Share on facebook
Share on twitter
Share on linkedin
Share on email

Blíží se Vánoce a já bilancuji uplynulý rok. Hlavně pracovní život. A zjišťuji, že zdání klame. Nebyla jsem odjakživa psycholožkou. Nebyla jsem odjakživa ani spisovatelkou. Ačkoliv psát příběhy jsem začala dřív, než jsem začala analyzovat příběhy lidí v jejich hlavách. Rodiče ze mě chtěli mít literátku nebo historičku. Ne psycholožku, co pracuje s pomatenci. Nakonec jsem tu psychologii stejně vystudovala. Nikde však není psáno, že nevystuduji ještě tu literaturu.

Proč to píšu. Hodně vnímám kontrast mezi vlastním sebeobrazem a mým obrazem v očích druhých. Dlouho jsem se považovala za vědkyni zalezlou v laboratoři s potkany a šťourající se v hlavách přímo doslova. Ale nakonec měli rodiče pravdu, stejně asi skončím u literatury. Každý má zkrátka svou cestu. Každý ke svému snu spěje jinou rychlostí. Vida, tady ze mě mluví ukázková psycholožka. Psycholožka, co o tom píše sloupek. Takže kousek té literatury v tom přece jen je.

A nejde jen o hledání identity jednotlivce. Společnost od toho nejde oddělit. Mám na mysli exaktní a humanitní obory. Dlouho jsem koketovala s biologií a neurovědami, protože jsem měla pocit, že to jsou ty „chytré“ a „prestižní“ obory, co mi zajistí uznání a respekt. Chtěla jsem dohnat svoji nepraktičnost a sklon k humanitním oborům vyvážit tabulkami a čísly. Zkušenosti mi však potvrdily, co předvídali rodiče: jsem humanitní typ. A já uznávám, že je to naprosto v pořádku.

Domnívám se, že tlak na exaktnost je něco, s čím se dnes potýká mnoho lidí. Nakonec podle mě dojdeme k tomu, že hranice mezi rozumem a citem neexistuje. Nebo je přinejmenším velmi tenká. Jdu tedy zavřít excelovskou tabulku se seznamem dárků a jdu si číst knížku. Bez tlaku na to, kolik toho přečtu nebo kolik dárků mi ještě schází. Jdu prostě jen tak být.

Share on facebook
Share on twitter
Share on linkedin
Share on email
Klára Šmejkalová

Klára Šmejkalová

Básnířka, fanda dobré literatury a japonských anime. Vystudovala jsem psychologii na Univerzitě Karlově v Praze. Psala jsem např. pro Mladou frontu nebo Hospodářské noviny, starala se o děti na psychiatrii nebo trénovala potkany v laboratoři. Mám diagnostikovanou schizofrenii a ráda bych jednou působila jako psycholožka.

Další příspěvky autora

Podpořte nás

Náš účet je:
115-5689490267/0100

Vězte, že veškeré finance půjdou na rozvoj projektů, které pomáhají lidem se znevýhodněním plnit si kariérní a životní sny. Inspirante je jedním z nich!