Jiří Ježek, známý paracyklista, se proslavil především unikátním startem jako předjezdec na Tour de France, třetí nejsledovanější sportovní události. Šlo navíc v roce 2013 o jubilejní stý ročník tohoto závodu. Respekt k tomuto sportovci násobí fakt, že i s protézou na jedné noze úspěšně závodí také se zdravými cyklisty. Paralympijský vítěz ze Sydney 2000, Atén 2004, Pekingu 2008, Londýna 2012 a šestinásobný mistr světa se tak dočkal poct, o kterých by si mohl nejeden zdravý sportovec nechat jen zdát.
Jiří Ježek se narodil 16. října 1974 v Praze a už jako chlapec musel v roce 1985 po autonehodě podstoupit amputaci pravé nohy pod kolenem. Navzdory tak vážnému handicapu se sport propsal mimořádným způsobem do jeho života. Šestinásobný paralympijský vítěz a šestinásobný mistr světa závodil v letech 1994–2017 a řadí se mezi nejúspěšnější paralympijské sportovce v historii. Věnuje se také různým charitativním projektům a motivačním přednáškám, je autorem autobiografické knihy Frajer. „Je to bezesporu Jiří Ježek, který nejvíce proslavil českou para‑cyklistiku. Jeho exhibiční start na třetí nejsledovanější sportovní události, na Tour de France, je o to cennější, že to byl stý ročník tohoto slavného závodu. Všichni, kdo se o cyklistiku zajímají, vědí, že Jirka závodí na národní úrovni i se zdravými cyklisty – a úspěšně,“ píše o něm web zijushandicapem.cz.
Ježkova paralympijská kariéra začala úspěchem v roce 1998 na mistrovství světa v americkém Colorado Springs: získal stříbrnou medaili v silničním závodě a bronzovou ve stíhacím závodě na dráze. Skutečnou hvězdou na paralympijském nebi se však stal až na hrách v roce 2000 v Sydney, kde dosáhl na dvě prvenství na dráze – v závodě na 1 km s pevným startem a ve stíhacím závodě na 4 km; stříbrnou medaili přidal ze silničního závodu. O čtyři roky později se začal věnovat paralympijské cyklistice „na plný úvazek“, tedy profesionálně. Neustálou podporou je mu i jeho manželka Soňa, která se později stala manažerkou v jeho týmu. Na paralympiádě v Aténách 2004 vyhrál časovku na silnici, druhý byl na dráze ve stíhačce na 4 km.
A jeho zářivá kariéra pokračovala. V roce 2008 se v Pekingu postavil na start ve všech cyklistických paralympijských disciplínách a ze všech má medaili (zlato ze silniční časovky a stíhacího závodu na dráze, stříbro z kilometru s pevným startem, bronz ze sprintu družstev). Na hrách v roce 2012 v Londýně získal stříbro na dráze ve stíhacím závodě na 4 km a zlato v silniční časovce – to mu vyneslo titul nejúspěšnějšího paralympijského cyklisty všech dob. O rok později dostal možnost startovat v časovce na Tour de France jako oficiální předjezdec.
V roce 2014 však na mistrovství světa handicapovaných cyklistů v Greenville v americké Jižní Karolíně zažil těžký pád při hromadném cílovém spurtu silničního závodu, který mu způsobil vážná zranění (komplikovaná zlomenina žeber, utržený prsní sval, zhmožděná plíce, komplikovaná zlomenina pažní kosti a fraktura zubů). V greenvillské nemocnici byl uveden do umělého spánku a podstoupil operace. Ze zranění se vylízal, ale kariéru ukončil v září 2017 závodem Evropského poháru handicapovaných cyklistů v Praze na Strahově, kde dojel třetí. Pozoruhodným faktem je skutečnost, že Ježek závodil i se zdravými cyklisty, absolvoval také závody MTB a v cyklokrosu. Vedle toho běžel rovněž Pražský půlmaraton, který s bolestmi dokončil v hezkém čase 1 hodina 50 minut. Vedle manželky mu pomáhali také kamarád a tréninkový partner Jiří Chyba a trenér Viktor Zapletal. Po sportovní kariéře ovšem Ježkovy aktivity nekončí. „S manželkou se dlouhodobě věnujeme vybraným charitativním projektům na podporu handicapovaných dětí i dospělých, na bezpečnost na silnicích nebo na zdravý životní styl. Nárazově podporujeme i jiné dobročinné aktivity a organizace, když nás jejich činnost zaujme,“ píše na svém webu. „Příležitostně také moderuji společenské a sportovní akce, částečně pracuji pro různá média a snažím se přispívat k rozvoji a podpoře sportu v České republice.“ I proto je členem Národní rady pro sport v rámci Národní sportovní agentury v oboru Handicapovaní sportovci.
Foto: alchetron.com & Jindřich Nosek (NoJin)