O tom, jak snížit náklady ve zdravotnictví, se přemýšlí po celém světě. Jedním z příkladů, který má navíc ekologický rozměr, je vedle redukce spotřeby a její racionalizace možnost nahradit vyšetřovací rukavice vyráběné z ropného nitrilu, jež končí jako infekční odpad, biologicky odbouratelnou alternativou.
Jednorázové vyšetřovací rukavice patří k nejpoužívanějším spotřebním materiálům ve zdravotnictví: jen britská NHS (National Health Service / Národní zdravotní služba – proti systému v Česku je financována z daní, nikoliv z veřejného pojištění) jich ročně spotřebuje přes 1,4 miliardy kusů. Většina je vyrobena z nitrilu, syntetického kaučuku na bázi ropy, a po jednom použití končí jako infekční odpad. Pro NHS to znamená nejen značné finanční náklady (každý pytel infekčního odpadu vyjde na 26 liber, zhruba 730 Kč), ale i podstatný příspěvek k uhlíkové stopě sektoru. V britské studii tvořily nesterilní rukavice 45 % uhlíkové stopy veškerých osobních ochranných prostředků používaných ve zdravotnictví [1]. V australském Hunter New England Local Health District spotřebují ročně 30 milionů kusů rukavic, což představuje 100 tun odpadu na skládku a přibližně milion kilogramů ekvivalentu CO₂ [2].
Část problému přitom spočívá v nadužívání. Australská studie Gloves Off!, publikovaná v roce 2025 na dvou chirurgických odděleních fakultní nemocnice, ukázala, že 60 % použití nesterilních vyšetřovacích rukavic bylo zbytečných – tedy v situacích, kdy by stačila řádná hygiena rukou [2]. Vzdělávací intervence kombinující osobní školení, vizuální pomůcky, denní upomínky a kreativní zapojení personálu (včetně vlastního „Gloves Off!“ videoklipu) snížila spotřebu o 6,9 rukavice na obsazené lůžko a den, což odpovídá zhruba 13 020 ušetřených rukavic měsíčně, 443 kg CO₂e, 44,8 kg odpadu a 651 AUD (zhruba 9 670 Kč), a to jen na dvou odděleních. Současně se zlepšilo dodržování zásad hygieny rukou z 59 % na 83 % [2]. Studie tak potvrdila, že uvážlivější používání rukavic přináší trojí prospěch – pacientovi, rozpočtu i životnímu prostředí.
Vedle redukce spotřeby se ale otevírá i druhá cesta: nahradit ropné nitrilové rukavice biologicky odbouratelnou alternativou. Tímto směrem se vydává projekt britské Aston University ve spolupráci s firmou PFE Medical ze Stoke-on-Trent, realizovaný v rámci tzv. Knowledge Transfer Partnership (britský program podporující spolupráci mezi univerzitami a firmami při přenosu výzkumu do praxe) [3]. Cílem je vyvinout biodegradabilní rukavici z obnovitelných zdrojů – konkrétně z vedlejších produktů potravinářského průmyslu, jako jsou ovocné slupky, kukuřičné zbytky či rezidua ze zpracování mléka [4]. Tyto suroviny obsahují přírodní polymery, které lze chemickou modifikací monomerů upravit tak, aby výsledný materiál splňoval požadavky na pevnost v tahu, bariérovou funkci a chemickou odolnost dané normami EN 455 a EN 374 (norma stanovující požadavky na lékařské rukavice pro jednorázové použití a proti chemickým látkám a mikroorganismům). Vědeckým garantem je Aston Institute for Membrane Excellence (AIME) pod vedením profesora Paula Tophama, jednoho z největších britských pracovišť zaměřených na udržitelné polymery [3].
Realisticky se počítá s tím, že biodegradabilní rukavice nenahradí konvenční nitrilové rukavice plošně. Pro operační sály a invazivní výkony zůstanou nezbytné materiály s prokázanou bariérovou účinností. Biorukavice se proto zpočátku zaměří na oblasti s nižším rizikem – rutinní vyšetření, ultrazvuková vyšetření a běžnou ošetřovatelskou péči [4]. I tak jde o významný trh: hodnota britského zdravotnického segmentu jednorázových rukavic se odhaduje na 255 milionů liber s výhledem 436 milionů do roku 2030 [3]. Dalším přínosem by mohla být regionalizace dodavatelských řetězců – dnes většinu OOP (osobní ochranné pomůcky) dodávají čínští výrobci, zatímco lokálně dostupný potravinářský odpad by umožnil zkrátit přepravní vzdálenosti a usnadnit zásobování [3,4]. Otázkou zůstává způsob likvidace: i s biologicky odbouratelnými rukavicemi se musí v klinickém prostředí nakládat jako s infekčním odpadem, takže hlavní environmentální zisk spočívá především ve výrobě a původu surovin.
Oba přístupy – racionalizace spotřeby i materiálová inovace – se vzájemně doplňují. Studie Gloves Off! ukazuje, že významných úspor lze dosáhnout okamžitě a s minimálními investicemi prostřednictvím vzdělávání personálu. Projekt Aston University a PFE Medical naopak nabízí dlouhodobější perspektivu strukturální změny celého dodavatelského řetězce. Pro zdravotnické systémy směřující k uhlíkové neutralitě (NHS cílí na net-zero v přímých emisích do roku 2040, NSW Health, což je zdravotnický systém australského státu Nový Jižní Wales, do roku 2050) [5,6] představují právě jednorázové rukavice jednu z nejlépe uchopitelných oblastí, kde lze environmentální cíle skloubit s bezpečností pacientů a ekonomickou efektivitou.
Zdroje:
[1] Rizan C, Reed M, Bhutta MF. Environmental impact of personal protective equipment distributed for use by health and social care services in England in the first six months of the COVID-19 pandemic. J R Soc Med 2021;114(5):250–63. https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/33726611/
[2] Wilkie-Miskin T, Acosta MA, Browning S, et al. Gloves off!: Environmental and financial impacts of an educational intervention to improve hand hygiene. A quality improvement study. Infection, Disease & Health 2026;31:100382. https://doi.org/10.1016/j.idh.2025.07.003
[3] Aston University. Case study: Knowledge Transfer Partnership between PFE Medical and Aston University. Dostupné z: https://www.aston.ac.uk/business/collaborate-with-us/knowledge-transfer-partnership/at-work/pfe-medical
[4] Prüser M. Disposable gloves from food waste? Research into more sustainable PPE. MEDICA-tradefair.com, 11. 3. 2026. Dostupné z: https://www.medica-tradefair.com/en/media-news/spheres-of-medica-magazine/disposables/disposable-gloves-food-waste
[5] NHS England. Delivering a net zero NHS. Dostupné z: https://www.england.nhs.uk/greenernhs/a-net-zero-nhs/
[6] NSW Health. Net Zero Roadmap. Dostupné z: https://www.health.nsw.gov.au/netzeroroadmap
Foto: Pixabay
