Tou záhadou se zabývaly desítky lékařů. Dodnes na to téma vznikají výzkumy, které vždy hlásají, že tentokrát už je to opravdu ta správná teorie. Není se čemu divit. Záhadu, jakou nemocí trpěl velikán výtvarného umění, nizozemský malíř Vincent Van Gogh, by asi chtěl rozluštit každý odborník. Nikomu se však nedaří dobrat se uspokojivého výsledku…
Narodil se 30. června 1853 v nizozemském Zundertu do protestantské rodiny jako syn Anny Kornelie Carbentové a Theodora van Gogha. Už odmala byl většinu času uzavřený sám do sebe. Alespoň podle toho, jak ho popisuje jeho sestra. Mladý Vincent si myslel, že bude prodejcem umění. Od svých šestnácti let pracoval pro galerii v Haagu.
Vincent uměl jednat s lidmi. Byl vstřícný a milý. Když ho však firma v roce 1873 přeřadila do Londýna, začaly první problémy… Mladý Van Gogh se poprvé zamiloval. V Londýně žil u manželů Loyerových, kteří měli velmi krásnou dceru. Vincent začal pociťovat něco, co doposud neznal. K čemu to vše, když je tady ona? K čemu prodávání obrazů? Většinou jsou to stejně bezcenné mazanice, které si koupí jen měšťák bez špetky vkusu! K čemu to všechno, když je tu ona? Musí ho milovat. Musí!
Jenže Uršula Loyerová ho nemilovala a v červenci roku 1874 ho také odmítla. U citlivého mladíka se začalo projevovat něco, co představovalo víc než jen rozbouřené city. Rychlé změny nálad. Stavy absolutní apatie. Ty střídá až manická touha něco dělat. Žít. Něco změnit. Teď. Hned. U Uršuly však neuspěl ani, když se jí dvořil podruhé…
V roce 1876 je z galerie propuštěn. Už totiž nedokáže maskovat svůj názor na to, co si lidé kupují. Proč si nepořídí něco, co je opravdu krásné? Jsou snad slepí? Po vyhazovu z práce se začne aktivně zajímat o náboženství. Od roku 1877 dokonce studuje teologii. O rok později ho ovšem vyloučí a on se stává laickým kazatelem v Belgii. Zhruba v tomto období začíná poprvé malovat.
Na radu svého mladšího bratra Thea se této činnosti od roku 1880 začne věnovat intenzivně. Ano, tady začíná posledních deset let jeho života. Deset let, během kterých vytvoří zhruba 900 maleb a 1100 kreseb. Deset let, během kterých se začnou jeho psychické návaly projevovat naplno. Prudké změny nálad. Záchvaty nadšení a entuziasmu střídá ztuhlost…
Nějaký čas bere hodiny malování v Haagu, ovlivňuje ho malování vesničanů (z tohoto období je jeho obraz Jedlíci brambor). Navštěvuje uměleckou akademii v Antverpách. Po několika měsících ho profesor propustí… Na jaře roku 1886 odjíždí do Paříže. Stěhuje se ke svému mladšímu bratrovi Theovi. Žijí spolu v bytě na legendárním Montmartru. Vincent se tu seznamuje s dalšími výraznými tvůrci té doby: Edgarem Degasem, Henri Toulouse-Lautrecem, nebo Paulem Gauginem.
Objevuje impresionismus a pointilismus. Dál zdokonaluje svůj styl. Ale neprodává. Prakticky celý život ho podporuje mladší bratr Theo… V roce 1888 opustí Paříž. Stěhuje se do Aries, kde plánuje založit uměleckou skupinu. Jediný, se kterým to vyjde je Paul Gaugin. Umělci spolu nějakou dobu žijí a tvoří. 23. prosince 1888 se ale hrozně pohádají. Vincent Van Gogh si po této hádce uřízne skoro celé levé ucho, které pak omyté a zabalené odnáší jedné prostitutce.
Posléze dva roky paběrkuje. Psychiatrické centrum svatého Pavla, doktor Paul Gachet a samozřejmě mladší bratr Theo. Všichni se mu snaží pomoct, ale Vincent upadá do stále hlubší deprese… 27. července 1890 si prostřelí hrudník. Umírá o dva dny později. Za život prodal jediný obraz. Bratru Theovi…
Jeho sláva vzrostla až jedenáct let po malířově smrti výstavou v Paříži. Vyrojily se také mnohé teorie, které chtěly objasnit jeho psychickou poruchu. Někdo tvrdil, že za ni mohla schizofrenie, někdo, že absint, někdo, že otrava olovem, arsenem a kadmiem obsaženými ve Vincentových barvách. Později se objevily názory, že trpěl zvláštní formou epilepsie, nebo jakousi podivnou poruchou metabolismu… Těžko říct, co je pravda a co výmysl. Logicky. Když se někdo nechápal sám, tak jak by mu pak mohli rozumět ostatní?
Vincent Van Gogh:
- narodil se 30. června 1853 v Zundertu v Nizozemsku
- pro malování se rozhodl relativně pozdě (ve 27 letech), přesto se stal jedním z nejvýznamnějších umělců všech dob
- trpěl psychickou poruchou, kterou se dodnes nikomu nepodařilo uspokojivě vysvětlit
- mezi jeho nejznámější díla patří Slunečnice, Hvězdná noc, nebo Havrani nad obilným polem
- zemřel 29. července 1890, poté, co si prostřelil hrudník
Foto: Wikimedia Commons
