Poruchy příjmu potravy patří mezi závažná psychiatrická onemocnění, která mohou postihnout kohokoliv bez ohledu na věk či pohlaví, a od roku 2016 mají i svůj den – je jím 2. červen. Odborníci tím dávají najevo, že berou tuto skupinu nemocí vážně.
Faktem je, že ačkoliv se ve společnosti o poruchách příjmu potravy poměrně hodně mluví, lze pozorovat, že stoupá počet vážně nemocných pacientů. V roce 2014 bylo například evidováno 643 hospitalizovaných pro poruchy příjmu potravy (což představuje nárůst proti roku 2013 skoro o 20 %), nejčastěji šlo o hospitalizace s mentální anorexií. Souvisí s tím i častá úmrtnost, neboť pacienti podstupují léčbu příliš pozdě.
„Odborníci na poruchy příjmu potravy zvyšují povědomí široké veřejnosti o onemocnění, snaží se o odstraňování strachu ze stigmatizace a boření mýtů spojených s jídlem. Jedním z nejčastějších, a zároveň velkým nesmyslem, je mýtus večerního hladovění. Večer je naopak vhodné se lehce najíst, a to především v kombinaci bílkovin (maso, vejce, sýry, jogurty…) a zeleniny, protože pak se u mnoha jedinců zvyšuje kvalita spánku a celkové regenerace. Tělo si dokáže s energií velmi dobře poradit, pokud mu člověk nepřipravuje příliš mnoho zátěžových zkoušek. Když se hodně najíme jednou za čas, třeba na oslavě nebo velké večeři, vůbec nic se neděje, se vším se tělo vyrovná,“ stojí v tiskové zprávě 1. LF UK z roku 2019.
Důležitá je přitom prevence, a to už u dětí na základních školách. Věk dětí s poruchami příjmu potravy totiž klesá. „Existují také preventivní programy (např. www.zipyhokamaradi.cz), zaměřené na děti a adolescenty směřující ke zdravějšímu zvládání stresových situací. Snižuje se tak riziko rizikového chování, mezi které patří i porucha jídelního chování,“ říká prof. Hana Papežová, vedoucí lékařka Centra pro poruchy příjmu potravy při Psychiatrické klinice 1. LF UK a VFN v Praze. V roce 2019 byl Světový den poruch příjmu potravy spojen s kampaní „Nenechte lidi s poruchou příjmu potravy čekat“ a s nošením oblečení nachové barvy.
Foto: Pixabay
