Pamatujete? Vybere se Slepá bába. Té se zavážou oči a spoluhráč jí točí kolem osy. „Slepá bábo, kam tě vedu?“
Už jsme velký a můžem si to říct narovinu. Šátek ani velké točení není nutné. A vyosení je tu vcukuletu.
Experti tomu říkají snížená schopnost orientace. Já tomu říkám, že se mi vypnul mozek. A oči jsou v tom tentokrát nevinně.
Mozek prostě udělá nejdřív uf a pak off. Já se zastavím a uhnu. Dýchám, čekám. Taková civilizovaná reakce.
Uvnitř panika a chuť si sednout na zem a buď ječet, nebo brečet. Dýchám, čekám. Dýchám, čekám. A modlím se, abych se nějak chytla.
Když na mě v tomhle stavu náhodou kápnete, mluvíte na mě a chcete mi pomoci, ječím na vás. A vy pak večer doma vyprávíte starý, že jste potkali extrémně nepříjemnou slepou bábu…
Hele, mohlo to bejt i horší. Mohla jsem vás přetáhnout holí!
Foto: Pixabay
