S fyzioterapeutkou Klárou Novotnou, která působí na Neurologické klinice 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice (VFN) v Praze, jsme v online rozhovoru probrali 14. ročník osvětové kampaně Maraton s roztroušenou sklerózou (MaRS), který bude probíhat od pondělí 24. do soboty 29. března. Věnovali jsme se nejen důvodům prodloužení termínu akce, ale také vhodnosti zapojení personálu RS centra, benefitům pravidelného cvičení pro pacienty s roztroušenou sklerózou (RS), inovativnímu cvičení s Kommo tyčemi a dalším zajímavostem. Na konci jsme se dotkli také osobnějších témat, jež s MaRS 2025 rovněž úzce souvisela.
Blíží se další ročník pohybově osvětové kampaně MaRS. Čím se odlišuje od předchozích?
MaRS 2025 je jiný už samotným názvem, jelikož je k němu přidán podtitul „Týden pohybu pro RS“. Akci už nekoncentrujeme pouze do jednoho dne, ale protáhli jsme ji na celý týden. Tím nabídneme více pohybových aktivit a oslovíme větší počet lidí.
Z jakého důvodu byl vybrán týden 24.–29. března?
Akci jsme zasadili na konec března, aby nedošlo k překryvu s jarními prázdninami, což se běžně stávalo u předchozích ročníků. Zpočátku jsme dokonce uvažovali, jestli ji neposuneme až na květen, čímž by se dala připojit ke Světovému dni roztroušené sklerózy. Ale nakonec z toho sešlo kvůli potenciálně horkému počasí, které cvičebním aktivitám dvakrát nenahrává.
Jak byste shrnula cíl letošní akce?
Jde nám především o osvětu, zdůraznění důležitosti pravidelného pohybu a představení nejrůznějších cvičení. Účastníci si tak mohou vybrat, která pohybová aktivita jim sedne nejvíc. Nezáleží totiž na tom, jaké cvičení děláme, ale že se pravidelně hýbeme. Zároveň je vhodné, aby se pohybové aktivity různě kombinovaly, čímž získáme všechny potřebné přínosy a benefity.
Můžete rozvést, proč je pravidelný pohyb tak důležitý?
Pravidelný pohyb by měl být běžnou součástí života každého z nás, ale konkrétně u pacientů s roztroušenou sklerózou hraje podstatnou roli prevence. Bohužel to nefunguje jako u jiných onemocnění. Například u diabetu se následkem pravidelného pohybu mohou zlepšit hodnoty cukru. Roztroušená skleróza je však v tomhle příliš ošemetnou a často zrádnou nemocí. Ataka může přijít, i když se člověk snaží a dělá maximum. Přesto víme, že se z ní dostávají mnohem rychleji pacienti, kteří pravidelně cvičí. Ale nejde pouze o ataku, pravidelné cvičení dokáže ovlivnit i další potíže související s RS, kterými jsou například problémy s rovnováhou. Zároveň je studiemi prokázáno, že pravidelně cvičící pacienti jsou na tom funkčně a zdravotně mnohem líp.
Existují sporty, které jsou pro pacienty s RS nevhodné?
Pacienti s RS mohou dělat téměř jakýkoli sport. Jediné omezení bývá u nebezpečných sportů, kde hrozí zranění. Jinak neexistuje žádná aktivita, která by se dala označit za nevhodnou.
Když se vrátíme zpět k MaRS 2025, na jaké pohybové aktivity se mohou účastníci těšit?
Ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze se zaměříme na zdravotní cvičení. Účastníci si zacvičí jógu, pilates, tai-chi a cviky s velkými a malými míči. Připraveny jsou také relaxace a konzultace s nutriční terapeutkou a ergoterapeutkou. V pracovním týdnu se tak můžete těšit na dvě až tři hodinky nejrůznějších cvičení a 29. března na nabitý celodenní program. Všechny informace najdete také na webových stránkách Nadačního fondu Impuls a Maratonu MaRS.
V minulých letech se na programu podíleli rovněž vysokoškolští studenti, budou se angažovat i letos?
Určitě. V rámci pražského maratonu se nám pravidelně osvědčila spolupráce se studenty Fakulty tělesné výchovy a sportu a ani letošek nebude výjimkou. Pro účastníky si připravili spoustu pohybových aktivit, outdoorové akce po Praze nebo různé běhy.
Na MaRS 2024 se zapojili také do představení cvičení s Kommo tyčemi. Jak byste toto netradiční cvičení v krátkosti popsala?
Kommo tyče jsou speciální pomůckou na cvičení, která vznikla přímo pro pacienty s RS, ale cvičit s ní může prakticky kdokoli. Je to barevná tyč, která slouží nejen k protažení a posílení fyzického těla, ale zapojuje i mentální složku. Během cvičení se kombinují dva prvky najednou, pracuje se soustředěním a postřehem. Následkem toho dochází k tzv. dual tasku, což má podle studií velký význam v podpoře neuroplasticity. Výtěžek z tohoto cvičení jde na podporu charitativních projektů, jako je Domov sv. Josefa, který je jediným lůžkovým zařízením pro pacienty s RS.
