Share on facebook
Share on twitter
Share on linkedin
Share on email

V detektivce Dicka Francise dostala jedna z postav Sid Halley, který přišel o ruku po střetu s koněm a posléze i se zločincem, před čtyřiceti lety myoelektrickou protézu. Ty současné fungují na principu snímání svalových vzorců.

Přesvědčit se o tom můžete na březnové konferenci INSPO, která představí nejnovější technologie pro osoby se specifickými potřebami.

Současné bionické myoprotézy rukou umožňují svým uživatelům operovat s křehkými předměty.

Mohou také provádět úkony složité na kooperaci různých částí těla – ať už jde o hru na hudební nástroje, zavazování tkaniček nebo třeba pití ze skleničky.

Na 20. ročníku konference se budou zájemci moci naživo seznámit nejen s takzvanou myorukou, ale rovněž s jedním z jejích uživatelů.

Bionické ruce mění životy

Revoluční myoprotézy dávají podle expertů lidem nové možnosti.

„Multiartikulární myoprotézy se od jiných protéz liší tím, že svým uživatelům umožňují vykonávat celou řadu činností,“ zdůrazňuje výjimečnost bionických myorukou Jan Maleš ze společnosti Ottobock, která tyto technologie vyvíjí. „Protéza totiž funguje na principu snímání myopotenciálů, kterými může uživatel pohybovat zápěstím či jednotlivými prsty. Získává tím mnohem větší samostatnost a může se sám například obléct nebo si třeba otevřít lahev s pitím,“ vysvětluje Maleš, jak zásadní vliv na kvalitu života lidí se zdravotním postižením mohou tyto protézy mít.

Díky systému snímání svalových vzorců umožňují tyto myoruce velmi přesné pohyby a navíc nabízejí velké množství úchopů. Každý z nich je vhodný pro jinou činnost a dohromady dávají lidem po amputaci či těm, kteří se narodili bez zdravé ruky, možnost vykonávat naprostou většinu manuálních činností – včetně zavazování tkaniček, házení nebo jiných aktivit náročných na koordinaci různých částí těla.

Nové tisíciletí, nové možnosti

Historie protéz rukou sahá již před začátek našeho letopočtu, ale to, co dokážou dnešní bionické protézy, patřilo donedávna jedině do vědeckofantastických příběhů.

Společnost Ottobock vznikla před více než sto lety jako předchůdce dnešních start-upů a vyráběla hlavně protézy pro raněné z první světové války. V roce 1965 však zavedla na trh myoelektrické protézy horních končetin fungující na principu slabých elektrických impulzů, které lidem s protézou poprvé umožnily zacházet s křehkými či naopak těžkými předměty.

Po roce 2000 společnost přišla se systémem různých úchopových vzorců, díky kterým se protéza stává skutečně univerzální pomůckou.

Vedle bionických myoprotéz existují v současnosti tři jiné druhy protéz horních končetin, žádná z nich ovšem nenahrazuje skutečné vlastnosti rukou. Kosmetické protézy mají pouze vizuální funkci, takzvané tahové protézy zase fungují čistě mechanicky a dovolují pouze uchopit jednoduché předměty. Sportovní protézy pak existují v rozdílných variantách a plní roli pomocníka při sportovních výkonech různého druhu, od jízdy na kole až po posilování. Teprve myoprotézy však dávají lidem možnost vykonávat každodenní manuální činnosti, se kterými by jim jinak museli pomáhat jejich blízcí – a tím jim dodávají také samostatnost a sebedůvěru.

„V posledních dvaceti letech se technologie pro lidi se zdravotním postižením vyvíjejí rychleji než kdy dříve. Díky inovativním přístupům, jakým je například myoprotetika, se některé pomůcky dostávají na úplně jinou úroveň, než jsme si na začátku století dovedli představit,“ komentuje úspěchy tohoto odvětví Jaroslav Winter, zakladatel a hlavní organizátor konference INSPO. „Některé technologie jsme si pak před dvaceti lety nedovedli představit vůbec – třeba aplikace pro mobilní telefony, které jsou dnes pro lidi se specifickými potřebami nedocenitelnými pomocníky,“ dodává.

Technologie, které pomáhají

„Měřítkem technologického pokroku by mělo být to, zda nové technologie pomáhají lidem, kteří to potřebují,“ připomíná Adriana Dergam, místopředsedkyně správní rady Nadace Vodafone ČR, která bude již posedmé generálním partnerem konference INSPO. „Jsme proto rádi, že můžeme stát po boku tohoto unikátního projektu, který představuje inovace, jež zlepšují kvalitu života konkrétním lidem,“ dodává Dergam.

Výzvy však nečekají jen na poli vědeckého vývoje, protože sama technologie není k ničemu, jestliže se nedostane k lidem, kteří ji potřebují. To je problém, který řeší i zájemci o bionické protézy – a zvlášť ti nejmladší. Díky Kontu Bariéry už má myoprotézu pět mladých uživatelů a proplácet je začínají i zdravotní pojišťovny, u dětí s jednostrannou vrozenou vadou je začaly proplácet od začátku roku 2019. Nechtějí je však zatím proplácet, pokud jde o jednostrannou získanou amputaci, ačkoli u těchto pacientů je včasná indikace protézy stejně důležitá. Je tomu tak i proto, že by se měl pacient s protézou naučit pracovat co nejdříve a nezvykat si vykonávat všechny činnosti jen jednou rukou.


Konference INSPO 2020 o technologiích pro osoby se specifickými potřebami 28. března v pražském Kongresovém centru

inspo.cz

Registrační formulář: goout.net/cs/listky/konference-inspo/ypsf/ (do 15. února registrace za sníženou cenu).

Program konference: inspo.cz/inspo-2020.

Vystoupení k tématu: Jan Maleš, Ottobock, Jakub Zachoval: Jaká je budoucnost protéz a co nám přináší bionika?

Další témata: K vidění budou i další přelomové technologie od zařízení pro ovládání počítače očima či přímo pomocí mozkové aktivity přes čtecí a naváděcí pomůcky pro nevidomé až po automatické přepisování řeči pro neslyšící.

 

Foto: archiv konference

Share on facebook
Share on twitter
Share on linkedin
Share on email

Napsat komentář

Marie Zemanová

Marie Zemanová

V redakci magazínu Inspirante pracuje od června 2018. Poslední dva roky působila v časopise Zora, předtím pracovala například v České televizi, iDNES a v Economii. Od srpna 2019 píše sloupek #za-zrak. Ve facebookovém profilu Za-Zrak informuje o životě bez zraku v souvislostech. Je součástí týmu Návštěvy POTMĚ, ve kterém se nevidomí setkávají se seniory. Kromě toho aktivně naslouchá ve vlastním projektu 1 Velké ucho.

Další příspěvky autora