Dnešní fantazírování bude tak trochu o energii. O jejím čerpání, nabírání i využívání. Píšu v době prázdnin, kdy se obvykle všichni „prázdníme“ od zaběhnutých činností a pracovních povinností. Čas dovolených, kdy máme „dovoleno“ odpočívat a načerpávat nové síly pro další práci a povinnosti. Je to letní čas, kdy můžeme sbírat a čerpat energii pro budoucí využití. Ale můžeme touto dobou sbírat i jinou energii než tu duševní, tělesnou či fyzickou? Moje fantazie mi říká, že můžeme. Dokonce

V dřívějších dobách člověk věřil, že jeho vlastní život je v rukou Bohů. A protože Bohové a Bohyně byly mocné a mocní, vyprávěl si o tom člověk mýty, legendy a báje. Těch bájí nebylo zrovna málo, stejně jako nebylo málo božstev. Ale nemůžeme říci, že v oněch legendách si člověk nekladl totožné otázky, jaké si klademe dosud. Kupříkladu v řecké mytologii si prostřednictvím legend lidé vyprávěli o tom, jak vznikl svět. Pomocí mytických legend

V průběhu evoluce člověk pravděpodobně prošel různými vývojovými etapami. Obecně se má za to, že v současnosti dospěl do etapy člověk moudrý nebo rozumný. Tímto označením se člověk honosí a rád sám sebe staví nejvýše nad všechny ostatní živé tvory. Sám člověk si tak moc cení rozumu zřejmě proto, že je to dovednost jemu vlastní, a také proto, že v takovém rozsahu a míře tuto schopnost člověk u žádného jiného tvora

Tuhle jsem si uvědomil, že moje schopnost vnímat svět je asi tak na úrovni pozorování světa klíčovou dírkou. A moje schopnost světu porozumět dokonce ani to. Jak jsem k tomu dospěl? Tak třeba v některých pramenech se uvádí, že při jediném nádechu vdechneme více molekul, než kolik na Zemi existuje zrnek písku. A víte, kolik je na Zemi zrnek písku? Je to prý obrovské číslo: 1 000 000 000 000 000 000 000 (triliarda): na celé Zemi je přibližně jedna triliarda

Tyto fantazie jsem psal 9. května. Podle kalendáře je to den, kdy se slaví „Den Evropy“, ale v různých částech světa se slaví různě. Podle OSN jde o jeden ze vzpomínkových dnů na ty, kteří ztratili svůj život během druhé světové války. V Berlíně v roce 1945 byl tohoto dne podepsán dodatečný protokol o bezpodmínečné kapitulaci nacistického Německa. O dalších pět let později v roce 1950 byl představený veřejnosti tzv. Schumanův plán. Robert Schuman byl toho

Už delší dobu přemýšlím nad otázkou, co je na sociálních sítích uděláno špatně. Nikoliv technicky, ale sociálně. Když už tedy „ty internety“ nazýváme jako sociální médium. Ona je na tom pozoruhodná taková věc, že jsou sociální sítě dostupné jakoby zadarmo. Stačí se někam zapsat (upsat), přihlásit se a krásný nový živý svět plný obrázků, videí a slov je hotov. Jenže… ono to zadarmo vůbec není. Aby „to“ totiž mohlo

V minulých fantaziích jsem dospěl k přesvědčení, že naší bytostně lidskou hnací a rozhodující silou není rozum, ale soucit. Tyto fantazie se mě už poměrně dlouho drží, a tak se je pokusím opět posunout o kousek dál. Mít rozum je super, ale je to jen jedna část našeho celého vědomí, nikoliv celek. Naše city jsou zrovna tak důležité, neb člověk není jen „sapiens sapiens“, ale také a především (chronologicky) homo

Jakkoliv se snažím vyvarovat vztahovačnosti, začínám se podivovat nad tím, nakolik je v naší řeči zabudována pozoruhodně stigmatizující psychiatrizace společenského myšlení a jednání. Malými dětmi počínaje a vysokými politickými představiteli konče. Co tím konkrétně myslím? Tak prosím zvažme následující příklady slovního hodnocení nějakého chování či myšlení zpravidla druhého člověka: „Jsi normální?!“; „Zbláznil(a) ses?“; „Nechovej se jako magor!“; „Je to naprostý šílenec!“, „Patří do blázince!“; „Měl by se(s) léčit!“; „Je