S žádostí o pomoc pro svého syna se na redakci magazínu Inspirante obrátila jeho maminka Marianna Štillerová.
Syn Lukáš, jak v úvodu svého dopisu uvádí, si na svět hodně pospíšil. „Narodil se ve dvacátém devátém týdnu těhotenství a bohužel se to neobešlo bez následků. Týden po porodu u něj došlo k mozkovému krvácení, což v kombinaci s nedostatkem kyslíku způsobilo rozvinutí mozkové obrny,“ vrací se téměř o devatenáct let zpátky maminka, která na den, kdy rodině lékaři sdělili jeho diagnózu, nikdy nezapomene. „Věděla jsem, že to bude těžké, ale ani ve snu by mě nenapadlo, jak náročná naše společná cesta životem bude. Ale s péčí o Lukyho mi úžasně pomáhá manžel i náš starší syn Jirka. Od počátku jsme se tak všichni snažili držet ve formě a povzbuzovali jsme se navzájem, abychom se pod vahou péče o dítě s postižením nezhroutili. Dnes už vím, že dokud bude naše rodina držet pospolu, zvládneme všechno na světě,“ je přesvědčena.
A jak se s nelehkým údělem vyrovnává sám Lukáš? Podle maminky je to velmi trpělivý, veselý a snaživý hoch. „Díky intenzivním rehabilitacím dělal opravdu velké pokroky, jenom ty nohy ho zatím neposlouchají, jak by potřeboval. Už je schopen se sám pohybovat s pomocí chodítka, ale moc by si přál, aby zvládl chůzi i bez něj,“ popisuje. Už od dětských let mu moc pomáhají pravidelné rehabilitace v Centru Hájek, kde podle ní syna doslova postavili na nohy a naučili s oporou i chodit.
Problém nastal poté, co se stal plnoletým a patří už mezi dospělé pacienty. „Nadace, které nám na tento pobyt pravidelně přispívaly, už vzhledem k jeho věku pomoc omezují nebo s ní přestaly. Většina z nich ji totiž zaměřuje na děti do osmnácti let,“ vysvětluje Marianna Štillerová. „Moc bych si přála, aby Lukášek absolvoval další rehabilitační pobyty, protože věřím, že se jeho stav bude dál zlepšovat. Ale sehnat obnos na jejich úhradu je opravdu složité. Jen pro představu, dvoutýdenní neurorehabilitace stojí sedmdesát dva tisíc korun, k tomu je třeba přičíst čtrnáct tisíc na ubytování a náklady na stravu. Tak velkou částku nejsme bohužel schopni hradit z vlastních příjmů.“
V současnosti jezdí Štillerovi se synem na rehabilitace dvakrát týdně, tím se snaží jeho stav alespoň udržet. „Pokroky se však projeví vždy až po čtrnáctidenním rehabilitačním pobytu, jehož náplň je komplexní. Kromě každodenního dvouhodinového cvičení therasuit (Therasuit Method je intenzivní fyzické cvičení ušité na míru klienta. Provádí se v „kleci“, kde terapeuti nastaví klienta do různých poloh a cíleně posilují vybrané svalové skupiny. Pacienti absolvují i doprovodné procedury, například masáže, rašelinové zábaly, oxygenoterapii nebo motomed, tedy léčebný pohybový přístroj, pozn. red.) tam patří také ergoterapie, fyzikální terapie, vibramoov (princip metody unikátního přístroje je ve fokálních vibracích, které vytvářejí senzorickou informaci o pohybu končetiny přenášenou do mozku, pozn. red.). To vše přináší opravdu viditelné výsledky. Rehabilitace je účinnější při pravidelném opakování, ale peníze na dvoutýdenní pobyt v centru už nejsme schopni sami zajistit. Proto se na vás obracím s prosbou o pomoc, budu vděčná za jakoukoli částku. Lukáškův transparentní účet má číslo 2000501672/2010,“ uzavírá Marianna Štillerová.
Foto: archiv Marianny Štillerové
