Jedno březnové odpoledne patřilo v kavárně spolku Revenium tématu, které se týká každého z nás – spánku. Na besedě o něm mluvila odbornice na spánkovou medicínu profesorka Soňa Nevšímalová. Dozvěděli jsme se, že bychom měli více spát, ale také to, že odpolední šlofík může být prospěšný. Kdo byl ospalý, mohl se povzbudit šálkem naší výběrové kávy Naturpark12.
Role hostitelky se ujala předsedkyně spolku Hana Potměšilová, kterou pojí s paní profesorkou více než dvacet let známosti. Kavárna praskala ve švech, většina posluchačů byla z řad zaměstnanců ČEZ, očividně nalákaných pozitivní zkušeností z předchozích akcí.
Na začátku jsme se dozvěděli méně známý detail z profesorčina života: v mládí toužila stát se zpěvačkou a dokonce měla k této kariéře nakročeno, zpívala ve sboru České filharmonie. Nakonec však zvítězila medicína.
Spánek jako základ zdraví
„Spánek je klíčový pro regeneraci, paměť, kreativitu i imunitu,“ zaznělo hned v úvodu. Kromě výzkumů jsou oporou těmto tvrzením zkušenosti známých osobností. Výjimečný jamajský sprinter Usain Bolt si před závodem potřeboval zdřímout. Geniální vědec Albert Einstein přišel na definitivní teorii relativity ve spánku. A také muzikanti skupiny Beatles slyšeli ve snech melodie k hitům Yesterday a Let It Be.
Spánek dospělého člověka by měl trvat 7–9 hodin a jeho délka a kvalita může zásadně ovlivnit vznik Alzheimerovy choroby, obezitu, cukrovku či infarkt. Spánkový deficit je totiž tichý nepřítel – moderní společnost spí o hodinu až dvě méně, než by měla!
Zazněla i fascinující fakta: plod prokazatelně začíná snít už ve 30. týdnu těhotenství. Přibližně 10 % lidí dokáže své sny vědomě ovlivňovat – jde o takzvané lucidní snění. A ženy spí v průměru o hodinu déle než muži.
Pozor na modré světlo
„Děti s neurovývojovou poruchou mají vždy narušený i spánek,“ upozornila profesorka. U těchto dětí s poruchou autistického spektra či ADHD pomáhá s kvalitou spánku medikace. „Naprostá většina dětských poruch spánku však má příčinu výchovnou, ne neurologickou,“ dodala.
Spánek má také zásadní vliv na děti a jejich schopnost učení, řeč i chování. Velkým nepřítelem kvalitního odpočinku je dnes modré světlo z obrazovek, které blokuje tvorbu hormonu melatoninu – děti a dospívající by se mu měli vyhnout alespoň dvě hodiny před usnutím.
Chrápání, apnoe a melatonin
„Ano, ženy chrápou,“ odpověděla profesorka s úsměvem na dotaz. „Ale většinou až po menopauze.“ A dodala, že s chrápáním často souvisí spánková apnoe – porucha, jež zvyšuje riziko infarktu, cukrovky i obezity a vyžaduje odbornou léčbu. Pokud máte podezření, je třeba se obrátit na spánkovou laboratoř.
„A co doplňky stravy z lékárny?“ zněl další dotaz z publika. Volně dostupné produkty s obsahem melatoninu pomohou usnout, ale nezaručí kvalitní spánek celou noc, zněla odpověď. Efektivnější jsou přípravky na předpis, které melatonin uvolňují postupně. Enormně důležitý pro kvalitní spánek je také vitamín D a železo – jeho nedostatek způsobuje pohybové poruchy (např. neklidné nohy).
Malý šlofík? Ano, ale s mírou
Odpolední siesta má své výhody – krátký odpočinek po obědě skutečně prospívá. Studie dokonce ukázaly, že zrušení siesty vedlo k nárůstu infarktů. Ale pozor: spánek by neměl přesáhnout půl hodinky. A doženeme o víkendu to, co jsme zameškali během týdne? Do určité míry ano, ale „dospat celý týden najednou“ úplně nejde.
Přítomné pobavily i příběhy z praxe – paní si například stěžovala, že ji každou noc budí manžel, kterému stačí spát pár hodin. Zatímco on byl spokojený, ač nespal, ona byla vyčerpaná. „V takových případech by víc než neurolog pomohl psycholog,“ poznamenala Hana Potměšilová.
Závěrečný potlesk a poděkování patřily paní profesorce za její sdílené celoživotní zkušenosti a Haně Potměšilové za pohotovou a vtipnou moderaci celého setkání. Přijďte se inspirovat, pobavit i zamyslet také příště – 10. června bude naším hostem adiktolog Ondřej Sklenář s tématem závislosti.
Foto: Michal Janků
