Hiporehabilitace, jedno slovo, které mnoho znamená. Většina lidí si asi představí hlavně hipoterapii, tedy formu fyzioterapie, která využívá blahodárného pohybu koňského hřbetu. Ale hiporehabilitace má mnohem širší rozměr. O různých způsobech, kterými lze s pomocí koní léčit, jsem si povídala s Klárou Novotnou ze spolku Hiporehabilitace Calamity Jane.
Hiporehabilitace Calamity Jane, z.s., sídlí na ranči v malé jihočeské vesničce Probulov. Na ranči se to hemží životem, kromě koní tu mají spoustu jiných domácích zvířat, některá využívají v animoterapii. Klára je amazonkou a hlavním mozkem i srdcem celého projektu, ale kromě ní při hiporehabilitaci pomáhá celý tým, včetně fyzioterapeutky – bez fyzioterapeuta se totiž hipoterapie neobejde.
Hiporehabilitace není jen o fyzioterapii prostřednictvím koně, ale je toho mnohem více, že? Jakým formám hiporehabilitace se tady v Calamity Jane věnujete?
Věnujeme se především Hiporehabilitaci v pedagogické a sociální praxi (HPSP). To je metoda speciální pedagogiky, sociální pedagogiky a práce, využívající prostředí určeného pro chov koní a práci s nimi, také kontaktu s koněm a interakce s ním jako prostředku k motivaci, aktivizaci, výchově a vzdělávání lidí se zdravotním nebo sociálním znevýhodněním nebo specifickými potřebami. V týdnu máme dva skupinové kroužky, které vede instruktorka HPSP. Dále nabízíme, a to je myslím velmi zajímavé, individuální lekce pro děti s těžším postižením nebo děti hodně maličké. Dále děláme formou víkendových hipopobytů také klasickou hipoterapii. Na tu k nám dojíždí externí fyzioterapeutka.
Zmínila jsi HPSP, pro koho je hiporehabilitace vhodná? Už je určitě jasné, že nejde jen o klienty s tělesným handicapem.
V podstatě pro kohokoliv se vztahem ke zvířatům. Mohou to být děti s poruchami učení a chování, s vadami řeči, s autismem. U dětí s autismem může zvíře dlouhodobým a pozvolným působením plnit roli prostředníka mezi jejich světem a okolím. Také to však mohou být senioři, onkologičtí pacienti, lidé s duševním onemocněním. A samozřejmě lidé s tělesným postižením, nejčastěji s DMO, LMD, svalovou dystrofií, také epileptici.
Jaké další přínosy má pro klienty kontakt s koňmi?
Kontakt s koněm má ohromný přínos jak pro nemocné, tak pro zdravé děti (a nejen děti!). Kůň má úžasný vliv na psychiku, díky koni se děti snaží a překonávají své hranice, posouvají se. Cílem HPSP má být rozvoj hrubé i jemné motoriky, zlepšení fyzické kondice, pohybové koordinace. Děti se učí sebeuvědomění, koně je podněcují ke hře, k pohybu. Kůň je živý tvor, a vyžaduje tak schopnost spolupráce, děti se učí spolupracovat jak se zvířetem, tak mezi sebou a nakonec i s jinými lidmi. Je to vlastně zážitková pedagogika.
Hodně důležitá je citová složka, mezi člověkem a zvířetem se snadno buduje vztah, zvíře nesoudí. Rozvíjí se také koncentrace a paměť, neverbální komunikace, sebekontrola.
V širším rámci tak nejen děti získávají pracovní návyky, schopnost snáze se začlenit do společnosti, učí se orientaci v prostoru a čase – o koně je třeba se postarat, vše má svůj řád.
Jakou povahu by měl mít hiporehabilitační kůň? A jak dlouho trvá takový výcvik a skládají u vás koně zkoušky?
Hiporehabilitační kůň může mít různou povahu, vyloženě na hipoterapii musí být kůň především zdravý a mít pravidelné chody. Musí být poslušný a respektovat vodiče, musí být klidný, aby se nepolekal divných zvuků nebo předmětů, takže tak trochu splachovací. 🙂 Ale koně, kteří se využívají v HPSP, mohou být velmi různí, protože nevozí děti s handicapem. Děti s nimi třeba pracují ze země, a to se někdy hodí kůň citlivější, jindy naopak flegmatik. Co je však pro všechny koně společné, musí mít kladný vztah k lidem a nesmí být agresivní. Koně u nás samozřejmě zkoušky dělají, momentálně máme šest koní, kteří mají složené zkoušky – tedy mají licenci udělenou Českou hiporehabilitační společností. Jejich výcvik trvá různě dlouho, hodně záleží na povaze koně a v jakém stavu se k nám dostal. Udělali jsme zkoušky i s bývalým plemenným hřebcem nebo s koněm, který byl neochočený, vůbec neznal lidi a velice se jich bál.
Na ranči Calamity Jane kromě hiporehabilitace nabízejí i prohlídky, zážitkové pobyty na farmě a ježdění na koních. Dveře se tu doslova netrhnou a vítaný je každý, už to samo o sobě působí v dnešní době blahodárně.
