Inspirante

Klára Šmejkalová

Básnířka, fanda dobré literatury a japonských anime. Vystudovala jsem psychologii na Univerzitě Karlově v Praze. Psala jsem např. pro Mladou frontu nebo Hospodářské noviny, starala se o děti na psychiatrii nebo trénovala potkany v laboratoři. Mám diagnostikovanou schizofrenii a ráda bych jednou působila jako psycholožka.
Televize

Média plná stereotypů #Schíza

Nemám doma televizi. Jelikož jsem teď dva dny přespávala v bytě, kde televize je, měla jsem možnost zakusit, co je tak denním chlebem většiny obyvatelstva – tedy normální televizní program. Kromě stereotypních a trochu únavných (byť nutných) zpráv o koronaviru jsem zhlédla několik reality show, seriál z nemocničního prostředí a také edukativně-zábavný pořad o práci policistů České republiky. Co se týče mých dojmů, jako vytržení

Více »

Není nemoc jako nemoc #Schíza

Celým světem teď otřásá pandemie koronaviru. Já se paradoxně tolik nebojím. Nikdy jsem netrpěla na chřipky, takže mi zdravý rozum říká, že mám jakous takous imunitu a mohu být v klidu. Ačkoliv čísla nakažených rychle stoupají, já mám strach z jiné věci. Velmi často sama sebe pozoruji a diagnostikuji si různé smrtelné nemoci. Obvolávám pak všechny kamarády a sděluji jim své vyfabulované příznaky. Podle papírů

Více »
Natálie Dočekalová

Diagnóza není výzva k pokoření, ale součást života, říká básnířka

Natálie Dočekalová je studentka Literární tvorby na Vysoké škole kreativní komunikace, básnířka, milovnice hororů a také moje dobrá kamarádka. Mimoto se narodila s neurologickým postižením, tzv. meningoencefalokélou. Tyto okolnosti nás dovedly do kavárny, kde jsme si povídaly nad šálkem teplého chai latté o literatuře, metalové hudbě, ale také o tzv. inspiračním pornu.

Více »
Gothic

O hledání identity aneb o subkulturách #Schíza

Nikdy jsem nepatřila do žádné subkultury. Sice už dávno nejsem v pubertě, kdy člověk neustále řeší přináležitost k nějaké skupině, ale mám pocit, že hledání svého místa ve světě skrz identifikaci s určitou rolí se mě stále týká. Je to nikdy nekončící proces. Jak víme z vývojové psychologie (a jistě to odtušíme i z vlastní zkušenosti), v době dospívání jde hlavně o partu kamarádů a počátky profesní

Více »

Jak jsem slavila svatého Valentýna #Schíza

Ačkoliv (nebo právě proto), že jsem nikdy neslavila svátek svatého Valentýna (a to i v dobách, kdy jsem byla zadaná), s radostí jsem letos přijala návrh několika single kamarádek, že ho půjdeme zapít do klubu na koncert. Popravdě, ani jsem si o zmiňované akci nesháněla podrobnější informace. Stačilo mi, že jde o rockovou hudbu a vstup je zdarma. To mě, v rámci mé lhostejnosti k tomuto

Více »

Strach je zhoubný, říká autorka knihy Díra v hlavě o boji s rakovinou mozku

Ivana Sedláčková, autorka deníku Díra v hlavě mi ukázala cestu, absolventka VŠE, matka. Tak by se dala charakterizovat žena, která dvakrát porazila rakovinu mozku a napsala o tom knihu. Otevřenost, nadhled, pozitivní přístup. Takové jsou mé dojmy ze setkání v centru Prahy, kde jsme s rodačkou z Příbrami stihly probrat vliv psychiky na fyzické zdraví, zhoubnost strachu, ale také třeba změněné stavy vědomí.

Více »

Utužovat vztahy #Schíza

Bude to zanedlouho rok, co jsem se přestěhovala do svého současného bytu. Předtím jsem během dvou let stihla změnit domovinu celkem třikrát. První samostatné bydlení bez rodičů byla bezesporu velká věc, až nyní jsem však spokojená. A stále zakouším ten pocit svobody a samostatnosti. Snažím se postavit na vlastní nohy. A stále se učím. 

Více »

Jak jsem začala koukat na anime #Schíza

Když se mě někdo zeptá, co mám zrovna rozkoukáno za seriál, většinou nevím, jak odpovědět. Už nějakou dobu totiž nekoukám na klasické hrané filmy. Nemám Netflix ani HBO, takže jsem tak trochu „mimo“ mainstreamové dění. Téměř veškerý svůj volný čas vyplňuji koukáním na seriály animované. Jedná se o japonské anime, tedy styl seriálů, popřípadě filmů s japonskou kresbou, určené především pro dospělé publikum. Jde vlastně

Více »

Vánoce jsou pryč, povinnosti zůstávají #Schíza

Svátky jsem nikdy nějak extra neprožívala. Možná je to záležitost posledních pár let, související s věkem, možná je to tím, že jsem je vždy považovala za samozřejmé, s hladkým průběhem, bez konfliktů. Rozhodně mohu říct, že na dětství mám krásné vzpomínky. To jsme seděli s rodiči u velkého proutěného stolu, prosklenou zeď po boku, a táta se podíval z okna a zvolal: „Támhle proletěl!“ A já jako to nejšťastnější dítě

Více »

Jak jsem začala dělat mindfulness #Schíza

Několik let zpátky jsem se ucházela o pozici redaktorky webu o mindfulness. Práci jsem sice nezískala, ale byl mi místo toho nabídnut zdarma kurz mindfulness, který tento web poskytoval. Nabídku jsem s nadšením přijala, ovšem realizace a zapojení se do kurzu byly už méně entuziastické. Sice jsem se zaregistrovala a uplatnila členský kód, dokonce jsem si pustila video z první lekce, ale tím to tak skončilo.

Více »

INSPIRANTE doporučuje