Počet lidí, kteří se už setkali s dezinformacemi a fake news, stále roste. S obsahem, který považovali za fake news nebo za dezinformaci, se někdy setkalo 66 % české internetové veřejnosti (o 11 procentních bodů více, než ukázal výzkum v roce 2019).
Vyplývá to z výsledků studie Zpravodajství v digitálním věku 2020, části zaměřené na šíření dezinformací, na níž už druhým rokem spolupracoval Nadační fond nezávislé žurnalistiky (NFNZ) s výzkumnou agenturou Nielsen Admosphere. Cílem této části studie bylo stejně jako v loňském roce zjistit základní data o vnímání fake news a dezinformačních webů v českém mediálním prostředí. Výzkum přitom vycházel z přirozené intuice toho, jak tyto pojmy vnímá česká veřejnost. Cílem tedy nebylo definovat, co jsou fake news či dezinformační weby.
„Počet lidí přicházejících do styku s dezinformacemi roste také kvůli rostoucí míře povědomí o tomto fenoménu v české společnosti,“ vysvětluje Josef Šlerka z NFNZ.
Nejčastěji se lidé setkali s dezinformacemi náhodně, v příspěvcích na sociálních sítích, případně tak, že je sdílel někdo z jejich kontaktů, nebo je četli v komentářích na sociálních sítích či zpravodajských webech.
„Meziročně také zesílily obavy české internetové veřejnosti z masivního šíření dezinformací i obavy z toho, že lidé sami nedokážou v médiích rozeznat, co je pravdivá informace,“ komentuje výstupy Hana Friedlaenderová z Nielsen Admosphere.
Výzkum rovněž ukázal zajímavé generační rozdíly. Mladí lidé se více obávají masivního šíření dezinformací (62 % vs. 54 % průměrná hodnota v populaci). Možná i proto je pro ně ve srovnání se starší generací přijatelnější určitá autocenzura sociálních sítí jako nahlašování nevhodných příspěvků druhými uživateli nebo mazání nevhodných příspěvků a blokování profilů na Facebooku.
Stejně jako v loňské studii se výzkum zaměřil také na to, jak jsou některé „příběhy“ šířené tzv. alternativními zpravodajskými zdroji úspěšné u české veřejnosti. V rámci letošní studie byly vybrány čtyři takové „příběhy“ – dva stejné jako v roce 2019, dva nové. Proti výzkumu z roku 2019 jsme doplnili dva narativy, jež se netýkají přímo politiky, ale naopak zdraví a aktuální situace. Oba patřily mezi hojně zastoupené na serverech, které šíří konspirace. V případě koronaviru NFNZ zvolil zcela konkrétní konspiraci, nikoli obecně otázku původu koronaviru. Takto zvolené otázky umožňují přesněji pochopit ty, kteří s touto konspirací operují.
„Na základě úspěšnosti těchto čtyř konspiračních příběhů lze odhadnout, že v české internetové veřejnosti existuje jádro přibližně 12–16 % lidí, kteří takovým dezinformacím a konspiracím věří. Mezi nimi převažují především příslušníci starší generace, lidé z menších a středních měst a lidé s nižšími příjmy,“ komentuje výsledky Josef Šlerka z NFNZ.
Čtyři příběhy
Nejvíce se z testovaných výroků v české společnosti rozšířila informace, že „koronavirus byl uměle vytvořen v laboratořích díky financím Billa Gatese“. Tu zaznamenalo v médiích 62 % české internetové populace. S výrokem samotným pak souhlasí (určitě ano, spíše ano) zhruba 16 % české (internetové) veřejnosti, 62 % vyjádřilo svůj nesouhlas (určitě ne, spíše ne), zhruba pětina dotázaných uvedla, že neví. Největší část české populace vnímá tuto informaci za záměrnou dezinformaci (40 %).
Druhou nejrozšířenější z testovaných informací byla ta o negativním dopadu 5G vysílačů na lidské zdraví: „Vysílače 5G signálu mohou mít významně negativní dopad na lidské zdraví“. Tuto informaci zaznamenalo v médiích 53 % české (internetové) veřejnosti. Podíl těch, kteří souhlasí s tímto tvrzením, je zhruba stejný jako v případě prvního výroku o Billu Gatesovi (tedy 16 %), podíl těch, kteří nesouhlasí, je však o něco nižší (55 %), zatímco podíl nerozhodnutých či těch, kteří nevědí, je o něco vyšší (29 %).
*Zdroj: NFNZ / Nielsen Admosphere, N=1040, internetová populace ČR 15+, ČNP, říjen-listopad 2020
Výrok „Nelegální migrace obyvatel muslimských zemí do Evropy je záměrně řízená Evropskou unií“ zaznamenalo v médiích 44 % dotázaných, přičemž 29 % se domnívá, že jde o záměrnou dezinformaci a 28 % s tvrzením souhlasí.
Čtvrtým testovaným výrokem, se kterým se internetová veřejnost z daných čtyř „příběhů“ v médiích setkala nejméně často (36 % z dotázaných jej zaznamenalo), je tvrzení, že „dezinformace proti vládám v České republice, na Slovensku a v Maďarsku financuje George Soros“. 12 % se domnívá, že jde o pravdivé tvrzení, 30 % to považuje za záměrnou dezinformaci.
Analýza dat byla uskutečněna na vzorku 1 040 respondentů internetové populace 15+.
Prezentaci Josefa Šlerky a Hany Friedlaenderové si můžete stáhnout zde.
Zdroj: Nadační fond nezávislé žurnalistiky
Foto: Pixabay
