Věděli jste, že podle Světové zdravotnické organizace může mít do roku 2050 problémy se sluchem každý čtvrtý člověk starší 30 let? A stane se tak, pokud si současná populace nezačne okamžitě chránit svůj sluch.
Konferenci na téma Ochrana sluchu uspořádala první březnový pátek organizace Jsem jedno ucho. Jak upřesnila její předsedkyně Veronika Širc, konala se v den, kdy si připomínáme Světový den sluchu.
Světová zdravotnická organizace (WHO) odhaduje, že na světě má ztrátu sluchu 1,5 miliardy lidí. A odhadem 1 miliarda mladých lidí ji riskuje tím, že se pravidelně vystavuje přílišnému hluku. WHO odhaduje, že až za 50 procent ztráty sluchu si můžeme sami.
Co nám nejvíce poškozuje sluch?
„Je to hlasitá hudba, kouření a léky,“ varuje špičkový lékař v tomto oboru Mojmír Lejska a dodává: „Důležitost sluchu je často podceňována. Přitom člověk, který neslyší, má velké potíže. Ne nadarmo se říká, že ztráta zraku odděluje člověka od věcí, ztráta zvuku od lidí.“
Radka Pavelková z firmy REJA uvedla, že podvědomě víme, o tom, že nám hluk vadí. Dodala i to, jaké problémy nám způsobuje: „Je to zhoršení kognitivních funkcí, například paměti, koncentrace a pozornosti, ale také bolesti hlavy, zhoršení spánku, podrážděnost. či stres. Může nám také odstartovat tinnitus (pískání v uších).“
Veronika Širc na konferenci představila také výsledky průzkumu, který tato organizace provedla. Zjišťoval, jak si mladí lidé v Moravskoslezském kraji (ne)chrání sluch a zúčastnilo se jej 536 žáků a studentů základních a středních škol. Na otázku, jestli si chrání sluch, odpovědělo 512 mladých lidí, že ne, jen 24 ano. Na otázku, jestli poslouchají hlasitou hudbu, odpovědělo 508 mladých ano a 28 ne. Na dotaz, jestli vědí, jak si chránit sluch, odpovědělo 503 dotazovaných, že ne.
Až za 50 procent ztráty sluchu si můžeme sami
Zajímavé byly odpovědi žáků a studentů, když posuzovali dopad postižení. Myslí si, že nejzávažnější je zrakový handicap (520 odpovědí), jako druhý nejcitelnější vnímají tělesný a na třetím místě uvedli duševní (6 odpovědí). Nikdo z 536 žáků a studentů nepovažuje za nejtěžší ten sluchový.
„Přitom podle Světové zdravotnické organizace je sluchový handicap druhým nejtěžším hned po mentálním postižení,“ upozornila Veronika Širc a dodala: „Z průzkumu také vyplynulo, že většina mladých si je vědoma, že si pouští hudbu moc nahlas, ale dosud neřešili žádnou ochranu sluchu. Upozornění, že si pouštějí hudbu nahlas, sice dostávají od svého okolí pravidelně (nejčastěji od spolucestujících v MHD, ve škole a v rodině), ale od autorit je berou jako ‚buzeraci‘. Mám proto radost, že po hodinové besedě Jsem jedno ucho na téma ochrany sluchu žáci a studenti říkali, že do té doby neznali souvislosti, proč je pro nás sluch tak důležitý a jak si ho můžeme chránit. A všichni uvedli, že si ho chránit začnou.“
Na konferenci vystoupil i Robert Gruss (53 let), který o sluch přišel v 25 letech v důsledku poslechu hlasité hudby a absence ochrany sluchu na vojně. „Kdybych v mládí věděl, že si mám chránit sluch, rozhodně bych to dělal. Teď už ho mám bohužel zničený a kvalita mého života se kvůli tomu rapidně zhoršila. Dohání mě to nejen v rodině, ale i v práci. Jsem rád, že díky spolku Jsem jedno ucho mohu chodit mezi žáky a studenty a upozorňovat je, aby si začali sluch chránit a nedopadli jako já,“ říká.
Foto: Veronika Širc/Jsem jedno ucho, Břetislav Lapisz
