Potvrzeno – řadím se do skupiny lidí, kteří dobu koronavirovou nedokázali využít k zahájení vysokoškolského studia, ovládnutí několika světových jazyků, vyplnění registrace dobrovolnické služby či přihlášky do MasterChefa, k vytvarování těla do kulturistické soutěže nebo stlučení psí boudy. Ani toho psa jsem si nekoupila. Prozatím jsem zvládla nehodit si z toho všeho mašli.
V den, kdy jsem se začala obávat, že po skončení karantény neprotlačím zadnici dveřmi do okolního světa, rozhodla jsem se, že se připojím k nekompromisní mistryni cviků, byť pouze přes televizní obrazovku. Nejprve se jen po očku mrknu, co to obnáší, osmělím se. Hmm, aha, tak to nevypadá až tak zle… Trošku náročnější sestava to je, pravda, ale tohle bych mohla zvládnout! Stačí si věřit a mít chuť. Vzrostlo mi sebevědomí i nadšení. Obojí trvalo do chvíle, než jsem zjistila, že jde teprve o rozehřátí před cvičením! Navazující pokračování nabralo sci-fi rozměr a splynulo mi v mlze. Matně jsem zaznamenala reklamní blok na výživové doplňky, vysílaný patrně pro jistotu, aby cvičenec nepošel na šok a vyčerpání.
Posilovací série vygradovala sebevražednými žabími a opičími úkony, některé se zapřením o pohovku. Žena nabádala, ať se každý přizpůsobí své pohovce. Ano, slyšela jsem dobře – pohovce, nikoli podložce. Tu jsem ještě nevyštrachala z komory, ale předcvičující ji stejně považovala za zbytečný luxus, protože tvrdá podlaha sportovce jedině zocelí! Co vám budu povídat, na pohovce jsem už zůstala. Poslechla jsem a krásně se jí přizpůsobila. Skoro jsme spolu splynuly – v souznění a pochopení.
Nebojte se, má to lepší než jen líný konec. Sebekriticky a zodpovědně jsem zvážila možnosti svých chatrných kloubů i dalších orgánů, zároveň však dala vale zahálce. Na „work out řádění“ to nebude, to jsem pochopila dávno, ale proč si třeba nepustit oblíbenou rytmickou hudbu a trochu si pro radost neskočit?! Policejní taneční výzva Udržuj odstup – umývej si ruce – nedotýkej se obličeje – zatanči je vtipná a chytlavá, minuty aerobiku jsou tak hned na světě. Vyluxovat a vytřít by to už také chtělo; projedu se tedy na vysavači, proletím na koštěti, alespoň nezbude tolik prostoru pro rozmrzelost ze zrušeného programu pálení čarodějnic, na který jsem se tolik těšila.
Nebuďme smutní, pokud něco nejde, nepůjde. V dnešní době je toho sice dost, ale například chroničtí pacienti tak žijí trvale, virus nevirus. Buď zůstaneme přilepení na těch pohovkách a chmurně budeme koukat na svět, nebo si zvolíme alternativní tempo, kterým se necháme vést, a užijeme si vesele čas i s upraveným režimem a omezeními.
Přeji vám pevné zdraví a ty nejhezčí tóny k tanci!
– Aby byl člověk opravdu šťastný, musí mít nějaký úkol a velkou naději. –
Gustav Knuth
– Život vám vrátí to, co do něho v každém okamžiku vkládáte. –
Reinhard K. Sprenger
Foto: Pixabay
