Share on facebook
Share on twitter
Share on linkedin
Share on email

Disidentský pár, který překonal nucená odloučení a slávu. Tak by se dal charakterizovat vztah Václava a Olgy Havlových, který byl zobrazen ve snímku Havel, nedávno uvedeném do kin.

Manželé, kteří si řekli své ano v roce 1964 na radnici v Praze-Žižkově, byli partnery již od roku 1956, kdy mladší Václav oslavil dvacetiny a Olga, rozená Šplíchalová, dokonce třiadvacetiny.

Každý z nich přitom pocházel z úplně jiných poměrů: Václav Havel se narodil do rodiny bohatých filmařů, a i když mu pozdější režim na základě třídního původu znemožnil řádné studium, absolvoval večerně gymnázium a následně dramaturgii na Divadelní akademii múzických umění. Naproti tomu Olga Havlová se vyučila obuvnicí.

Oba však spojoval smysl pro spravedlnost a láska k literatuře – a v neposlední řadě také postižení.

Václav Havel byl znám svým ráčkováním. Byl to i jeden z důvodů, proč napsal pohádku Pižďuchové, jelikož v češtině existovala spousta postav, jejichž názvy obsahovaly r: králové, královny, princové, princezny, draci, čarodějové, čarodějnice… Pižďuchů se nic takového netýkalo.

Olga Havlová zase přišla o čtyři prsty na levé ruce, když se v továrně, kde pracovala, zasekl lis a ona se rozhodla ho opravit. Později si oba, snad kvůli kouření, prošli i rakovinou plic, z níž se ovšem uzdravil jen Václav.

Havel byl za své názory i divadelní hry perzekvován a několik let pobyl ve vězení, odloučen od své ženy. Ta však při něm stála a sama se v disentu také angažovala. Fungovala jako kritička textů svého manžela, distribuovala samizdatové texty a organizovala činnost Charty 77, československého lidskoprávního společenství, jež v roce 1977 vzniklo.

Jejich život se raketově změnil po sametové revoluci v roce 1989, kdy byl Václav Havel zvolen prezidentem. Olga Havlová se zaměřila na charitativní činnost a založila Výbor dobré vůle – Nadaci Olgy Havlové, jejímž cílem je podpora lidí s postižením. Václav Havel najednou přešel z pozice vůdčí postavy disentu do role prezidenta země, kdy získal nové pravomoci, zároveň však byl limitován jinými představiteli státu (známý je jeho dlouholetý spor s tehdejším premiérem Václavem Klausem).

Manželství skončilo smrtí Olgy Havlové 27. ledna 1996. Protože byla velmi oblíbená, lidé stáli dlouhé fronty, aby se s ní mohli naposledy rozloučit. Její manžel se o rok později oženil s herečkou Dagmar Veškrnovou, nicméně na svou první ženu nezapomněl. Jak ukázal v díle dokumentárního cyklu Největší Čech, měl fotky obou manželek pověšené v kuchyni na chalupě na Hrádečku a považoval je za stejně důležité.

Po skončení mandátu v roce 2003 se Havel vrátil k psaní divadelních her a roku 2011 si splnil svůj dětský sen tím, že natočil film podle vlastní hry Odcházení. Tentýž rok však 18. prosince zemřel. Stejně jako jeho první manželka i on se dočkal zástupů lidí, kteří se s ním přišli rozloučit, a na několik dní byl vyhlášen státní smutek.

Oba manželé jsou pochováni v rodinné hrobce Havlových na hřbitově na pražských Vinohradech.

Foto: MAFRA

Share on facebook
Share on twitter
Share on linkedin
Share on email
Ivana Recmanová

Ivana Recmanová

Pracuji v Reveniu jako redaktorka a zároveň působím na volné noze jako překladatelka, lektorka a mediální poradkyně. V letech 2018 - 2020 jsem byla členkou Poradního orgánu pro monitorování práv osob se zdravotním postižením zřízeném při úřadu veřejného ochránce práv. V minulosti jsem publikovala například v Deníku Referendum, Mladé frontě DNES, Alarmu nebo Novém prostoru. Jsem diagnostikovaná autistka. Ve volném čase se věnuji psaní poezie, cestování, hudbě a dobrovolnické činnosti pro Trans*parent a Amnesty International.

Další příspěvky autora

Podpořte nás

Náš účet je:
115-5689490267/0100

Vězte, že veškeré finance půjdou na rozvoj projektů, které pomáhají lidem se znevýhodněním plnit si kariérní a životní sny. Inspirante je jedním z nich!