„Co to děláš, ty seš snad úplně pitomá! Koukej to zvednout, slyšelas mě?!“ Slyšela. Bohužel. Zatímco ona se snaží vyburcovat svou buď flegmatickou, apatickou, nebo evidentně zcela hluchou ratolest, její věty do pozoru staví mě. Kdákavej budíček a buzerace několikrát za den. Koronavir fakt není to nejhorší, co se šíří vzduchem. Jistě, spolu to zvládneme, ovšem jen když kromě instrukce držet se doma budou někteří držet
Poslední dobou se nestačím divit. Řekla bych zírat, jenže s rouškou přes tvář se radši moc nerozhlížím. S ní mi najednou přijde, že se půl populace chystá operovat a půl vykrást banku. Zahlédla jsem i někoho v plynové masce, ale smát se nebudu. Protože jednak to veselý není a druhak si nehodlám zapařit pysk. Tak dál.
Kde hledat informace? Informace se sbíhají zejména na webu Ministerstva zdravotnictví ČR koronavirus.mzcr.cz, kde jsou přehledně rozděleny do jednotlivých sekcí. Nově je na těchto stránkách také okénko chatu, v němž odpovídá na jednoduché dotazy virtuální sestra Anežka (robot). Dalším doporučovaným zdrojem informací jsou stránky vlády a Státního zdravotního ústavu. Informace lze rovněž čerpat z médií, například ČT1 a ČT24 má průběžný, aktuální a často poté i graficky zjednodušený a dobře pochopitelný informační
Jak to dopadá, když se s někým pustíte na jeden celý rok do projektu? Dá se během dvanácti měsíců odrazit ode dna a splnit si pár veskrze obyčejných přání? A dá se najednou zastavit a bilancovat? Nedá, ale nudit se u toho nebudete. Stejně jako my a pánové z magazínu Reportér. V poslední naplánované návštěvě v Žebráku.
Leden začali Chvojkovi zostra, plánovaným hladověním a extra pohybem. Jana s Terkou se vydaly na měsíc na redukční pobyt do dětské Olivovy léčebny v Říčanech. U toho jsme samozřejmě spolu s magazínem Reportér nemohli chybět! Na žádnou proceduru jsme se sice vecpat nezvládli, ale to s akční Janou vůbec nic neznamená.
Já teda nevím, co si pod pojmem bezbariérový představujete vy, ale já většinou něco úplně jiného, než to, co prý bezba je.
Má úžasnou schopnost vysvětlovat i složité věci jednoduše a dávat je do logických souvislostí. Neuron je v jejím podání vyloženě kámoš, takže máte chuť začít žít zdravěji okamžitě a dobrovolně. Profesorka Kubala Havrdová rozhovory téměř nedává, proto je mi ctí povídat si s ní nejen o eresce a ťuflících na mozku, ale i o bacilech z lékárny a přetahování úředníků s lékaři.
Domov sv. Máří Magdalény v Jiřetíně pod Jedlovou je určený mentálně postiženým maminkám, obětem domácího násilí a jejich dětem. Takto zaměřený azylový dům je v republice ojedinělý, přesto si letos kvůli nepochopitelně zkráceným dotacím musí vystačit s rozpočtem o jeden a půl milionu nižším. Domov pátým rokem vede Marcela Dvořáčková, vítězka loňského ročníku Ženy regionu. Společně s dvanáctičlenným personálem nyní stojí před nelehkým rozhodnutím, jak maminkám a dětem pravidelně zajistit aspoň základní potraviny, kosmetiku
jsi jedinej prcek, kterýho mi v následujících dnech nebude nikdo cpát na péefku, hrnku nebo kalendáři. Už proto Tě mám ráda. Nemusíš skákat na trampošce a stejně letíš, jsi boží. Promiň. 🙂 Taky se kamarádíš namátkou s oslem, kravkou, ovečkou a možná i zlatým prasátkem, což se mi do života zdá celkem příhodný. Tedy i s chlívem, delegací, hudbou a hvězdami. Taky poznáním, prostou láskou, nožkama v teple a poselstvím, co vše přerůstá.
Spisovatelka, copywriterka a publicistka, říká Google faktograficky a nudně. Jenže Anna Burdová, čerstvá posila neziskovky Revenium a redakce Inspirante, fakt není jen to. Mluví, když má co říct, píše, protože psaní miluje a nemůže jinak. Našla se coby autorka dětských knížek, redaktorka nebo pozorovatelka a milovnice všeho živého. Čerpá z vlastních zkušeností a zajímavých setkání, klidně i těch z Návštěv POTMĚ. Bere věci tak, jak přicházejí, a při tom všem působí neuvěřitelně klidně.
