Sudha Chandran je indická herečka a tanečnice stylu Bharatanatyam (nejrozšířenější forma indického klasického tance). V 80. letech si zranila nohu při dopravní nehodě, postupně končetinu postihla gangréna a rodiče se rozhodli nohu amputovat. To však nezabránilo její umělecké kariéře: je nadále zavedenou tanečnicí stylu Bharatanatyam a vystupuje v televizi a filmech jako před nehodou.

Sudha Chandran se narodila v Bombaji, ačkoliv její rodina pochází z města Vayalur v Tamil Nadu. Její prarodiče, kteří byli tamější čtvrtá generace, emigrovali z Tamil Nadu do Palakkadu v Kérale. Její otec K. D. Chandran pochází z Trichy ve státě Kérala a nyní mu je 92 let. Do Bombaje přišel už ve 14 letech, aby si vydělal na živobytí, neboť byl nejstarší ze sourozenců a bylo nutné, aby zabezpečil rodinu. Pracoval například jako písař na částečný úvazek. Jedním z jeho snů bylo pojmenovat svoji dceru právě Sudha a udělat z ní tanečnici. To se mu povedlo, ačkoliv cesta za úspěšnou vizí nebyla jednoduchá. Sudha je jedináček. Její matka byla zpěvačka a dědeček milovník umění. Lásku ke kultuře tedy Sudha evidentně má v genech, a tak její cesta nemohla být jiná.

Sudha Chandran však nejprve získala bakalářský titul z Mithibai College v Bombaji a následně magisterský titul z ekonomie. Ovšem předtím, v květnu 1981, kdy jí bylo 16 let, si při dopravní nehodě vážně poranila nohy. Po akutním ošetření ji přijali do nemocnice Vijaya v Madrásu, kde zjistili, že se na její pravé noze objevila gangréna. Byla nutná amputace. Pro Chandran to bylo přirozeně nejtěžší období života. Po nějaké době však získala znovu možnost pohybu díky protetické končetině, jež jí umožnila vrátit se i k tanci. Vystupovala v Indii, Saúdské Arábii, Velké Británii, USA, Spojených arabských emirátech a dalších zemích. V roce 1994 se provdala za asistenta režiséra Raviho Danga a získala čestný doktorát od Invertis University.

Právě vzdělání bylo pro její rodiče velmi důležité, vždy věřili, že by se Sudha měla dobře učit. Nemusela ani pomáhat matce v kuchyni či s úklidem, aby se mohla soustředit na studium. Matka dokonce opustila místo v oboru ručních prací a naplno se věnovala výchově jediné dcery. Školu měla Sudha od sedmi ráno do dvou odpoledne, poté šla domů na oběd, vypracovala úkoly a šla na hodiny tance, které trvaly do devíti večer. V deset byla zvyklá chodit spát a až do dospělosti si navykla tvrdě pracovat, neboť věděla, že peníze se vydělávají těžce a člověk by si jich měl vážit – utrácet je na věci, které jsou potřeba, nikoliv jimi mrhat. Za její úspěšnou kariérou tedy stojí tvrdá práce. I v dospělosti je zvyklá pracovat do desáté, jedenácté večer, a když má zrovna volno, ráda je tráví se svým otcem, nebo uklízí dům – tak je prý nejšťastnější, dělá to raději než jít se svým mužem do kina.

Sudha nikdy nebyla zlobivé dítě. Matka dbala na její důslednou výchovu a vštěpovala jí do hlavy, že je Indka z jihu a bráhmanka (tedy příslušník nejvyšší hinduistické kasty), taková, že je její kultura. Některým lidem sice připadala jako páv, co se jen tak s někým nebaví, ale když studovala umění na vysoké škole, našla si pár přátel, s nimiž se stýká dodnes. Zvláštní jí připadala kamarádka Meena, jež se chovala trochu jako kluk. Sudha o tom hodně přemýšlela, jak je něco takového v jejich kultuře možné. I přes tuto odlišnost však k sobě měly velmi blízko, Sudha se seznámila ještě s dalšími dívkami a vytvořili si svoji partu. Matka je někdy zvala domů, ale dívky si užívaly, že mohou mít svoje tajemství.

A právě ta fatální dopravní nehoda, která se Sudze přihodila, jejich přátelství ještě utužila. V nemocnici v Madrásu zůstala půl roku a kamarádky jí neustále psaly dopisy, vzpomněly si na ni pokaždé, když navštívily jejich oblíbený obchod, přestaly dokonce chodit do oblíbeného kina. Když Sudha začala studovat ekonomii, našla si kamaráda. Začali se spolu bavit v knihovně, a když Sudha začala mít kvůli zranění problémy s chůzí, kamarád Dinesh ji pravidelně vozil na hodiny, ačkoliv měl v tu dobu přítelkyni – s níž se později oženil. Přátelství mezi ním a Sudhou však vytrvalo, dál jí pomáhal, s čím bylo potřeba. Měla tak na čem stavět, měla se o koho opřít. 

Rovněž její herecká kariéra je postavena na té taneční. Zahrála si například v seriálech Kaahin Kissii Roz či Naagina a byla oceněna National Film Award – zvláštní cenou poroty za snímek Mayuri, který je založen na jejím životě. Byla rovněž soutěžící v televizní sérii Jhalak Dikhhla Jaa. A tak bychom mohli pokračovat. Sudžin život by vydal na celý další článek, ale na to zde nemáme prostor. Doufám, že vás její život oslovil tak jako mě a je vám třeba připomínkou, že na tvrdé práci a vřelých vztazích záleží, (nejen) když chcete v životě něčeho dosáhnout.

Foto: pixels.com, wikipedia.org

Klára Šmejkalová

Klára Šmejkalová

Básnířka, fanda dobré literatury a japonských anime. Vystudovala jsem psychologii na Univerzitě Karlově v Praze. Psala jsem např. pro Mladou frontu nebo Hospodářské noviny, starala se o děti na psychiatrii nebo trénovala potkany v laboratoři. Mám diagnostikovanou schizofrenii a ráda bych jednou působila jako psycholožka.

Další články

Podpořte nás

Náš účet je:
115-5689490267/0100

Vězte, že veškeré finance půjdou na rozvoj projektů, které pomáhají lidem se znevýhodněním plnit si kariérní a životní sny. Inspirante je jedním z nich!