Share on facebook
Share on twitter
Share on linkedin
Share on email

Posledních 14 dní je krapet monotematických. Minulý týden magnetická rezonance, tento týden magnetická rezonance. Kde jsou ty časy, kdy mi tohle vyšetření zvedlo údivem alespoň jedno obočí. Chodím na ně tak často, že aspiruju na magnetku na ledničku.

Minulý týden mozek a krční páteř, tento týden zbytek mé monumentální páteře.

Záhadně se pokaždé potutelně těším, jak moc vymakané to mají od minulého vyšetření. Někde dostanu sluchátka, jinde špuntíky do mých plachtivých uší… Prý se pouští i hudba, to vyloženě láká. Jen pohupování do rytmu by neprošlo.

Teď to bylo klasicky neklasické. Svlíknout do kalhotek, hurá do erárního oblečku s puntíkama a výstřihem hlubokým jako v Moulin Rouge a ťapky boso k tunelu. Vybavená nezbytnou látkovou rouškou. Pak už jen lehnout, jeden „deklík“ na hlavu a následně druhý. Pokaždé si připadám jako Darth Vader v akci, jen světelný meč mi chybí, ale…. Vlastně ani ne, následuje kanyla do ruky, připravená na vstříknutí kontrastní látky do žíly. Pán byl šikovný, našel žílu na první pokus, tleskám. Takhle disciplína je pro zkušené žilní hledače.

Pak přijde památný okamžik, kdy jsem vsunuta do tunelu a jedéééém!!! Permoníčci rezonance částečně utlumení špunty, ale i tak je to kvalitní technoparty.

Vyšetření trvalo necelé dvě hodiny a dvacet minut před koncem jsem byla poctěna kontrastní látkou.

Podtrženo a sečteno – magnetické rezonance se nijak nebojím. Ono ani není čeho. Jasně, trocha hluku a musím ležet. Ale to je tak vše. Vždycky si tam odpočinu, aktivně medituju, občas příjemný polospánek a hraju si na mix Hvězdných válek a Star Treku (když ono to tak vybízí).

Tento týden repete.

Výsledky se dozvím koncem měsíce, držím si palečky.

Když jsem zahlídla svoje snímky prvně, měla jsem neodolatelnou touhu do bílých míst namalovat pejska, kočičku, poníka… Prostě něco roztomilého. Teď to vnímám jako roztroušené sněhové vločky. Zní to mnohem líp než plaky roztroušené sklerózy, které tam nemají co dělat. Spočítat už nejdou (je jich prý nespočítatelně mnoho). Prostě kvalitní omalovánka o mnoha vrstvách.

Výsledky? Možná najdou nežádoucí ohňostroj (aktivní ložiska), možná další bílé fleky s imaginárním poníkem, možná seno…

Necháme se překvapit.

Ať to dopadne jakkoli…

Mé životné heslo je stále stejné: TO PŮJDE.

Foto: Pixabay

Share on facebook
Share on twitter
Share on linkedin
Share on email
Lenka Kyčerková

Lenka Kyčerková

Vystudovala jsem teologickou fakultu a politologii. Věnuji se lektorství čchi-kungu se zaměřením na pacienty s roztroušenou sklerózou, učím děti environmentální programy a kroužek vaření. V roce 2018 mi byla diagnostikována roztroušená skleróza, rychle následovaly diagnózy další. Dva roky píšu blog i na facebooku – Můj život s roztroušenou sklerózou. Miluji svou úžasnou rodinu, čchi-kung, kvalitní četbu, praktickou teologii, procházky lesem, ticho a dobré jídlo.

Další příspěvky autora

Podpořte nás

Náš účet je:
115-5689490267/0100

Vězte, že veškeré finance půjdou na rozvoj projektů, které pomáhají lidem se znevýhodněním plnit si kariérní a životní sny. Inspirante je jedním z nich!