Puntíkový den v pražském parku na Pankráci přinesl hodně radosti hlavně dětem z mateřských školek, nenudili se ale ani větší školáci, dospělí, náhodní kolemjdoucí a zvídaví návštěvníci Café Na půl cesty. V kulisách balónků, letáčků, vzorků pečující kosmetiky, pexesa a puntíkaté rodiny Igráčka se o lupénce povídalo a hrálo skoro samo, ani nebylo nutné připomínat, že opravdu není infekční a je zbytečné se kvůli ní stranit kolektivu. Ten se navíc tady sešel náramný, to se pak lidský puntík musel dělat víckrát, stejně jako bublinková show nebo aktivity pro nejmenší, aby se dostalo na všechny.

Světový den lupénky připadá celosvětově na 29. října a díky happeningům a akcím si ho prostřednictvím Puntíkového dne připomínáme i v tuzemsku. Koupí věcí z puntíkové kolekce v e-shopu Revenia pomáháte kdykoliv během roku konkrétním rodinám s dětmi dostat se na ozdravný pobyt k moři a celoročně je na telefonu pro pacienty a jejich blízké také Gábina Doleželová jako sestra v akci. Jinak ale čtvrtý ročník Puntíkového dne právě finišuje, až do 29. října (kdy slavíme Světový den psoriázy) můžete posílat fotky v puntíkatém oblečení nebo doplňcích a vyjádřit tak podporu lidem s tímto onemocněním.

„Postupně se vracíme k původní myšlence dostat osvětu hlavně k předškolním a školním dětem, příští rok bychom rádi absolvovali besedy v deseti vybraných pražských školách,“ říká Hanka Potměšilová, předsedkyně spolku Revenium s tím, že právě dětští pacienti jsou velmi zranitelní, až do dvanácti let jsou totiž odkázáni na konzervativní léčbu. „Nezbývá jim než se mazat, absolvovat různé koupele a záření. Pro jejich sebevědomí to bývá velice těžké, protože jinakost se zejména v pubertě moc neodpouští, i kdyby mělo jít o vnitřní pocit a postoj k sobě samému bez nedůvěry okolí. Ta je ale bohužel také častá dost.“

Své o tom ví dnes už dospělý muž s oběma rodiči lékaři, takže o lupénce, kterou má od dětství, věděl hodně i odborně. „Můj postoj se v průběhu let měnil. Nejdřív jsem si to neuvědomoval, pak mi to naopak docházelo až moc a vadilo mi to, zato dneska jsem rád, že se mi nestalo nic vážnějšího. Bariéry někdy vnímám zvnějšku a už vím, že nejsou o mně. Jakmile má okolí dostatek informací, tak se obavy rozpustí a ta tolerance přijde vlastně sama,“ doplňuje a běží za dalšími povinnostmi.

Jinak ale stálo za to se na pankrácké pláni zdržet a zažít ten cvrkot.

Zábava, erudice a hlavně společné chvíle

„Jé, co to tu je, já chci taky malovat,“ štěbetají děti jedno přes druhé, obsypou stoly a Klárka Potměšilová se jim může věnovat naplno. Vytahuje obrázky na vymalování a vyprávění, do toho pomáhá se stříháním pexesa a organizací všeho, co je potřeba. Zaujme tím i redaktora a reportérku z médií, a když ji na chvilku odchytnu a zastavím já, zazubí se a řekne: „Je to mnohem lepší než doma uklízet, tohle mě opravdu baví.“

Je znát, že na akcích Puntíkového dne vyrostla, dobře ví, do čeho se pustit, aby se děti nenudily. A neztratí se ani jako poradní hlas, když jedné mamince pomáhá vybrat Igráčka, který by se doma líbil. „Holčička je super a tatínek taky, jsou nejlepší!“ ukazuje a když maminka protestuje, že doporučovaná figurka na sobě nemá tolik puntíků, uklidní ji, že každý Igráček jich má dost, že se dají znovu lepit a že to možná jenom podle krabičky mate.

Nezastaví se ani Jana Krejzlarová s kolegou Filipem z firmy L´Oreal, která na stánku představuje pečující kosmetiku z řady CeraVe. „Nemáte spíš atopický ekzém?“, ujišťuje se například u jednoho návštěvníka a hned nabízí vzorečky na míru a připomíná, že léčebný efekt se neprojeví okamžitě a že je třeba s mazáním chvilku vytrvat. Radí i těm, co chtějí krémy a emulze vyzkoušet sami až doma nebo je dát někomu blízkému, kdo má třeba „jen“ extrémně suchou nebo jinak problematickou kůži. Nezdá se to, ale i na téma urea nebo ceramidy se dá zapovídat.

