V představení redaktorů Inspirante mám uvedeno, že jsem vystudoval Pedagogickou fakultu, obor čeština a dějepis. Naši známí, kteří procestovali Evropu a také část světa, mě proto automaticky považovali za odborníka a hodně se divili, když jsem místo prohlídky zámku, baziliky či nějaké další významné památky zvolil při poznávacím zájezdu jako náhradní variantu radši procházku horským údolím nebo koupání v jezeře či moři.
Manželka i potomci, když jsme před léty cestovali sami, už znali mé vysvětlení, proč mě prohlídky tak unavují. V době studií jsme totiž jako budoucí historici v rámci exkurzí navštěvovali denně čtyři až pět významných památek po celé republice. Moje pozornost při prohlídkách většiny památek byla mizerná, možná i díky tomu, že mě z toho popocházení vždycky začala bolet záda. Obecný přehled tak sice mám, ale spíše než unikátní výzdobu kostela, dobové pokoje či ložnice a obývací pokoje panstva na zámcích si vybavím to, že v Mikulčicích jsme se spolužáky i našimi docenty a profesory poseděli ve vinném sklípku, že v okolí Spišského hradu se to hemžilo sysly a u zříceniny čachtického hradu se nám někdy před čtvrtstoletím málem ztratila tehdy čtyřletá dcerka.
Potomci už odrostli a na výlety jezdíme s manželkou sami. Takže jsem začínal doufat, že moje další dovolené budou spíše o procházkách v přírodě nebo se po vyvezení lanovkou pokochám výhledem na Tatry, snad i Alpy či Dolomity. Letošní dovolená v Polsku mě ale vrátila do doby školních exkurzí.
„Podívej, co je těch památek jen v Lodži a Varšavě, plánovala manželka, zatímco já jsem naši cestu směřoval přímo k Baltu a hledal jsem na internetu oslavné články o tom, že se polské pláže stávají hitem i přes poměrně chladnou vodu. V Lodži jsem ale musel uznat, že to je krásné a moderní město, a procházka Piotrkowskou ulicí, která je pěší zónou, opravdu byla i pro ignoranta památek hodně zajímavá. Při ní jsme kráčeli také po místech, kde jsou na chodníku hvězdy nejznámějších polských herců a režisérů. Takže jsem i zaperlil, protože jsem ukázal své znalosti a objevil nejen hlavní postavy z mého oblíbeného dětského seriálu Čtyři z tanku a pes, ale i Idu Kamińskou, která tak skvěle hrála v oscarovém filmu Obchod na korze.
Po návratu z dovolené jsem se chvíli dával dohromady, ale abych předešel dalším zámeckým prohlídkám, neustále jsem doma upozorňoval, že rostou houby a jestli se nepojedeme podívat na Malou Fatru. Na hřeben se dá vyjet lanovkou a jsou odtud krásné výhledy.
„Co bychom jezdili tak daleko, hřiby, ty ještě porostou. Navštívíme Osoblahu a okolí, Dívčí hrad a zámky, třeba Slezské Rudoltice, krásné jsou Linhartovy a ještě jsme neviděli ten, co je v obci Hošťálkovy,“ pravila při plánování sobotního výletu manželka. Kam jsme nakonec vyrazili, asi psát nemusím. A dokonce přiznám, že prohlídka zámku Hošťálkovy byla velmi zajímavá. Jenom tedy nevím, jak si drahá polovička poradí, když bude chtít dělat hovězí na hříbkách…
Foto: Pixabay a autor
