CVVM zjišťovalo názor české veřejnosti ohledně inkluze

Share on facebook
Share on twitter
Share on linkedin
Share on email

Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu Akademie věd ČR (CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i.) v září 2020 zjišťovalo názor české veřejnosti ohledně zřizování praktických a speciálních základních škol, základních škol s rozšířenou výukou a víceletých gymnázií. Zkoumalo rovněž názory na to, zda by se děti se zdravotním nebo mentálním postižením, děti z chudých či naopak z bohatých rodin, děti cizích státních příslušníků, romské děti a mimořádně nadané děti měly vzdělávat v běžných třídách.

Studie se účastnilo 951 respondentů starších 15 let. Formou byl osobní rozhovor. Samotný průzkum i jeho výsledky jsou poměrně kontroverzní. 

Proč? Právo chodit do běžné školy je dáno zákonem. Aktuální průzkum se proto zdá tendenční.  Podsouvají-li výzkumníci určité stanovisko již v položených otázkách, nepřekvapí, že výsledky budou zkreslující. Při pohledu na odpovědi je snadné ukazovat prstem na veřejnost. Někdo ale segregační nálady ve společnosti musel vyvolat. Průzkum Sociologického ústavu tomuto trendu nastavil zrcadlo. Nebo minimálně odhalil střepy. A ty občas řežou.

Ale nyní ke konkrétním výsledkům. Podle zveřejněných dat můžeme říci, že více než čtyřpětinový podíl společnosti (81 %)  podporuje zřizování speciálních škol pro děti se středně těžkým a těžkým mentálním postižením, praktických škol pro děti s lehkým mentálním postižením a základních škol s rozšířenou výukou. To zní poměrně příznivě. Vzdělání všem. Stejně tak ovšem můžeme říci, že nejnižší podporu integrace dětí do běžných tříd mají děti s mentálním postižením: téměř čtyři pětiny české společnosti (79 %) si myslí, že tyto děti se nemají vzdělávat v běžných třídách. To už zavání segregací. Vzdělání všem, ale dál od nás.

Nyní podrobněji. V tiskové zprávě z průzkumu stojí, že odpovědi na otázku po zřizování základních škol s rozšířenou výukou a víceletých gymnázií se liší, byť málo, například na základě sebe-zařazení dotyčného na politické ose (levice, střed, pravice) –  pravice (75 % pro, 21 % proti, 4 % nevím), levice (60 % pro, 22 % proti, 18 % nevím). Rozdíl v odpovědi „nevím“ byl zaznamenám i u věkové kategorie – u respondentů starších 60 let platí, že častěji volí možnost „nevím“ či nižší podporu víceletým gymnáziím a základním školám s rozšířenou výukou proti mladším věkovým kategoriím (15–19 let). Podporu pro zřizování v případě víceletých gymnázií vyjádřilo v nejstarší věkové kategorii 61 %, v nejmladší věkové kategorii 15 až 19 let 81 %.

Průzkum přináší i analýzu vývoje veřejného mínění v čase. Situace se ukázala beze změny, s výjimkou podpory víceletých gymnázií – mezi roky 2016 a 2018 byl zaznamenám pokles o 8 procentních bodů a v aktuálním výzkumu se objevil nárůst o 6 procentních bodů k úrovni výzkumů z let 2014 a 2016. Z uvedených čtyř pozorování však nelze odvodit, zda šlo o nárazový výkyv, nebo je možné očekávat další kolísání. Co se týče integrace do běžných tříd, nejvýrazněji se změnily postoje u mimořádně nadaných dětí, kdy od prvního dotazováni v roce 2014 stoupla jejich podpora o 9 procentních bodů. Mírně (o 4 procentní body) narostla podpora u dětí s mentálním postižením.

Otázka, nakolik je váha veřejného mínění v případě inkluzivního vzdělávání relevantní, je irelevenatní. Stalo se. Někdo však v nastavených podmínkách musí existovat: děti. A všechny děti mají  rodiče i učitele, kteří o nich rozhodují. V uvedené tiskové zprávě stojí hezká věta: „Občané, kteří jsou spokojení se svým vlastním životem a mají dobrou deklarovanou životní úroveň domácnosti, častěji souhlasí s tím, že by se měly v běžných třídách vzdělávat děti cizí státní příslušnosti, děti s tělesným zdravotním postižením, romské děti a děti se zrakovým nebo sluchovým postižením.“ Přes všechna výše uvedená data, interpretaci výsledků necháváme na vás.

Zdroje:
– Článek a graf z průzkumu CVVM
Tisková zpráva CVVM
Vyjádření na FB na profilu Jiřího Černého, zabývajícího se legislativou problematiky lidí se zrakovým postižením
Vyjádření na FB na profilu ředitele Inclusion Europe Martina Sveřepy

Foto: Pixabay

Share on facebook
Share on twitter
Share on linkedin
Share on email
Klára Šmejkalová

Klára Šmejkalová

Básnířka, fanda dobré literatury a japonských anime. Vystudovala jsem psychologii na Univerzitě Karlově v Praze. Psala jsem např. pro Mladou frontu nebo Hospodářské noviny, starala se o děti na psychiatrii nebo trénovala potkany v laboratoři. Mám diagnostikovanou schizofrenii a ráda bych jednou působila jako psycholožka.

Další příspěvky autora

Podpořte nás

QR Platba

Náš účet je:
115-5689490267/0100

Vězte, že veškeré finance půjdou na rozvoj projektů, které pomáhají lidem se znevýhodněním plnit si kariérní a životní sny. Inspirante je jedním z nich!