Přemysl Gubani je vedoucím kariérního centra na České zemědělské univerzitě v Praze, které usnadňuje studentům vstup na trh práce. Jednou z aktivit KC je pořádání Veletrhu pracovních příležitostí ČZU, jehož se několik let účastní rovněž spolek Revenium. Co všechno centrum dělá a nabízí, jak se věnuje znevýhodněným studentům?
Kariérní centrum na ČZU funguje už několik let a řadí se ke špičkám v Česku. „Snažíme se usnadňovat studentům vstup na trh práce a vylepšovat tam jejich pozici. To znamená dávat jim informace, vybavovat je dovednostmi a podporovat jejich interakci s trhem,“ vysvětluje vedoucí centra Přemysl Gubani.
Centrum nezapomíná na handicapované nebo jinak znevýhodněné studenty. Těch je na ČZU každoročně 90 až 150, řadí se sem především specifické poruchy učení a fyzický či psychický handicap. V těchto případech pomáhá spolupráce s Reveniem, která trvá už několik let. V jejím rámci se uskutečnilo školení pracovníků kariérního centra, jak ke studentům se specifickými potřebami přistupovat.
„Všechno spustil mladík, který patřil mezi studenty se specifickými potřebami (SSP). Uvědomili jsme si, že nejsme schopni takovým studentům poskytovat náležitý servis, nemáme dostatek informací o chráněném trhu práce,“ objasňuje počátky spolupráce Gubani. „Po krátkém pátrání jsme objevili Revenium a nechali jsme se vyškolit – jaké jsou typy poruch, jak funguje chráněný trh práce. Zjistili jsme, že těch pár studentů se specifickými potřebami je jen kapička, že existuje mnohem více studentů, kteří mají nárok na přístup k chráněnému trhu práce, ale nemají na to papír (například případ nějaké operace). Takže jsme spolupráci s Reveniem značně rozšířili – zavedli jsme konzultace přímo pro SSP, spustili jsme přednášky o chráněném trhu práce, vytvořili jsme informační brožuru, všech našich partnerů se ptáme na jejich postoj k ohroženým skupinám na trhu práce (OZP, studenti bez znalosti češtiny apod.) a studenty o tom informujeme v brožuře k Veletrhu pracovních příležitostí.“
Faktem zůstává, že handicapovaní jsou mnohdy k nerozeznání od „normálních“ studujících. Z hlediska potřeb i schopností se jim naprosto vyrovnají. Často mohou mít dokonce proti většinové populaci výhodu: díky svému handicapu jsou nuceni k větší sebereflexi, více přemýšlejí o svých limitech, které se snaží vyvážit větší pílí a sebedisciplínou, což jsou vítané vlastnosti u čerstvých absolventů.
Jak přesně vypadá činnost kariérního centra v praxi? „Model je jednoduchý, nazýváme ho rámec kariérního rozvoje studentů ČZU,“ odpovídá Gubani. „Základní oblastí jsou kariérní kompetence. Jak plavat na trhu práce. Jak si napsat CV. Jak oslovovat firmy. Jak sám sebe prezentovat. Znalost základů pracovního práva. Jak má vypadat smlouva, aby vás někdo neošidil,“ upřesňuje a dodává: „Další oblastí jsou zaměstnanecké dovednosti – přenositelné a velmi ceněné, kam patří týmová práce, komunikace, IT schopnosti (Word, Excel, Power Point na vyšší uživatelské úrovni), iniciativa, kreativita a zvědavost, jak na těchto dovednostech pracovat každý den a jak se pozná, zda je mám. A také znalost trhu – jaká jsou specifika jeho jednotlivých odvětví, jaké znalosti a dovednosti potřebují mít, jaké pozice jsou časté pro absolventy.“
Pro Gubaniho je důležitý reálný kontakt se zaměstnavateli: aby se studenti potkali s vedoucími pracovníky z různých odvětví, jež je zajímají, aby přímo od nich slyšeli, co je na trhu potřeba a co je důležité. Přece jen je nejlepší náhodně potkat svého budoucího šéfa…
Práce kariérního centra rozhodně není voděním za ručičku. „My nehledáme studentům práci,“ upozorňuje Gubani. „Vytváříme příležitosti, kde si tu práci můžou najít sami. Vybavujeme je informacemi a dovednostmi, jak se v těch situacích chovat a vytěžit z nich maximum. Během našich aktivit si vše můžou vyzkoušet a později sami aplikovat. Příklad: Nepotřebuji, aby student chodil na kurz rétoriky, ale aby byl schopný představit se manažerovi firmy během minuty. A díky našim programům si to zkusí a ještě dostane od skutečného vedoucího pracovníka informaci, jak na něj působil a na čem by mohl ještě zapracovat. To jsou pro nás důležité věci.“
Foto: archiv
