším cítí posměch. Těžké časy jsou to i pro panoptika, přístup viktoriánské Anglie se přiostřuje. Merrick se tedy vydává na turné po Evropě. I místní úřady se však staví k jeho vystupování negativně a turné není příliš úspěšné. Vrací se do rodné země. Ale kde bude? Neví. Když se pokouší s někým domluvit, kvůli své deformaci špatně artikuluje. Navíc první myšlenka okolí bývá vždy stejná: ZRŮDA. Při jedné z cest takhle přitáhne pozornost davu, který ho pronásleduje. Vyčerpaný Merrick prchá, zachrání ho až policista…

Umřít jako člověk

Po tomto zážitku končí Merrick v nemocnici. Jeho zdravotní stav není dobrý. Díky přízni lékaře Fredericka Trevese, který v něm rozpoznal citlivého člověka, zažil během dalších čtyř let svého života zajímavé okamžiky a splnil si i některé sny. Například mu byla zařízena návštěva divadla, z kterého byl Merrick nadšen. Setkal se také s královnou… Kdo se s ním dal do řeči, ten poznal, že Joseph Merrick je inteligentní a vzdělaný muž.

Přestože během posledních let svého života také párkrát pobyl na venkově a celkově mu díky výše zmíněnému mohly být dopřány některé radosti, jeho zdravotní stav se zhoršoval. Jeho hlava stále rostla, prohlubovaly se další deformace. A on byl čím dál tím častěji jen v posteli. Docházela mu energie…

Merrick vždy spal v sedě, jelikož věděl, že by mu spaní s jeho rozměrnou hlavou mohlo zlomit vaz. 11. dubna 1890 si však lehl. Tak jak leží člověk. Musel tušit, jaké může mít tenhle čin následky… Stejně to zkusil. Chtěl spát jako člověk. Zlomilo mu to vaz. Jako člověk spal a jako člověk i zemřel. A především člověkem byl.


Joseph Merrick:

  • narozen 5. srpna 1862 v Leicesteru, ve Spojeném království
  • od dětství se u něj projevovaly tělesné deformace jako ztluštělá kůže, zvětšení rtů, jedné paže a obou nohou, či masivní kostní výrůstek na čele
  • pád v dětství mu navíc způsobil celoživotní zhoršení chůze
  • vystupoval v panoptiku pod přezdívkou Sloní muž
  • podle této přezdívky se také jmenuje film, který natočil David Lynch a který je jedním z mnoha uměleckých zpracování Merrickova života
  •  umírá 11. dubna 1890 na udušení

 

 

Foto: Wikimedia Commons

 

 

Picture of Marek Blažíček

Marek Blažíček

Roztroušenou sklerózu mu sice diagnostikovali před nedávnem, ve dvaadvaceti, ale když si Marek Blažíček vzpomene na zážitky z dětství, má pocit, že si s RS tyká už déle. Bere to s humorem, (vždyť #JsemIronman), a protože studuje Tvorbu textu a scénáře na VOŠ při Konzervatoři Jaroslava Ježka, jeho texty najdete také na Aktivnizivot.cz

Další články

Podpořte nás

Náš účet je:
115-5689490267/0100

Vězte, že veškeré finance půjdou na rozvoj projektů, které pomáhají lidem se znevýhodněním plnit si kariérní a životní sny. Inspirante je jedním z nich!

Udržitelnost a etika skupiny ČEZ