Zařadíte Kommo tyče i do letošního programu?
Rozhodně. V týdnu máme připravené venkovní cvičení s Kommo tyčemi, na které bude navazovat běh s lékaři z RS centra. Spousta našich pacientů a neurologů pravidelně běhá, takže toho chceme využít a propojit je.
Zmínila jste účast lékařů a pacientů. Kdo další může na MaRS 2025 přijít?
Primárně je akce určena pro lidi, kterých se roztroušená skleróza osobně týká. Zároveň si moc přejeme, aby si zacvičili se svou rodinou, přáteli a blízkými. Pro pravidelný pohyb je totiž důležité, aby se vykonával v partě spřízněných lidí. Samozřejmě to neplatí pokaždé, ale spoustě lidí se tak cvičí lépe. Dál chceme zapojit zmíněné lékaře, kteří své pacienty sice znají, ale většinově jen ze situací, kdy sedí v ordinaci a vyprávějí jim o svých zdravotních problémech. Následkem čehož nemají přesnou představu, co pacienti zvládnou, když jsou motivovaní a chtějí cvičit.
V loňském roce se účastníci registrovali, je to zapotřebí i letos?
Na některé z akcí určitě. Na naše cvičení probíhá nahlašování přes e-mail klara.novotna@vfn.cz. Ale není to nezbytně nutné. Pokud někdo přijde na blind, měl by se vejít. Obzvlášť v sobotu, kdy je kapacita pronajatých sálů mnohem větší.
Promítne se delší trvání akce do vstupného?
Ne. Účastníci nic neplatí, ale budeme moc rádi, pokud dobrovolným příspěvkem podpoří Nadační fond Impuls, který dlouhodobě podporuje rehabilitace pacientů s RS. Každé RS centrum sice fyzioterapeuta má, ale často jen s malým úvazkem. A právě Nadační fond Impuls jim doplácí, aby se svým pacientům mohli věnovat větší počet hodin, na mnoha místech nakupuje nejrůznější cvičební pomůcky a vybavení. Z těchto důvodů budeme moc vděční, pokud účastníci fond podpoří. Veškeré informace o podpoře najdou také na jejich webových stránkách.
Závěrem mám pár osobnějších otázek. Co vás přivedlo k fyzioterapii pacientů s RS?
Obecně mě lákala neurorehabilitace, která je kreativní ve vymýšlení různých variant cvičení. A u pacientů s RS to platí dvojnásob. Tím, že postihuje především mladé lidi, máme širší možnosti ve výběru různých typů cvičení a do tréninků přidáváme progresi zátěže. Vždy tak vycházíme z celkové osobnosti pacienta a cviky šijeme na míru. Zároveň je skvělé, že aktivně spolu vytváříme osvětové akce typu MaRS.
Proč je podle vás důležité, aby se fyzioterapeuti zapojovali do těchto akcí?
Určitě už kvůli tomu, že bývají obtížně dostupní. K fyzioterapeutům se dostanou především pacienti, kteří mají akutní problém po atace nebo s bolestí. Pokud je však pacient stabilizovaný a nemá nové potíže, situace je komplikovanější. Ale i tito pacienti potřebují poradit vhodné cviky, protože RS je dlouhodobým onemocněním a nedá se vyléčit. Tuhle roli splňují osvětové akce typu MaRS, kde se od fyzioterapeutů naučí nové cviky, aniž by se k nim složitě objednávali.
Jaký je váš osobní vztah k této akci?
MaRS mám úzce spojený s tím, že vznikl v našem RS centru na Karlově náměstí. Tehdy jsme s pacienty cvičili opravdu 24 hodin, celý den a celou noc. Zacvičit si přišlo 70 pacientů, skoro všichni lékaři a sestřičky. Cílem bylo zacvičit si dohromady a navnadit tím ostatní pacienty. Nakonec z toho byla příjemná akce, v níž jsme pokračovali a rozšířili ji i do dalších regionů. Teď už to však není o tom, aby pacienti chodili cvičit k nám, ale aby si našli pohybovou akci kdekoli. Z recese se tak stala každoroční srdeční záležitost s osvětovým přesahem.
Co byste vzkázala pacientům s roztroušenou sklerózou, kteří nad účastí váhají?
Ať se ničeho nebojí a určitě přijdou! Na MaRS si zacvičíte spoustu skvělých cviků, které dokážou pomoci, jsou prověřené a trénují i porušené funkce. Lákadlem může být i cvičení na záda, jež se hodí všem, takže je ocení i vaši blízcí. A kdybyste přijít přece jen nemohli, zkuste se připojit na naše online lekce.
Foto: archiv Kláry Novotné
