Chvojkovými průběžně šlapeme do toho, co je třeba měnit, naplánovat nebo srovnat do latě. V tomto článku naopak chceme ukázat, co funguje úžasně už teď. 🙂 Chvojkovi s námi totiž navštívili Kontaktní pracoviště Úřadu práce ČR v Hořovicích a zjistili, jak moc si mohou vybírat a v čem si nechat pomoct. A taky už ví, co znamená být zájemce o práci nebo k čemu jim je bilanční diagnostika.

Do místnosti jsme se nahrnuli všichni, tři kusy za Chvojkovy a tři za Revenium. 🙂 Marcela Kohoutová, vedoucí oddělení a Alena Dbalá, odborná poradkyně pro zprostředkování z hořovického úřadu práce to přijaly bez mrknutí oka, jen rozestavěly další židle a trochu umravnily tchýnin jazyk, tedy kytku. Ještě doporučily, aby si Honza Chvojka nesedal do křesla s kolečky, protože rádo padá. „Ale já jsem lehoučkej, skoro to nezatížím,“ rozesměje se tatínek. Tak jo. Na vlastní nebezpečí.

„My tady nikoho nehodnotíme, naopak se opravdu snažíme pomoci. Podstatou úřadu práce je opečovávat. Obzvlášť tady na malém městě, kde se mezi sebou všichni dobře známe,“ vtáhne nás hned do děje Marcela Kohoutová. Pak se otočí na Janu Chvojkovou, které poděkovala za zaslaný životopis. „Takže jste vyučená prodavačka, chvilku jste prodávala, a pak se začaly dít věci…“ Jana pokývá hlavou, mrkne na Terču i Honzu a se vzpomínkou na tchýni odstrčí kytku. To je ale jeden z mála ráznějších kroků, co podnikne.

Nebát se si říct a vybírat

Nikdo se nemůže divit, že je maminka spíš vyjukaná, i když Marcela Kohoutová dělá, co může. Připomíná Janě, že i když má požadavky na úvazek i vzdálenost od bydliště a i když na dlouhou dobu vypadla z pracovního koloběhu, tak si přesto může vybírat. „Měla by to být taková práce, ve které dočerpáte síly. Jenže vy jste teď na tom se sebedůvěrou tak, že byste nám možná kývla i na fárání do dolů.“ Janu to rozesměje, Terča zachroptí a Honza má rázem o kolečko míň, protože křeslo se pod ním rozkládá. „Ha, vy jste to říkaly, pardon. Tak my snad půjdem s Terčou na chodbu.“ A po chvilce je slyšet, jak si Terča venku zpívá. Ne, tak tady opravdu není čeho se bát. 🙂

Ledy prolomeny. Jana je ráda, že si dělá řidičák a s trochu potutelným výrazem poslouchá, jak ji my z Revenia chválíme, protože jsme už dávno pochopily, že je neřízená střela, která umí kolem sebe lidi nadchnout a nakonec je i postavit do latě a všechno zorganizovat. K tomu ji baví spousta věcí, jenže nějak nechce věřit, že by tohle všechno mohla uplatnit i při zaměstnání.

Zájemce o zaměstnání a bilanční diagnostika

Navíc od Aleny Dbalé zjistila, že pokud by se zaevidovala jako zájemce o práci, měla by nárok na bilanční diagnostiku, rekvalifikace, informační a poradenský servis a také by mohla mít lepší a rychlejší přehled o nabízených pozicích. Zaměstnavatelé sice nemají povinnost hlásit volná místa, ale velká část z nich to dělá. I to je výhoda být v menším městě, kde se všichni znají. I jinde prý ale úřad práce síťuje jedna báseň a rychlé aktuální nabídky rozesílá smskou nebo emailem.

„Žádost o zařazení do evidence jako zájemce o práci vás k ničemu nezavazuje. Nemáte tedy povinnosti, ale naopak práva, otevírají se vám tím možnosti. A nezáleží na tom, zda zrovna zaměstnání máte nebo ne,“ vysvětluje Alena Dbalá. Slovo dalo slovo a Jana se obratem nechává evidovat s občankou v ruce.  „Potřebujeme základní nacionále, kontakt, údaje o vzdělání a posledním místě. A pak je s výhodou, když od klienta dostaneme co nejvíce aktuálních informací. Třeba to, zda má řidičák, jaký je jeho zdravotní stav, jaké má požadavky a tak podobně,“ uvádí Dbalá s tím, že cílem je získat pro klienta maximum možného. Celým procesem ho provede jeden poradce, který bude mít jeho případ na starosti.

