Share on facebook
Share on twitter
Share on linkedin
Share on email

Tento výrok jsem kdysi spatřila natištěný na hrnečku, který prodávali v dárkovém oddělení vedle knihkupectví. Přestože mám v kredenci trvale „přehrnečkováno“, zmíněný kousek jsem si domů ještě pořídila. Zatoužila jsem mít tu hlubokou pravdu denně na očích.

Knihy jsou totiž našimi věrnými přáteli, průvodci od dětství až do konce života. Jsou tu pro nás při objevování světa, stávají se záchytným bodem v období dospívání, zálibou v dospělosti. Cestují s námi na prázdniny a dovolené. Jsou neocenitelnými pomocníky při studiu, v zaměstnání a podnikání. Zpříjemní nám pobyt v nemocnici, zkrátí dlouhou chvíli v peřinách, když si doma kurýrujeme chřipku či nachlazení. Několik stránek přečtených před usnutím patří mezi pravidelné rituály mnohých z nás. Deštivé dny pak lákají zachumlat se pod deku a užít si dalších pár kapitol.

V knihách hledáme inspiraci, moudrost a víru, potěšení, humor, napětí, rady a návody…

Nabízejí nám zamyšlení, vzdělání, rozhled i nadhled; zábavu, odpočinek a snění – zvou nás do příběhů a do společnosti postav, v jejichž náručí ztrácíme pojem o čase a unikáme běžným starostem. Vydáváme se v nich za romantikou, dobrodružstvím a řešením záhad, odhalují a přibližují nám dechberoucí objevy. V několika okamžicích se můžeme přenést do míst a dob, kam se osobně nikdy nevypravíme.

Vůně a struktura knižního papíru jsou mému srdci bližší a nesrovnatelně vzácnější než drahý parfém a značková kabelka. Internetové obchody nemohou nahradit auru kamenných knihkupectví. Nechci si ani představit sci-fi scénář, v němž by technika zcela vytěsnila knihy z našich životů. Byly by o poznání chudší a smutnější. Lidé ustavičně touží mít křídla, aby mohli létat. Netuší, že je už dávno mají.

− Mnoho knih je jako klíč k neznámým komorám na hradě vlastního já. −

Franz Kafka

− Bojte se člověka, který přečetl jen jednu knihu. –

Denis Diderot

Foto: Pixabay

Share on facebook
Share on twitter
Share on linkedin
Share on email
Eva Havlíčková

Eva Havlíčková

Crohnovu chorobu jí diagnostikovali ve dvanácti letech. S tímto onemocněním zažívá pořádnou dávku chaosu, trápení a bolesti, ale nevzdává to. Ani ona, ani Crohn. Než ji zdravotní problémy vyřadily na několik let z aktivní činnosti, pracovala dlouhé roky na pozici asistentky ve farmaceutické společnosti. Miluje přírodu, hudbu, laskavý i černý humor, četbu knih a jejich vůni. Váží si rodiny a přátelství.

„Je to ve hvězdách, co nás v životě čeká za pouť. Nejdůležitější ale je, kolik úžasných dní prožijeme, a že vždy najdeme cestu! Všichni můžeme opakovaně začínat znovu a po pádu zase vstát, třeba i s nějakou tou boulí na těle i na duši. Na zázraky nevěřím, já na ně totiž spoléhám,“ říká Eva. V současné době působí jako korektorka a redaktorka v redakci magazínu Inspirante, který je jedním z hlavních projektů spolku Revenium.

Další příspěvky autora

Podpořte nás

QR Platba

Náš účet je:
115-5689490267/0100

Vězte, že veškeré finance půjdou na rozvoj projektů, které pomáhají lidem se znevýhodněním plnit si kariérní a životní sny. Inspirante je jedním z nich!