Lékař je povinen vám sdělit vše, co se týká vašeho zdraví. Je povinen vám srozumitelně podat informaci o výsledcích vašich vyšetření, o možných způsobech léčby a jejích rizicích, alternativách a prognóze onemocnění (odhad vývoje onemocnění). Zaměstnavatel nemá právo zjišťovat informace o zdravotním stavu zaměstnance kromě informace o zdravotní způsobilosti pracovníka vykonávat danou pozici.
U lékaře
Máte právo určit jakoukoli osobu nebo osoby, které mohou být informovány o vašem zdravotním stavu, a to při přijetí k poskytování zdravotní péče nebo kdykoli po přijetí. Určení osoby nebo osob můžete kdykoli změnit. Jména vámi určených osob budou součástí vaší zdravotnické dokumentace.
Zdravotničtí pracovníci jsou ze zákona vázáni mlčenlivostí. To znamená, že informace o vašem zdravotním stavu mohou podat pouze vám, osobám vámi určeným a dále osobám uvedeným v zákoně o zdravotních službách (další možnosti prolomení povinné mlčenlivosti viz § 51 zákona o zdravotních službách).
Zdravotničtí pracovníci podávají informace pouze v rozsahu svých kompetencí!
V případě poskytování informací po telefonu může být totožnost osob ověřena prostřednictvím hesla či kódu. V tomto případě při přijetí do zdravotnického zařízení lůžkové péče obdržíte číselný kód, popřípadě budete vyzváni ke stanovení vlastního hesla. Pak už záleží jen na vás, komu tento kód či heslo sdělíte. Osobě, která tento kód či heslo uvede, jsou pak informace podávány. Ověření totožnosti volajícího je možné i formou tzv. kontrolních otázek. Volba způsobu ověřování totožnosti osob, jimž jsou podávány informace, záleží na poskytovateli zdravotních služeb. Telefonické informace mohou být podávány na základě znalosti kódu a současně pouze osobám určeným podle předchozího odstavce, probíhá tzv. dvojí kontrola.
S obdobným stanovením hesla se můžete setkat i u poskytovatelů ambulantní péče, včetně svého registrujícího lékaře.
Zároveň máte právo zakázat poskytování informací o vašem zdravotním stavu komukoli. Můžete vyslovit zákaz podávání informací o vašem zdravotním stavu jakékoli osobě nebo osobám, a to při přijetí k poskytování zdravotních služeb nebo kdykoli po přijetí.
Tento váš zákaz bude součástí vaší zdravotnické dokumentace, přičemž zákaz můžete kdykoli odvolat.
Tento zákaz se však nevztahuje na osoby, jež jsou oprávněny nahlížet do zdravotnické dokumentace za podmínek stanovených zákonem, i bez souhlasu pacienta (§ 65 odst. 2 zákona o zdravotních službách).
V zaměstnání
V české legislativě se otázce zpracování osobních údajů na pracovišti věnuje zákoník práce a zákon o ochraně osobních údajů. Ten zakazuje zaměstnavateli zjišťovat, shromažďovat a evidovat určité osobní údaje zaměstnanců, které nemají souvislost s jejich výkonem zaměstnání. Mezi těmito osobními údaji pak zaujímají speciální postavení tzv. citlivé údaje, mezi které se řadí právě i zdravotní stav pracovníka. Případné zpracování citlivých údajů by mohlo vést k porušení základních lidských práv na ochranu osobnosti nebo k diskriminaci, a proto se na citlivé údaje vztahují přísnější pravidla než na ostatní osobní údaje.
Existují 4 pracovní kategorie, do kterých se povolání rozdělují podle fyzické a psychické náročnosti. A to, zda je pracovník k výkonu pozice způsobilý, určuje závodní nebo osobní lékař na prohlídce. Ta se provádí buď před vznikem pracovního poměru, nebo pravidelně podle stupně náročnosti dané pozice. Ale lékař na těchto prohlídkách zaměstnanci pouze „dává zelenou“ k výkonu povolání a důvod nezpůsobilosti či případné zdravotní problémy, které s výkonem práce nesouvisejí, do posudku nevypisuje.
Zajímavou a v dnešní době aktuální otázkou pak je, zda má zaměstnavatel právo zjišťovat o kandidátech či zaměstnancích citlivé údaje, pokud jsou veřejně dostupné, například na sociálních sítích. Jako příklad můžeme uvést situaci, kdy se na svém profilu na Facebooku veřejně přiznáte, že jste absolvovali pobyt v protialkoholní léčebně. Může zaměstnavatel tento veřejný údaj použít při rozhodování v rámci výběrového řízení?
Odpověď zní: ne. Zaměstnavatel smí získávat informace o uchazečích prostřednictvím sociálních sítí jen v nezbytně nutném rozsahu pro potřeby uzavření pracovní smlouvy. Může se tedy podívat na indikátory pracovního výkonu kandidáta, jako jsou vystudované školy, certifikace nebo odborné znalosti. Pokud by se však zaměstnavatel snažil přes sociální sítě dohledávat informace, příspěvky nebo fotografie ze soukromého života uchazeče, může být takový postup považovaný za diskriminační. V praxi je však samozřejmě velmi těžké prokázat, s jakými informacemi personalisté u zaměstnavatele pracují, doporučujeme tedy používat zdravý rozum: nezveřejňujte na internetu informace, u nichž nechcete, aby byly zaměstnavatelům volně přístupné.
Pokud máte otázky, pochybnosti nebo stížnosti týkající se citlivých údajů, pomohou vám následující odkazy:
- Zákoník práce
- Zákon o ochraně osobních údajů
- Veřejný ochránce práv
- Úřad práce
- Státní úřad inspekce práce
- MPSV – Listina základních práv zaměstnance během epidemie koronaviru
- Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování
Zdroje: aktivnizivot.cz, Ministerstvo zdravotnictví České republiky, Zákoník práce, Welcome to the Jungle
