Pštrosí metoda versus mamut na kousky #nechbroukažít

To se nám to tu pěkně sešlo! V minulém „broukovi“ jsme měli koně, dnes se podíváme na zoubek pštrosovi a mamutovi… Strkání hlavy do písku před nevyřízenými a nepříjemnými záležitostmi nahradit pravidelným a postupným odkrajováním velkých soust, to je panečku tvrdá práce! 

Bez mučení přiznávám, že například v disciplíně třídění a kompletování lékařských zpráv a jiných dokumentů jsem přesně ten pštrosí typ. Um čistého stolu piluji stále dokola, protože vím, že se vyplácí ctít metodu „čapnout a opustit“. Nechápejte ji jako nevkusný návod pro nevytříbený styl rozchodů či pobídku k loupežnému přepadení, ale jako praktický postup při nepředvídaných událostech.  

Taková náhlá hospitalizace, jednání s úřady, vytopený byt a další šoky neposkytují příliš prostoru pro dumání a sepisování, lovení a horečnaté hledání potřebných údajů, papírů nebo věcí.

Osobně se opakovaně lopotím s administrativními složkami, soubory, poznámkami a vlastní pamětí, abych byla připravena na každou situaci a nenechala se zaskočit. Budu mít vše v pořádku!

 Jenže člověk míní a život mění. Proto nakonec stejně v určité fázi zamrznu nechutí pročítat si mementa (a ještě si je povinně morbidně schovávat!) chmurných zážitků, které se nadto opakují. Šuplíky se pak plní nepřehlednými štosy restů, které vyvolávají nejprve tichou, s postupujícím časem však dost hlasitou výčitku.  

Ani trvale sbalené zavazadlo do nemocnice nemám, nechci tím přitahovat katastrofy. Snažím se aspoň o kompromis – mít nejpotřebnější položky po ruce tak, abych je i v zapeklitých chvílích, kdy je člověku opravdu zle a k tomu spěchá nebo panikaří, bez problémů naházela do tašky. 

Ušetří se tím starosti a chaos navíc, zejména je pak zbytečně nenaložím svým blízkým. Ačkoli ti by vám teď určitě řekli něco jiného… Takže – odvážně vzhůru na mamuta!

– Na zítra odkládejte pouze věci, které jste ochotni nechat po své smrti nedokončené. –

Pablo Picasso

– Co můžete odložit jednou, odložíte vždycky. –

Bill Gates

Foto: Pixabay

Picture of Eva Havlíčková

Eva Havlíčková

Crohnovu chorobu jí diagnostikovali ve dvanácti letech. S tímto onemocněním zažívá pořádnou dávku chaosu, trápení a bolesti, ale nevzdává to. Ani ona, ani Crohn. Než ji zdravotní problémy vyřadily na několik let z aktivní činnosti, pracovala dlouhé roky na pozici asistentky ve farmaceutické společnosti. Miluje přírodu, hudbu, laskavý i černý humor, četbu knih a jejich vůni. Váží si rodiny a přátelství. „Je to ve hvězdách, co nás v životě čeká za pouť. Nejdůležitější ale je, kolik úžasných dní prožijeme, a že vždy najdeme cestu! Všichni můžeme opakovaně začínat znovu a po pádu zase vstát, třeba i s nějakou tou boulí na těle i na duši. Na zázraky nevěřím, já na ně totiž spoléhám,“ říká Eva. V současné době působí jako korektorka a redaktorka v redakci magazínu Inspirante, který je jedním z hlavních projektů spolku Revenium.

Další články

Podpořte nás

Náš účet je:
115-5689490267/0100

Vězte, že veškeré finance půjdou na rozvoj projektů, které pomáhají lidem se znevýhodněním plnit si kariérní a životní sny. Inspirante je jedním z nich!

Udržitelnost a etika skupiny ČEZ