A Marcela Kohoutová k tomu dodává: „Na bilanční diagnostiku se jede na pracoviště do Berouna. Díky ní se mnohem lépe vyprofilujete sama v sobě, tím bychom mohly začít, co myslíte?“ Jana přemýšlí, poslouchá, zdá se být trochu zavalená informacemi.

Přes internet a naživo. Rovnou

„Je toho dost, že? Hodně informací najdete také na internetu na  integrovaném portále MPSV. Je tam filtrované vyhledávání pozic i různé návody.“ Pak se rozhlídne kolem. „My jsme vás tu nechaly bez kávy, bez vody, to jsme teda hostitelky,“ což kolegyně během nápravy se smíchem glosuje, a pak pokračuje vážnějším tónem: „Paní Chvojková by si klidně mohla postupně vyzkoušet různé práce i různé formy, vždycky je dobré někde uvíznout drápkem, nebát se zaklepat a vstoupit, ideálně hned.“

Neschopenka klidně emailem

Marcela Kohoutová doplňuje, že dobré věci se dějí rychle. I proto se nakonec ještě podívá do systému na složku pana Chvojky, abychom sfoukly všechno, s čím sem Jana přišla. Honza je evidován na úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání. Protože má uznaný pouze druhý stupeň invalidity, musí Jana pravidelně běhat na úřad s neschopenkou. To se po novém roce změnilo, Honza si zřídil elektronický podpis a neschopenku už posílá emailem. A ano, všechno chodí tam, kam má.

Kdyby všechna jednání probíhala takto, zpívalo by si nás s Terkou na chodbě určitě víc. 🙂 Hledání práce a vyplňování papírů opravdu být strašák nemusí. Stačí vědět, jak na to, nebát se zeptat nebo si nechat pomoct. A začít využívat všechny možnosti, které se nabízejí.

 


Jasně, že nemůžeme na úřad vlítnout jen tak, bez domluvy a bez varování. 🙂 Ale povedlo se a my se s vámi rádi podělíme o skvělou atmosféru a milou spolupráci s oběma dámami. A nejen s nimi. Je tu totiž ještě někdo, kdo nám drží palce a kryje záda, a bez koho by to nešlo už vůbec. Celou akci totiž podpořilo i Generální ředitelství Úřadu práce ČR. „Podpora tohoto projektu svědčí o tom, že je naši snahou zajistit, aby se služeb ve stejném standardu dostávalo lidem v celé republice. Bez rozdílu, zda žádáte o pomoc v Aši nebo v Bruntále,“ upřesnila Kateřina Sadílková, generální ředitelka Úřadu práce ČR. Moc si toho vážíme a děkujeme!


U Chvojkových se pořád něco děje, jejich nejnovější zážitky najdete každý pátek v deníku. Ale pár vět a fotek pro ty, co nechtějí překlikávat. 🙂 Přímo na chodbách úřadu dostali dojatí Chvojkovi od ČMSS, partnera projektu, dárkový poukaz na romantický pobyt na zámku Loučeň, který stihli přesně od prvního května. Oslavili tak nejen výročí svatby, ale také Honzovy narozeniny. O la la. 🙂 V bazénu, v přírodě a mezi památkami nabírali síly do dalších změn, třeba i těch pracovních. 🙂

 

Foto: archiv rodiny Chvojkových

Helena Tutterová

Helena Tutterová

Píše sloupky s názvem Perplex ve městě, aby cupovala život s dětskou mozkovou obrnou a jinými naschvály. Nehodlá totiž jen opatrně našlapovat a lovit Božského přeskáče či jinou ortopedickou obuv. Prahne po životě na vysoké noze obklopena přáteli, knihami a kávou. Analogie s legendárním Sexem ve městě tak není vůbec náhodná. Miluje příběhy a humor mezi řádky, i proto pracuje v redakci magazínu Inspirante neziskovky Revenium. Věří v sílu ticha, přírody a kofeinu, propadá kouzlu divadelních a filmových scén a dojímají ji šťastné konce. Tajně tančí a sportuje, aby ji hned tak něco neuteklo a neskolilo. Hlavně ale proto, aby měla k často rozběhaným lidem blíž.

Další články

Podpořte nás

Náš účet je:
115-5689490267/0100

Vězte, že veškeré finance půjdou na rozvoj projektů, které pomáhají lidem se znevýhodněním plnit si kariérní a životní sny. Inspirante je jedním z nich!