Roztroušená skleróza začíná většinou mezi 20. a 40. rokem života a se zapomínáním jako u starých lidí nemá vůbec nic společného. V úvodní fázi jde zejména o zánět nervového systému, konkrétně mozku a míchy. Přestože je diagnóza velmi závažná, přesná příčina nemoci není stále známá. Dá se jí tedy nějak předcházet a je možné ji vyléčit?
Posuny v léčebných možnostech jsou v posledních letech velké, lékaři mají k dispozici celou škálu moderních léků. V případě České republiky jsou pacienti s roztroušenou sklerózou (RS) v péči specializovaných neurologů. Klíčovými prvky v péči o pacienty jsou včasné rozpoznání nemoci a sledování jejího vývoje, což v kombinaci s vhodnou medikací může výrazně zlepšit kvalitu života.
Další související nemoci
„Roztroušená skleróza postihuje především mladé lidi a vyskytuje se převážně v mírném pásmu severní polokoule. V Česku se onemocnění týká 170 až 200 nemocných na 100 000 obyvatel, což představuje 17 až 20 tisíc pacientů,“ říká prof. MUDr. Jan Mareš, Ph.D., MBA, vedoucí Centra vysoce specializované péče pro roztroušenou sklerózu a zástupce přednosty Neurologické kliniky LF UP a FN Olomouc.
Jde o autoimunitní onemocnění, při němž dochází k rozvoji zánětu v mozku a míše. „V důsledku těchto procesů pak pacient pociťuje projevy nemoci, mezi které se řadí například zánět očního nervu, mravenčení na polovině těla, únava, špatná koordinace pohybů aj. Tyto projevy přicházejí zpočátku ve formě tzv. atak, které představují období, kdy pacient příznaky nemoci pociťuje. Ataky trvají nejméně 24 hodin, většinou řádově dny, méně často týdny.“
Zpomalení přenosu informací
Při detailním pohledu dochází v případě roztroušené sklerózy k tomu, že imunitní systém, který normálně chrání organismus před infekcemi, v tomto případě chybně napadá vlastní tkáně. „Autoreaktivní imunitní buňky se dostávají do centrálního nervového systému a produkují zde řadu zánětlivých látek, které poškozují nervová vlákna.“ Tedy nervové výběžky, které jsou součástí neuronů a s jejichž pomocí spolu neurony komunikují.
„Tato nervová vlákna mají na svém povrchu ochranný myelinový obal, k jehož poškození dochází právě vlivem zánětlivého procesu v mozku a míše. Poškození ochranných myelinových obalů pak způsobuje zpomalení přenosů informací z centrálního nervového systému do celého organismu. I přes částečnou obnovu myelinu dochází postupně k degeneraci samotných výběžků a vzniku gliózy neboli jizvy (název skleróza pochází z řeckého skleros – tuhý, jizva, pozn. red.). Tento postupný zánik nervové tkáně souvisí s nárůstem neurologického postižení a rozvojem invalidity,“ vysvětluje Mareš.
Ve skutečnosti to pak vypadá například tak, že má pacient problémy s chůzí nebo rovnováhou. V průběhu nemoci se mohou projevit i poruchy myšlení, v žádném případě však nejde o zapomínání jako u starých lidí, s čímž může být název roztroušená skleróza mylně spojován.
Průběh onemocnění a projevy formou atak
Nejčastější formou roztroušené sklerózy je takzvaná relaps-remitentní, u které se střídají ataky (relapsy) a klidová období (remise). „Jelikož roztroušená skleróza postihuje jakoukoli část mozku a míchy a způsobuje v nich zánět, projevy ataky mohou být různorodé. Mezi ty nejčastější patří zánět očního nervu, který se projevuje rozmazaným nebo dvojitým viděním či výpadky zorného pole.“
Dále se mezi ně řadí mravenčení na polovině těla, špatná koordinace pohybů, ale také únava, poruchy soustředění nebo i závratě. „Pokud má organismus dostatek sil se s nemocí vyrovnat, pacient si v počátcích po odeznění ataky ani nevšimne, že se v jeho těle něco dělo, a funguje dál zcela normálně. Podle lékařů je tato forma či fáze roztroušené sklerózy nejlépe ovlivnitelná léčbou,“ uvádí Mareš.
Příčiny nemoci a jak se diagnostikuje
Přesné příčiny onemocnění nejsou stále známy. „Předpokládá se však, že na rozvoj roztroušené sklerózy má vliv dědičná dispozice, nedostatek vitamínů B a D nebo znečištěné životní prostředí, v němž dochází k narušení obranyschopnosti organismu. Ale spouštěčem může být i některá virová nebo bakteriální infekce, případně dlouhotrvající stres a zátěž.“
Zda má stres tak zásadní roli v aktivaci zánětlivého či autoimunitního procesu, však není dosud zcela potvrzeno. „Mezi základní určení diagnózy patří vyšetření pomocí magnetické rezonance a mozkomíšního moku. Po těchto vyhodnoceních lékaři mohou u velké části pacientů s jistotou říci, zda se jedná o roztroušenou sklerózu, či nikoli.“
Jaká je léčba?
Co se týká léčby roztroušené sklerózy, lékaři rozlišují mezi akutní terapií a dlouhodobou. V případě akutní léčby se léčí každá ataka, a to kdykoli, jak na začátku onemocnění, tak i tehdy, kdy se pacient s nemocí léčí dlouhodobě.„Terapie ataky spočívá v podání protizánětlivě působících kortikosteroidů, nejčastěji nitrožilně. Terapie dlouhodobá má pak za cíl zpomalit celkový průběh choroby, zredukovat počet atak a pokud možno předejít rozvoji invalidity,“ upřesňuje profesor Mareš. Léčba roztroušené sklerózy však podle něj není pouze o podávání léků. Pacient ji může podpořit také vyvarováním se stresu a cvičením pod dohledem fyzioterapeutů.
Zdroj: ctidoma.cz
Foto: pixabay.com
