Pohlazení od psycholožky
V poslední době často slýchám slovo restart. Restart v práci, restart v podnikání, restart ve vztazích, restart životního stylu… Ale copak jsme počítače, které můžeme restartovat?
Když běžec při závodě „ulije“ start, nedejbože dvakrát za sebou, čeká závodníky vždy nový start. Žádný restart. Mezitím se totiž odehrává tolik skutečností: běžců je v horším případě o jednoho méně, prožívají silné emoce, v hlavě se rodí spousta myšlenek, zrychlí se dech, po tělech stékají krůpěje potu. A to je čeká ještě úprava nohou ve startovacích blocích, srovnání rukou na čáře, diváci na tribuně si povídají, někdo si objedná něco na občerstvení, startér si znovu nabíjí pistoli. Odehraje se tolik nových věcí. A nový start!
Restart si představuji jen u počítače, který obnovuje svoje funkce. Ale přitom se nic nového neinstaluje. Prostě se informace utřídí a nic nového se nepřidává. Pokud si tam vir nežije svým životem, nic nového se neděje. Proto mi slovo restart v souvislosti s životem člověka od začátku nesedí. Je ale jiná doba a používají se nová pojmosloví. Mladí lidé již nejdou na setkání, ale mají mítink. Jedou v projektech, mají prezentace. Nemusí se některé věci učit, protože si je “vygůglují”.
Když chceme u sebe něco změnit, je nutné se rozhodnout a převzít zodpovědnost. Udělat věci, které jsme do té doby ještě neudělali. A ODSTARTOVAT TO! Pro mnohé z nás, kteří máme nějaký ten handicap, je vhodnější, než se „pouštět do velkých projektů“, udělat trochu toho žádoucího každý den. Něco málo z našich zlozvyků či nechtěného ubrat. Mnohdy se pouštíme do velkých změn a ono nás to za pár dní semele. Lepší je nové věci dělat postupně, ale vytrvale. Každý den něco špatného pryč a něco žádoucího přidat. Využijme při tom mobilní telefon a jeho funkci, kterou má každý z nich.
Co takhle začít tím, že si do mobilu dáme na druhý den tři upomínky. A když nás telefon upozorní, tak se zastavíme, uvědomíme si, jak se právě teď cítíme, prodýcháme se a napijeme se čisté vody. Pochválíme se, že jsme se dokázali zastavit, narovnáme se, usmějeme se uvnitř sami pro sebe a úsměv na našich rtech – ten předáme do našeho okolí. Prostě takový nový START! Někde se nový začátek musí ODSTARTOVAT.
Foto: Archiv Zuzky Nemčíkové
