Začalo to osobním příběhem Mgr. Yvony Hartlové, kdy jí v jednu chvíli vážně onemocněl přítel a současně kamarádka. Oba naštěstí přežili. Život jim zachránilo včasné zjištění nemoci díky pravidelným preventivním kontrolám. To vedlo Yvonu Hartlovou k založení iniciativy Firma pro zdraví, jejímž posláním je, aby bylo v zájmu zaměstnavatelů udržovat zaměstnance zdravé, což pomůže nejen ke stabilitě, ale v konečném důsledku i k prosperitě jejich firem.
Je nepochybné, že každý zaměstnanec je při práci ovlivňován různými vnějšími vlivy, jejichž působení si sám nemusí uvědomovat. Kdo by si toto působení uvědomovat měl, to jsou právě zaměstnavatelé. Pracovní podmínky totiž působí nejen na spokojenost, spolehlivost a výkonnost zaměstnanců, ale i na jejich psychický a zdravotní stav.
Cestou podpory prevence a zdravého životního stylu se tak začínají vydávat první firmy, jež to považují za součást firemní kultury, a vedou tak zaměstnance k včasné prevenci, k pohybovým aktivitám, ke zdravému stravování a zdravému životnímu stylu obecně.
Také stát se podílí na podpoře firem, které pečují o zdraví zaměstnanců. Na půdě Senátu Parlamentu České republiky se pořádá každoročně právě za podpory iniciativy Firma pro zdraví konference s názvem Péče o zdraví zaměstnanců, kde jsou firmy za tuto péči oceňovány a jsou jim udělovány certifikáty „Firma pro zdraví“.
A jak si péči o zdraví zaměstnanců konkrétně představit? Nejčastěji jde o pravidelné nadstandardní preventivní programy, zaměřené na prevenci zhoubných nádorů a cukrovky, na podporu zdravého stravování, pořádají se školení v oblasti stres managementu, fitness a wellness programy, zaměstnavatelé přispívají na očkování či odvykání kouření apod. Mezi oceňované firmy a dobré příklady patří např. Česká pošta, Kaufland, DHL, Edwards, ept connector a Centrum sociální pomoci Vodňany.
Je třeba si důležitost vlivu pracovního prostředí na zdraví skutečně uvědomovat, protože i když máme svou práci rádi, může mít vliv i negativní, sahající od bezvýznamných změn až k závažnějším důsledkům – např. k nemoci z povolání. Bohužel, existují i případy smrtelné.
Z čeho ta konkrétní rizika pramení? Jsou to třeba hlučnost, vibrace, osvětlení, prašnost, zátěž teplem, chladem a vlhkem, záření či zvedání a přenášení těžkých břemen. K poškození zdraví může dojít rovněž působením chemických látek, bakterií, virů a roztočů. K psychologickým vlivům jednoznačně patří práce v úkolu, monotónní, směnová či noční práce, pracoviště bez denního světla a v neposlední řadě nejistota zaměstnání.
V České republice je ročně evidováno okolo 2,5 milionu případů pracovní neschopnosti. Celá řada odborníků proto dlouhodobě poukazuje na nezbytnost podpory a ochrany zdraví při práci, neboť podle analýzy získaných dat by bylo možné až v 80 % pracovní neschopnosti předcházet efektivní prevencí a zajištěním kvalitních podmínek.Bez nadsázky lze tedy říci, že vhodné pracovní prostředí je klíčem k produktivitě i k celkovému zdraví zaměstnanců, jehož součástí jsou kromě fyzické kondice i duševní a sociální pohoda.
Mezi základní prameny práva v oblasti vlivu pracovního prostředí na zdraví patří zejména zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, a vyhláška č. 6/2003 Sb., kterou se stanoví hygienické limity chemických, fyzikálních a biologických ukazatelů pro vnitřní prostředí pobytových místností některých staveb – vše dostupné online na www.zakonyprolidi.cz, včetně jejich aktualizací.
Foto: Pixabay
