Přísloví, že neštěstí nechodí po horách, ale po lidech většina z nás zná. V lidském životě je zkrátka běžné, že člověka obvykle nějaké neštěstí potká. Snad všichni jsme zažili změnu zdravotního stavu a s tím spojený citelný dopad na schopnost pracovat a udržet si výdělek. Utrpí-li člověk úraz nebo vážné onemocní, často to zkrátka s sebou nese i finanční dopady. Nemocenské dávky jsou jen v určité procentuální výši původního příjmu a stát je vyplácí prostřednictvím České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) pouze po tzv. podpůrčí dobu, která trvá 380 kalendářních dnů. Co však dělat, když podpůrčí doba uplynula a zdravotní stav se nezlepšil natolik, aby dovolil nastoupit zpět do zaměstnání?
Mohou nastat situace, kdy jsou dávky v nemoci vypláceny i po skončení podpůrčí doby, tedy po uplynutí 380 kalendářních dnů. Je to například při hospitalizacích. V takovém případě musí občan o prodloužení výplaty nemocenské svou (podle místa bydliště) okresní správu sociálního zabezpečení (OSSZ) písemně požádat. Je však třeba splnit lhůtu, která činí nejdéle tři měsíce ode dne, kterým podpůrčí doba uplynula. Doporučuje se žádost podat ideálně měsíc před uplynutím podpůrčí doby. Rozhodne-li OSSZ o prodloužení výplaty nemocenské, může se prodloužit maximálně o tři měsíce. Žádost o výplatu nemocenské po uplynutí podpůrčí doby lze však podat i opakovaně. Na základě všech podaných žádostí může být nemocenská vyplácena nejdéle po dobu dalších 350 kalendářních dnů, ale za splnění podmínky, že do oněch 350 dnů dojde opět k nabytí pracovní schopnosti, a to i k jiné než dosavadní pracovní činnosti.
Vraťme se však k výše položené otázce. Co dělat, když podpůrčí doba uplynula a zdravotní stav nedovoluje návrat do zaměstnání? V této složité situaci nepochybně většina lidí očekává, že pomocnou ruku podá stát. Nová situace může člověka zastihnout nepřipraveného a jsou to právě okolnosti, kdy se lidé potřebují rychle zorientovat a co nejdříve zjistit, jakou pomoc a za jakých podmínek pro ně stát má.
Byť je invalidita definovaná jako ztráta pracovní schopnosti či její snížení, v žádném případě není přiznání invalidního důchodu automatické. Předchází mu písemná žádost občana a posouzení jeho zdravotního stavu. Sám tedy musí být aktivní, má-li za to, že je jeho zdravotní stav dlouhodobě nepříznivý a odpovídá invaliditě. Řízení u místně příslušné OSSZ se tedy zahajuje výhradně na jeho písemnou žádost. Podání žádosti není zpoplatněno a případné zamítnutí žádosti o invalidní důchod není důvodem, proč by o něj člověk nemohl zažádat znovu při zhoršení zdravotního stavu. Po podané žádosti je občan povinen podrobit se posouzení svého zdravotního stavu posudkovým lékařem OSSZ. Shledá-li ten, že zdravotní stav odpovídá invaliditě prvního, druhého, nebo třetího stupně, vydá ČSSZ na základě jeho posudku rozhodnutí o přiznané invaliditě s datem vzniku a dobou trvání, tedy zda jde o invaliditu trvalou, či zda se občan podrobí posouzení zdravotního stavu s odstupem let opětovně.
Vedle písemné žádosti o přiznání invalidního důchodu je další podmínkou míra poklesu pracovní schopnosti, nejméně o 35 %. Nastávají proto situace, kdy žadatelé o invalidní důchod mají sice zdravotní problémy, ale jejich rozsah není podle posudkového lékaře dostatečný ani pro přiznání invalidity prvního stupně.
Vznik invalidity prvního, druhého, nebo třetího stupně na základě posudku vydaného posudkovým lékařem OSSZ je nutnou výchozí podmínkou, nicméně pro přiznání nároku na výplatu invalidního důchodu je třeba získat také potřebnou dobu pojištění. Ta je stanovena zněním ust. § 40 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění – v elektronické verzi dostupné zdarma na webu „zakonyprolidi.cz“. Potřebná doba pojištění pro nárok na invalidní důchod je odstupňovaná podle věku, aby se nestalo, že mladí lidé, kteří byli pojištěni krátce, budou tímto systémem poškozeni. Jsou však i výjimky, kdy není doba důchodového pojištění podmínkou, a to při invaliditě vzniklé následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, případně pokud jde o invaliditu z mládí.
Nepochybně však může nastat nepříjemná situace, kdy doba pojištění skutečně nebyla v potřebném rozsahu získána. V takovém případě na výplatu invalidního důchodu nevzniká nárok, a nelze jej tudíž přiznat. Je však možné se obrátit na příslušné kontaktní pracoviště krajské pobočky Úřadu práce ČR a požádat o výplatu státní sociální podpory a dávky v hmotné nouzi. Žadatelé se mohou také obrátit s žádostí o konzultaci na příslušnou OSSZ, jak si případně zajistit nárok na invalidní důchod doplacením chybějící doby pojištění.
Foto: Pixabay
