Každý druhý Čech má problém se zrakem. Často o něm ani neví. Komplikace lze řešit dioptrickými čočkami či brýlemi, případně méně či více invazivními operačními zásahy. Nutno je však včas odhalit. To se netýká jen zákalů či nádorů.
Zrak je nejcitlivější smyslový orgán, přesto si ho Češi nechrání a prevenci u něj neřeší. K očnímu lékaři chodí, až když mají se zrakem problém. Zádrhel je, že většina očních onemocnění nebolí, vyvíjí se postupně a lidé si jich ani nevšimnou. „Zrovna u zeleného zákalu či onemocnění sítnice je klíčová včasná diagnostika a zahájení léčby, jinak je poškození zraku nevratné. Stejně nelze podcenit šedý zákal,“ míní primářka Oční kliniky NeoVize Praha MUDr. Lucie Valešová.
Lidé v produktivním věku mají podle ní chodit na preventivní oční vyšetření jednou za dva roky, senioři každý rok. Mimochem, zmíněný šedý zákal je nejčastějším operačním zásahem na lidském těle, u nás jej ročně podstoupí až 100 000 pacientů.
Oko koronaviru otevřené
Paradoxně do ordinací „očařů“ teď nežene klienty uvědomělost, ale koronavirus. Oftalmologové se shodují, že přibylo pacientů majících po prodělané nemoci covid-19 zrakové potíže, a to i takové, které by je běžně dostihly až o deset let později. „Problémy s očima začínají pociťovat vesměs do dvou týdnů od výskytu prvních příznaků,“ informuje MUDr. Pavel Stodůlka, přednosta klinik Gemini.
Rozostřené vidění, jež bylo u některých jen dočasné, je tím nejmenším. Pacienti s odeznělým covidem-19 uvádějí zčervenání či bolest oka a za okem, světloplachost, zhoršené vidění. „Častou oční diagnózou je i zánět spojivek. Nezřídka symptomy suchého oka; nepříjemné řezání a pocit cizího tělíska v oku. To se může stupňovat v souvislosti s prací na počítači, s mobilem i dlouhým pobytem ve vnitřních prostorách,“ tvrdí MUDr. Drahomíra Baráková, primářka oční kliniky Gemini Praha.
Léčba je různá. Třeba při onemocnění rohovky u postcovidového syndromu nutno zvýšit příjem vitaminu C (antistresový a antioxidační účinek), E a vitaminu A regenerujícího nervy. Ač se ukazuje, že zhruba v 80 procentech případů postcovidové zrakové obtíže po dvou týdnech odezní – jak potvrdila studie britských oftalmologů –, radí lékaři návštěvu odborníka.
„Na akomodační a vergenční potíže jsme vytvořili zrakový trénink,“ připomíná primářka Valešová. Ten obsahuje speciální oční cviky i pomůcky a nejúčinnější je u lidí od 12 do 35 let, u starších efekt klesá. U nich s potížemi pomohou prismatická sklíčka; opticky lámou světlo a způsobí mírný posun obrazu.
Děti nejsou ušetřeny
Onemocnění očí nemusí nutně souviset se stářím, opotřebením zraku a proděláním infekčních nemocí. Některé vady a poruchy provázejí člověka od narození. Nejčastěji jde o krátkozrakost a dalekozrakost, astigmatismus, ale i šilhání a tupozrakost čili amblyopii. Jde o vadu zraku postihující dvě až čtyři procenta dětí,“ naznačuje oční lékařka Valešová.
Při tupozrakosti dochází ke snížení schopnosti vidění jednoho či obou očí. Na tupozrakém oku nemusí být postižení znát, nicméně optické dráhy přenášející zrakové podněty z oka do mozku nejsou dost vyvinuty. „Amblyopii je důležité odhalit a včas léčit, ideálně ve dvou třech letech, maximálně do čtyř roků. Úspěšnost léčby s rostoucím věkem klesá,“ naznačuje primářka Oční kliniky NeoVize.
Náprava se odehrává pomocí brýlové korekce, používáním okluze či okluzoru (dítěti se na několik hodin denně zakryje zdravé oko, aby bylo nuceno pracovat postižené), zároveň se postižené oko cvičí zatížením prací nablízko.
Displej je mor?
Oční specialisté varují, že tablety, mobily a monitory počítačů zatěžují jednostranně zrak, u dětí dvojnásob. Čím? „Jejich využívání vyžaduje usilovné zaostřování na detaily. Displej je pro oko zároveň odlišným podnětem než stránka v učebnici či sešitě; písmena nejsou tak ostrá a je i jiný kontrast mezi textem a pozadím,“ naznačuje příčiny MUDr. Valešová. Vliv na zrakové podněty mají i různé odlesky.
Vše uvedené ztěžuje oku činnost. Proto chce práce s moderními „výdobytky“ pravidla. „Má se dělit přestávkami a dodržovat oční hygiena; střídáním pohledu do blízka a dálky, ideálně i pohybem ve venkovním prostředí,“ míní odbornice.
Jde-li o děti, platí: čím menší, tím méně času s tabletem či mobilem. U školáků na prvním stupni se doporučuje přerušení práce s nimi co dvacet minut na dvě minuty.
Dobrý zrak je skvělá premisa pro život i dnes, ale dříve člověk oči potřeboval pro přežití víc. Žil v přírodě, pohyboval se v noci, šeru… Fylogeneticky nemít zrakovou vadu bylo podmínkou přírodního výběru. „Civilizace kompenzuje a léčí různé zrakové i jiné zdravotní vady, tedy umožňuje přežití a rozmnožování – předání genetické informace pro tyto choroby do dalších generací – lidem, kteří by v minulosti nepřežili,“ popisuje primářka Valešová.
S prodlužováním průměrné délky života proto roste výskyt očních vad. „Zvýšený výskyt očních vad jde na vrub lepším diagnostickým metodám, ale i modernímu životnímu stylu,“ doznávají oční lékaři.
Zázraky kolem zraku
Moderní oční medicína zvládá až zázračné operace, které lidem vracejí zrak. Světovou i českou špičkou v oboru je MUDr. Stodůlka, který umí lidem zrak obnovit transplantací bostonské umělé oční rohovky. „Rohovka je nejcitlivější místo na lidském těle. Je tam největší hustota senzitivních nervových zakončení,“ říká Stodůlka. V roce 2019 jako první na světě provedl na zlínské klinice i operaci očí pomocí nejrychlejšího laseru.
Je i řada běžnějších očních zákroků, které udivují. „Nejen díky rychlému rozvoji technologií lze pomoci širšímu spektru pacientů a efektivně léčit více očních onemocnění s přesnějšími výsledky. Moderní léčba je i šetrnější,“ doplňuje primářka Valešová.
Příkladem je šedý zákal; po jeho odstranění zůstával před lety pacient pár dní v nemocnici a doživotně nosil brýle zhruba o deseti dioptriích (bez nich viděl tak na metr). Teď trvá zákrok pár minut, nebolí a dotyčný jde hned domů. Druhý den na operované oko vidí.
Zdroj: lidovky.cz