Park se mezitím průběžně plní dětmi z mateřinek a škol Matěchova, Přímětická nebo Poláčkova (tříd se nám na pláni na happeningu vystřídalo opravdu hodně, pokud jsme na nějakou školku zapomněli, napište nám!), z každé minimálně dvě nebo tři třídy. Mihnou se tu i dva žáčci ze školky Pink Bubble. Líbí se jim bublinková show Markéty Němečkové z Deloittu, ale s nadšením se hrnou i do velkého kruhu, chytají se za ruce a dělají lidský puntík, dokonce navíckrát a mávají přitom do Michalova foťáku. Bezpečnostní vestičky jim září jen o něco víc než obličeje, obzvlášť když volají „ahoooooj, kamarádi!“ Spokojeně si rozeberou i balónky, na které padla téměř čtrnáctilitrová bomba vzduchu. Některé zůstaly nenafouknuté cíleně, aby se vůbec dalo vrátit do tříd…

„Asi největší radost mám z toho, že do parku přišly malé děti ze školek a téměř všechny věděly, proč Puntíkový den děláme, že kamarádi s nemocí na kůži, které se říká lupénka, patří do party a že je normální je vzít za ruku,“ doplnila Petra Horáková z Revenia.

Čím tohle za rok trumfneme, to ještě přesně nevíme, ale vážíme si podpory partnerů a všech, kterým puntíková osvěta dává smysl a baví je. Děkujeme, že jste byli s námi, že nám fandíte a zapojujete se, je radost na to nebýt sám.

Fota: Michal Janků, Jana Krejzlarová a Petra Horáková

Puntíkový den

Jde o celorepublikový projekt, který organizuje nezisková organizace Revenium, s přesahem do zahraničí, který se koná od 22. do 29. října, kdy na 29. října 2023 připadá Světový den psoriázy (World Psoriasis Day). Také mezinárodní organizace IFPA, sdružující pacientské organizace pro lupénkáře z 56 zemí světa, zmiňuje Puntíkový den ve své výroční zprávě. Akci podporuje i Evropská zastřešující organizace EUROPSO na svých webových stránkách. Partnery letošního ročníku jsou EFKO, SPAE, městská část Praha 4, Magistrát hlavního města Prahy, L’Oréal, Novartis, UCB, VZP a nadace Pierre Fabre.

Revenium, z. s.

Spolek Revenium vznikl v roce 2017 na pilířích sociálního podnikání, rozvíjení lokálních projektů a vztahů k lidem. Rozvoj Revenia je možný jen díky práci kolegyň a kolegů nejen se zdravotním postižením. Společně usilujeme o naplňování principů odpovědného podnikání, ať už v sociálním či ekonomickém rozměru, nebo při péči o životní prostředí. Chceme, aby každý bez ohledu na svůj handicap mohl pracovat na tom, v čem je nejlepší.

Picture of Helena Tutterová

Helena Tutterová

Píše sloupky s názvem Perplex ve městě, aby cupovala život s dětskou mozkovou obrnou a jinými naschvály. Nehodlá totiž jen opatrně našlapovat a lovit Božského přeskáče či jinou ortopedickou obuv. Prahne po životě na vysoké noze obklopena přáteli, knihami a kávou. Analogie s legendárním Sexem ve městě tak není vůbec náhodná. Miluje příběhy a humor mezi řádky, i proto pracuje v redakci magazínu Inspirante neziskovky Revenium. Věří v sílu ticha, přírody a kofeinu, propadá kouzlu divadelních a filmových scén a dojímají ji šťastné konce. Tajně tančí a sportuje, aby ji hned tak něco neuteklo a neskolilo. Hlavně ale proto, aby měla k často rozběhaným lidem blíž.

Další články

Podpořte nás

Náš účet je:
115-5689490267/0100

Vězte, že veškeré finance půjdou na rozvoj projektů, které pomáhají lidem se znevýhodněním plnit si kariérní a životní sny. Inspirante je jedním z nich!

Udržitelnost a etika skupiny ČEZ