Přelom roku vždycky vybízí k zamyšlení. Kdysi mě bralo to „roku“. Byla jsem pyšná na to, kolik toho léty ovládám a kam jsem se vyšvihla. Šťastná, že přestávám být tele a rostu do krá… ne, do krávy ne, do krásy a sebedůvěry jsem chtěla říct. Teď se přesouvám k „přelomu“, protože nevím, jak přijímat věci, co se mění, i když nechci, a jak naopak nechat být to, co se nemění, i když bych
Ohlédnutí za rokem 2022 Magazín Inspirante vám ve zklidněném čase kolem svátečních dní nabízí ohlédnutí za některými letošními texty, jež přinášejí příběhy, emoce, rady, zpětnou vazbu a motivaci, které vám na našich stránkách ukazují autoři, jimž do života vstoupila nemoc či zdravotní postižení. Budeme rádi, když se k nim vrátíte a společně otevřeme bránu do nového roku s jeho přísliby a tajemstvím.Redakce Jste v produktivním věku, zdraví, ochotní přijet do Prahy a pomoct
Ohlédnutí za rokem 2022 Magazín Inspirante vám ve zklidněném čase kolem svátečních dní nabízí ohlédnutí za některými letošními texty, jež přinášejí příběhy, emoce, rady, zpětnou vazbu a motivaci, které vám na našich stránkách ukazují autoři, jimž do života vstoupila nemoc či zdravotní postižení. Budeme rádi, když se k nim vrátíte a společně otevřeme bránu do nového roku s jeho přísliby a tajemstvím.Redakce Jan Potměšil ani na vozíku chvilku neposedí, nemá to
Někdy si říkám, že mám obrnu jenom proto, aby lidi kolem měli program a mohli mi střežit morál. Sami sice na veřejnosti nechtěj sádry, ortézy ani tejpy, vadilo by jim i jen nakráčet do opery v ortopedických botách, ale „u mě je to něco jinýho“. Prosím vás, proč? Myslíte si, že když něco k chůzi potřebuju a nemůžu jinak, že jsem zvyklá? Nejsem. A není mi fuk, jak to vypadá, i když
Kdyby jenom na nule, mně to s obrnou klouže i nad ní. A fest, to mi věřte. Oslizlej postřeh první: Klouže to furt Jakmile teplota klesne k pěti stupňům, jsem v loji. Venku je mlha, vítr, jinovatka, rosa, listí, déšť s příměsí zimy. Chodníky a dlažby jsou zvláštně olezlý něčím, co vám přijde jenom mokrý, ale pro nás je to přimrzlý, olezlý, kluzný, zkrátka zoufale nebezpečný a nedůvěryhodný. Když se prostě vzduch a povrchy
Špatně chodím. Přesně takhle to zvenku vypadá a přesně takhle to cizím lidem popisuju i já, protože latina i konkrétní stav neuronů stejně nikomu nic neřeknou. Má to ale háček. Ostatní pak nemají šajn, jak moc těžká pro mě chůze a pohyb v prostoru jsou, protože na to nevypadám. Říkají si, že mě možná něco bolí, táhne, nebo je to pro mě složitější, ale hodí si to tak někam na
Jste v produktivním věku, zdraví, ochotní přijet do Prahy a pomoct s výzkumem jemné motoriky? Pak možná Kateřinu Rybářovou, doktorandku a ergoterapeutku potkáte na Klinice rehabilitačního lékařství 1. LF UK a VFN v Praze osobně. Ale i kdyby ne, po přečtení rozhovoru o tom, co všechno ergoterapie při studiu i v praxi obnáší, se možná podivíte, proč už dávno svého ergoterapeuta nemáte. Může se člověk s ergoterapií setkat i jinde než ve zdravotnickém zařízení? Může, ergoterapeuti jsou po republice rozeseti
Prej to čtenáři chtěj, a tudíž to lidi v médiích tak dělaj. To jsem ovšem v loji. To můžu o inspiračním pornu psát elaborát i jeden sloupek za druhým, a krom toho, že upustím páru, nezměním nic. Že by se rétorika reportáží změnila proto, že jsem to řekla, je za mě úplně stejně nereálný, jako že vysmátý, osudu vzdorující handicapovaný bojovníky chtějí sami čtenáři. Jasně, taky dobře znám tu poučku, že
Když tuhle větu řekl, přejel mi mráz po zádech. Přišel si spolu s ostatními popovídat o zaměstnávání kolegů s handicapem. S hlavou plnou otázek viděl hlavně překážky. Není sám, praxi totiž zvládá málokdo. I když handicap už není vysloveně problém a míra pochopení i pomoci roste, nablízko jsme pořád kolem nuly, systémově a legislativně hluboko pod ní… Jasně, ať je v našem okrese zařízení pro lidi s handicapem, ale ne tady ve městě nebo vedle mýho
Třicet šest vystavujících autorů, sto čtyřicet hostů, přes třicet minut úvodního programu a završených dvacet společných let. Žádná čísla ale nemůžou dost dobře vystihnout, jak působivá byla vernisáž výstavy Cesta za duhou, která se konala 3. listopadu 2022. Vystavená díla spolu s kresbami slunečnic zvenčí poutaly pozornost kolemjdoucích od první chvíle. A na všech uvnitř byla znát chuť se vidět, něco se dozvědět, pokochat se pohledem i poslechem a navzájem si
